Sarden - deník o Scifi a fantasy

Subscribe to Sarden - deník o Scifi a fantasy feed
Updated: 53 min 31 sec ago

RECENZE: Brian Evenson, Doupě/Zhroucení koně

Tue, 04/02/2019 - 00:10

Ozve se vrznutí dveří. Pak si ovšem uvědomíte, že tu vlastně žádné dveře nejsou. Dveře však skutečně existují a nachází se ve vás. Ve vaší hlavě. A něco právě bere za kliku, aby se to mohlo dostat ven.

Doupě/Zhroucení koně obsahuje osmnáct hororových příběhů – dvě novely a šestnáct povídek. Jejím autorem je Brian Evenson, americký spisovatel a profesor literatury, který vydal několik románů a povídkových sbírek a přispěl knihami i do světa Vetřelců nebo Dead Space.

Kniha začíná novelou Doupě. Vypravěčem je osoba, která je nucena žít pod povrchem země v jakémsi doupěti a na jejíchž bedrech spočívá nelehký úkol. Čtenáře navnadí už první věta příběhu a v napětí je udržován až do samého konce. Neví, o co přesně jde, kde konkrétně se vše odehrává a jestli je vypravěčem člověk, nebo ne. Právě otázka identity hlavního hrdiny a hledání odpovědi na ni se táhne celou novelou. Příběh je tak vlastně psychologickým hororem, v němž vypravěč trpí pocity odcizení a neví, co je reálné a co ne. Navíc uvnitř něho není jen jedna osobnost a kromě tohoto všeho čtenáře děsí i další věci, ať už se jedná o tísnivé prostředí a zmar na povrchu země, či znepokojující dialogy vypravěče s monitorem a popírání vypravěčovy existence. Díky rozdělení novely na mnoho malých úseků se text svižně čte a co se týče závěru, ten nechává prostor mnoha otázkám a čtenářově fantazii. Text tudíž rezonuje v člověku ještě dlouho po přečtení a navíc má filozofický přesah týkající se otázky bytí, smyslu existence či hledání sebe sama.

V dalších příbězích pak lze nalézt záhadné přízraky, oživlé mrtvé, sadistickou hru, plyšového medvídka s tlukoucím srdcem, nebezpečný déšť písku či prach, který možná není úplně obyčejný. Zatímco v názvu knihy se zhroutili koně (i když český překlad názvu se dá též vyložit jako zhroucení jednoho koně), v příbězích se hroutí realita. Hrdinové těchto surrealistických hororů si tak mnohdy nejsou jisti sami sebou ani ostatními či trpí paranoiou. Čtenář se však může cítit stejně – nejistý, znepokojený, tápající, co je pravda a co ne. A tento pocit ho může provázet ještě dlouho po dočtení knihy. Může ho děsit to, co je v knize psáno, ale spíše jej bude děsit to, co tam psáno není, co se nachází mezi řádky a co se po přečtení jednotlivých děl objeví v jeho hlavě, co by mohlo být, kdyby… Nemusí to však být čtení pro každého – kdo na konci každého příběhu čeká nějaké vysvětlení, ten může být zklamán. Je totiž tak trochu na čtenáři, aby příběhy „dokončil“ ve své hlavě.

Co se týče ilustrací, ty svou neurčitostí jen podporují navození nejistoty a znepokojení a skutečně tak mají v knize své místo.

Kniha Doupě/Zhroucení koně je povedenou a zajímavou sbírkou hororových příběhů, kterou lze doporučit fanouškům New Weird a zvláště pak těm, kdo hledají netradiční horory, nad nimiž budou přemýšlet ještě dlouho po jejich přečtení.

 

Brian Evenson
Doupě/Zhroucení koně

Překlad: Jakub Němeček
Nakladatel: Gnóm!
Rok vydání: 2019
Počet stran: 376
Cena: 370 Kč

RecenzeLiteraturaB. EvensonGnóm!HororFantastika
Categories: Vector Graphic

AKTUALITA: Vichry zimy jsou dopsány!

Mon, 04/01/2019 - 15:44

"Dopiš tu knihu, Georgi!" volali jsme všichni již několik let a vypadá to, že se G. R. R. Martin konečně pochlapil, protože včera se na serveru american-fantasy.us objevila očekávaná zpráva. Vichry zimy jsou dopsány! A aby toho nebylo málo, na Snu o Jaru se již začalo pracovat. Teď už je jen na americkém vydavateli, kdy kniha vyjde, a ten se nechal slyšet, že by to rád stihl do začátku července. Kdy se dočkáme českého překladu nevíme. Argo se nám zatím nevyjádřilo. Každopádně překlad nebude žádná procházka růžovou zahradou (ne, to není narážka na rod Tyrellů, to je prostě fakt), protože anglická verze bude mít něco kolem 2000 stran.

Co se děje týče, měli bychom se dočkat všech postav ze seriálu (a nějakých dalších), ale u mnohých se budou osudy odvíjet úplně jinak. George Martin se nechal slyšet, že by chtěl dorazit se seriálem i knihami do stejného cíle, ale jinou cestou. A proč to tak tvalo? "Vichry zimy nejsou ani tak román jako tucet románů," řekl Martin. „Každý z nich má jiného protagonistu, z nichž každý má jiné obsazení vedlejších postav a nepřátel a spojenců a milenců kolem nich, a všechny spolu koexistují velmi složitým způsobem... Takže je to velmi, velmi náročné."

Z těch neseriálových postav se dočkáme například Arianne Martell nebo Lady Stoneheart a zatímco na tu první jsme díky absenci v seriálu tak nějak pozapomněli a tvůrcům jsme její absenci odpustili, Lady Stoneheart / Stark mnoha fanouškům opravdu hodně chyběla, protože kdo je brutálnější mstitel než matka, která přišla o celou svou rodinu. Spekuluje se, že to bude ona, kdo způsobí pád Freyů.  

 

Bude zajímavé sledovat, jak si Martin poradí s tím, že mu seriál vyspoileroval největší cliffhanger předchozí knihy – oživení Jona Sněha (To je ten problém se jmény – zkuste sem dosadit ve správném tvaru Jon Snow :) ). Jestli Arya bude po výcviku a během něj stejně drsná jako v seriálu a zda hlavním strůjcem toho celého masakru opravdu zůstane slizký lord Baelish. Upřímně doufáme, že by se to mohlo stihnout do Vánoc, protože lepší knižní dárek si snad nelze ani představit.

AprílG. R. R. MartinHra o trůny
Categories: Vector Graphic

Nové tituly z Crwe

Mon, 04/01/2019 - 15:43

Requiem, Upíří rytíř 1: Vzkříšení

Scénář: Pat Mills
kresba: Olivier Ledroit
počet stran: 184
vydání: první
rok vydání: 2019

Heinrich se po své smrti nedočkal zaslouženého klidu, ale znovuzrození do světa, kde čas pluje pozpátku. Jako upíří rytíř Requiem je možná klíčem k výsledku kosmické války bohů.

Tento titul vás nenadchne jen svým příběhem, ale i dechberoucí grafikou a velikostí. Budete mít pocit, že vám rukou protékají hektolitry krve a souboj bohů se děje přímo na vašem prahu!

Ukázky:

http://www.crew.cz/galerie-detail.php?id_galerie=1314&pr=180306 

Další informace:

http://www.crew.cz/vydali-jsme-detail.php?id=1090&pro=d&pr=180306 

 

Doctor Strange 3: Krev v éteru

Scénář: Jason Aaron
kresba: Chris Bachalo, Kevin Nowlan, Leonardo Romero, Jorge Fornés, Cory Smith
počet stran: 136
vydání: první
rok vydání: 2019

Jak se ze Stephena Strange stal Nejvyšší čaroděj? Jak přišel o svou moc? A proč je právě teď na pokraji smrti?

Obsahuje komiksy Doctor Strange (2015) č. 11-16 - autoři Jason Aaron, Chris Bachalo, Kevin Nowlan, Leonardo Romero, Jorge Fornés, Cory Smith, Al Vey, John Livesay, Victor Olazaba, Wayne Faucher, Tim Townsend, Richard Friend, Antonio Fabela, Jordie Bellaireová a Java Tartaglia.

Ukázky:

http://www.crew.cz/galerie-detail.php?id_galerie=1313&pr=180306 

Další informace:

http://www.crew.cz/vydali-jsme-detail.php?id=1089&pro=d&pr=180306

 

Thanos 1: Thanos se vrací


Scénář: Jeff Lemire
kresba: Mike Deodato Jr.
počet stran: 136; vydání: první
rok vydání: 2019

Bohužel pro šíleného Titána je vystaven i nečekanému střetnutí - s vlastní rodinou. Připojte se k němu na výletu temnou stranou galaxie a sledujte brázdu absolutní destrukce, kterou za sebou zanechává!

Obsahuje sešity THANOS (2016) č. 1-6, jejich autory jsou JEFF LEMIRE, MIKE DEODATO JR. a FRANK MARTIN.

Ukázky:

http://www.crew.cz/galerie-detail.php?id_galerie=1305&pr=180306

Další informace:

http://www.crew.cz/vydali-jsme-detail.php?id=1083&pro=d&pr=180306

 

Strážci galaxie 4: Prvotní hřích

Scénář: Brian M. Bendis
kresba: Ed McGuinness, Valerio Schiti
počet stran: 180; vydání: první
rok vydání: 2019

Před nějakou dobou byli Star-Lord, Thanos a Nova uvězněni v strašlivém rakoversu. Star-Lord a Nova se rozhodli obětovat své životy, aby jednou provždy odstranili Thanose, pak Nova zmizel, Star-Lord se znovu stal Star-Lordem a Drax... Co se tedy doopravdy stalo?

V této knize najdete sešity Guardians of the Galaxy, vol. 3, č. 18-23 a 26-27 z pera Briana Michaela Bendise, na kterých se kresebně podíleli Ed McGuinness a Valerio Schiti. 

Ukázky:

http://www.crew.cz/galerie-detail.php?id_galerie=1312&pr=180306

Další informace:

http://www.crew.cz/vydali-jsme-detail.php?id=1088&pro=d&pr=180306

 

Batman/Želvy nindža 2

Scénář: James Tynion IV, Ryan Ferrier
kresba: Freddie E. Williams II
počet stran: 160; vydání: první
rok vydání: 2019

Tvůrčí tým, který má na svědomí i předchozí superúspěšný crossover, přivádí Batmana s Robinem do New Yorku Želv nindža, aby zde společně čelili Baneově hrozbě! Nepřivodí však Donatellův pokus všechno zachránit ještě něco mnohem nebezpečnějšího?

Napsali James Tynion IV (DETECTIVE COMICS) a Ryan Ferrier (Teenage Mutant Nija Turtles: Dimension X), ilustroval Freddie E. Williams II (ROBIN). BATMAN/ŽELVY NINDŽA II obsahuje všech šest čísel zlomové nervydrásající minisérie od DC Comics a IDW Publishing. 

Ukázky:

http://www.crew.cz/galerie-detail.php?id_galerie=1303&pr=180306

Další informace:

http://www.crew.cz/vydali-jsme-detail.php?id=1081&pro=d&pr=180306

KomiksCrew
Categories: Vector Graphic

SOUTĚŽ: o Střípky času

Mon, 04/01/2019 - 00:00

Po hororovém týdnu s Markem E. Pochou si můžeme díky nakladatelství Host trochu oddychnout a zvolnit s novým románem od Petry Slovákové. Už jste zaznamenali Střípky času? Měl by to být nápaditý young adult román, v němž jsou čarodějové i cestování časem nedílnou součástí temné Ostravy. Chcete-li se o tom přesvědčit na vlastní oči, stačí když nám napíšete:

  • Jak se jmenovala povídka, se kterou vyhrála autorka v roce 2012 prestižní Cenu Karla Čapka?

Svoje odpovědi posílejte na známou adresu sardensoutez@centrum.cz do nedělní půlnoci 7.4.2019 , do předmětu napište Střípky času a nezapomeňte na svoje jméno a korespondenční adresu.

Těšíme se na vaše odpovědi.

 

 

SoutěžSoutěžeP. SlovákováHost
Categories: Vector Graphic

Nový titul z vydavatelství OneHotBook

Fri, 03/29/2019 - 08:17

Cressida Cowell: Kouzelníci z pradávna
vypráví: Jan Maxián

 

vydává: OneHotBook
celkový čas: 7 hodin 19 minut

První díl nové dětské série od britské spisovatelky Cressidy Cowell vychází jako audiokniha KOUZELNÍCI Z PRADÁVNA v podání Jana Maxiána. Audiokniha vychází zároveň s knihou od nakladatelství Slovart, která je zařazena mezi tituly jarního Velkého knižního čtvrtku. Autorka se proslavila řadou příběhů Škyťák Šelmovská Štika III., která inspirovala hned tři animované filmy s názvem Jak vycvičit draka, z nichž poslední měl premiéru minulý měsíc (v únoru 2019) a dosud je k vidění v českých kinech. „Příběhy Cressidy Cowell máme rádi, vždyť jsme také už vydali pět audioknih z její slavné série se Škyťákem, který ví, jak vycvičit draka. Na jejím způsobu vyprávění nás baví, že v nich ukazuje hrdiny, kteří jsou zpravidla trochu jiní, než od nich očekává jejich okolí, mají tendenci se dostávat do průšvihů, ale přitom jsou to správňáci. A i když je autorka občas zavádí do pěkně temných zákrut, dělá to zároveň neuvěřitelně vtipně, takže jsme sice napjatí, jak to všechno dopadne, ale zároveň se z plna hrdla smějeme, a tedy se o osudy protagonistů není třeba bát zas tak moc. Protože pohádky přece musí skončit dobře,“ uvedla Šárka Jančíková, redaktorka vydavatelství OneHotBook. A dodává: „Čára se Zarem jsou tedy ‘ze stejného vrhu’ jako oblíbený Škyťák, ale jejich magický svět je rozdělený na soupeřící kmeny, které by udělaly lépe, kdyby mezi sebou nebojovaly a spřátelily se – tak jako hlavní postavy. Jestli to tak ovšem skutečně bude, to už si musíte poslechnout sami.“

Než přišli válečníci, bývaly temné hvozdy plné kouzelných tvorů. Teď je však všechno jinak. Zar je chlapec z kmene kouzelníků, který nemá magické schopnosti, a udělá cokoliv, aby je získal. Čára je dívka z kmene válečníků, ale vlastní zakázaný kouzelný předmět, a udělá cokoliv, aby to utajila. Oba dva byli vychováni, aby jeden druhého k smrti nenáviděli. Přesto musejí zapomenout na svoje odlišnosti a dostat se do sklepení pod válečnickým hradištěm. Právě tam procitá cosi, co spalo stovky let…

„Je to neuvěřitelné vyprávění, vstup do světa kouzelníků a válečníků, brána do země, kde kouzlit bylo dříve běžné. Je na něm skvělé, že si díky němu člověk uvědomí, jak se dá kouzlit v dnešní době i mimo fantasy pohádky. Že velké kouzlo, které dokáže učarovat spoustě lidí, může být i dobrá vůle udělat něco správně a pořádně. Kromě toho je to silný příběh o přátelství, pravdě, o neutuchající potřebě objevovat svět a o uvědomění si, že rodiče to s námi většinou myslí dobře, i když to tak třeba nevypadá,“ líčí herec Jan Maxián, který je vypravěčem audioknihy. Ta stejně jako autorčina předchozí tvorba potěší děti i rodiče kombinací dobrodružného příběhu a jeho zábavného pojetí. „V audioknize je spousta přímých řečí. Každá z těch postav věci říká a dělá po svém, a tak jsme se s režisérkou rozhodli, že je všechny odlišíme i hlasově. Ale nevytváříme karikatury, naším cílem bylo, aby se posluchač orientoval v příběhu a dialozích. Někdy jsou samozřejmě změny hlasů výraznější, jenže humor negeneruje okázalá snaha, ale moment, kdy se skutečně dostanete do dané situace. V tu chvíli to funguje. Interpret sám humor nevytváří, ten tam už je – vypravěč se jen musí ponořit do konkrétní situace a ten vtip potom vyplyne přirozeně,“ vysvětluje narátor. A ohledně práce na nahrávce dodává: „Je to úžasná disciplína, kdy se člověku musí podařit vtěsnat i situaci jako takovou jen do hlasu. Musí verbální informaci doplnit i o ostatní aspekty, které mohou posluchači nabídnout i rozpoložení dané osoby a její určení ve vytyčeném prostoru. Nemyslím tím popis prostředí, ale navozování emocí a vjemů, které by ve filmu zařídil obraz nebo střih. Audiokniha pro mě není čtení, ale umělecký počin, zážitek, přednes.“

Kouzelné dobrodružství doprovází původní hudba, jejíž ústřední motiv vede do boje nejen pravidelné bubnování, ale i umíněné repetění hracího strojku, jež zdůrazňuje nadsázku, která celým příběhem prochází. Dynamická melodie je rovněž nesena cinkavými tóny xylofonu, které nedávají zapomenout, že se nacházíme na výsostně magickém území.

Audiokniha v režii Jitky Škápíkové vychází jako mp3 ke stažení prostřednictvím digitálních distribucí za 279 Kč i jako CD mp3 za 299 Kč. Pouze na portálu Audiolibrix si však mohou členové předplatitelského klubu koupit audioknihu jen za 199 Kč.

UKÁZKU Z AUDIOKNIHY si můžete poslechnout >> ZDE.

Přidejte se na OneHotBook Facebook, abyste nepropásli soutěže o pozoruhodné ceny ani novinky ze světa audioknih, literatury a čtení!

„Cressida Cowell v zábavném příběhu umně kombinuje dobrodružný děj s legrací.“ – Publishers  Weekly

„Nový fantazijní svět se spoustou nezapomenutelných postav, ve kterém se potkává historie se zlem a magie s vtipem.“ – The Daily Mail
 

Cressida Cowell (* 1966)
Britská spisovatelka studovala angličtinu v oxfordské Keble College a absolvovala uměleckou školu svatého Martina i univerzitu v Brightonu, kde studovala grafický design a ilustraci. Psaní se začala věnovat již v devíti letech, kdy se s rodiči přestěhovala z Londýna na malý ostrov u západního pobřeží Skotska. První dětskou knihu vydala ve svých 33 letech. Je autorkou série Škyťák Šelmovská Štika (Slovart), z níž je nejznámější první díl Jak vycvičit draka, který se také stal předlohou stejnojmenného animovaného filmu z roku 2010 i jeho dvou pokračování Jak vycvičit draka 2 (2014) a Jak vycvičit draka 3 (2019). Na úspěch navázala další oceňovanou řadou příběhů pro děti Kouzelníci z pradávna (Slovart, 2019), která vychází česky knižně i audioknižně. Je laureátkou ocenění Blue Peter Book Award 2018 za sérii Kouzelníci z pradávna nebo Nestlé Children’s Book Prize 2006 za příběhy holčičky Emily Brown.

Jan Maxián (* 1983)
Po absolvování Pražské konzervatoře působil na mnoha divadelních scénách (Kalich, Východočeské divadlo Pardubice, Broadway, Divadelní společnost Háta, Státní opera, Hybernia či Cirk La Putyka), proslavil se zejména jako člen populární skupiny Nightwork. Je také skladatel a hudebník. Dobře známý je jeho hlas – daboval slavné hollywoodské herce (např. Elijah Wood, Tobey Maguire, Robert Pattinson) a řadu animovaných postav (např. hlavní postava seriálu Spongebob v kalhotách nebo Mort z filmové série Madagaskar a seriálu Tučňáci z Madagaskaru).

AudioknihaAudioknihyOneHotBookC. CowellSarden čte dětem
Categories: Vector Graphic

RECENZE: Keith R. A. DeCandido, Nová generace 3 - Q - Otázky a odpovědi

Thu, 03/28/2019 - 00:00

Udělal jsem chybu. Velkou chybu, že jsem přeskočil knihu Q otázky a odpovědi a rovnou jsem pokračoval v lovu na borgy, který se táhne přes dalších 6 startrekových knih. Q otázky a odpovědi totiž navazuje na Odpor a odehrává se zdánlivě mimo čas a prostor hlavní příběhové linie - prostě v době, kdy se nic důležitého neděje. Můžeme ho tedy skoro zařadit po bok starých Star Treků, kde skoro nezáleželo, v jakém pořadí je budete číst, protože Enterprise se nacházela tu a zase onde, podle toho, co se autorům hodilo. Jediné, co ho řadí mezi Odpor a Před zneuctěním, je složení posádky - a v tomhle mi upřímně spadla brada, protože tam, kde Peter David popisuje bandu postav, kterým byste nejradši navlíkli červenou uniformu a poslali je na misi bez návratu, Keith R. A. Decandido jim dává charakter, jenž jim chyběl a představuje vám je zcela jinak. Zelik Leyebenzon je tu pořád trochu primitiv a vojenská guma, ale už víme proč a taky to, že takový není vždycky a není problém s ním vyjít, jen musíte vědět jak. T'Lana v Decadidově podání také působí o několik set procent sympatičtěji, protože se nemontuje do vedení, ale dělá svou práci. A Miranda Kadohata má pak v téhle knize takový menší origin, ve kterém se dozvíme t,o co už jsem si sám vydedukoval v dalších knihách. Na téhle navazující trojici knih je zkrátka strašně vidět, jak moc ve Star Treku záleží, kdo píše postavy. Nad nimi totiž na rozdíl od Star Wars nikdo nebdí a nekontroluje kontinuitu.

Ale zpět ke Q. Neviděli jste seriál TNG a Voyager? Případně už si fakt nepamatujete díly s Q? Tak na knihu zapomeňte, tady se nechytnete a běžte si je nejdřív pustit. Postava Q je s nimi hodně provázaná a kniha Q otázky a odpovědi prakticky staví na epizodách, v nichž se Q vyskytl a buď je doplňuje, nebo některé jejich scény používá pro rozvíjení celkového příběhu Q. To je plus i mínus téhle knihy. Decandido napsal poctu. Napsal knížku, která svůj vlastní příběh zatlačuje do pozadí proto, aby zasadila do kontextu a pospojovala epizodky, jenž známe z Nové Generace a ukázala nám, jaký to všechno mělo smysl. Jako pocta a uzavření příběhu Q, i když sám Picard ví, že ho nevidí naposledy. A jde hlavně o výbornou knížku.

Zpočátku, když bude Decandido střídat scény, postavy a období jako ponožky a bude nás tahat každých pár stran na jinou loď, do Kontinua, na nějakou planetu a znovu a zas, tak byste to nejradši zabalili, protože ono to prvních několik desítek stran nebude dávat valný smysl. Ale ve chvíli, kdy se jeho přeskakovací vášeň trochu uklidní a ono to začne do sebe zapadat, budete rádi, že jste vydrželi. Někdy jsem měl pocit, že autor, aby podtrhl význam události, zbytečně zapojuje moc postav, moc variant děje, snaží se událost nafouknout a přitom nevědomky čtenáře trochu otravuje. Například když se jako obvykle protne několik dimenzí do jedné, musíme si protrpět tutéž scénu z pohledu sedmi variant Jean-Luca Picarda a to opakovaně. Asi je to potřeba, ale v téhle chvíli jsem si říkal dál, jen dál. Tohle mě nezajímá, ať se posune děj. Naštěstí se pak opravdu posunul.

Decandido pracuje se spoustou postav, prostředí a časů, musím mu přiznat, že nevytváří až tak velký chaos, jak by mohl, a drží ho poměrně na uzdě. Občas byste rádi přeskočili, protože pohled nezajímavé postavy vás prostě nebere, ale chaos v tom není a zpětně uznáte, že nějaký, byť diskutabilní důvod pro pohled z perspektivy běžného obyvatele vesmíru byl. Q otázky a odpovědi nám ale jako odměnu za občasné zpomalení děje dodá spoustu různých střípků, které oživí nové postavy a pospojují děje mnoha epizod TNG do jednoho smysl dávajícího celku a dodá další rozměr Q Kontinuu a postavě Q. A nalejme si čistého vína, ve skrytu duše máme toho Kontinuálního otravu všichni rádi, takže nikdy neuškodí se o něm dozvědět víc. Zvlášť pokud je součástí dobrého příběhu.  

Název: Nová generace 3 - Q - Otázky a odpovědi

Autor: Keith R. A. DeCandido
Nakladatel: Brokilon
Překlad: Vít Pazlar
Vazba: brožovaná
Počet stran: 264
Rozměry: 10,8 × 16,5 cm
Rok vydání: 2017 (1. vydání)
Cena: 268 Kč

RecenzeLiteraturaK. R. A. DeCandidoStar TrekBrokilonV. Pazlar
Categories: Vector Graphic

UKÁZKA: Martin Štefko, Agentura 2 - Střepy minulosti

Wed, 03/27/2019 - 00:00

Nijak se nepřipravovali. Počkali na tmu. Městečko ztichlo, jako kdy-by platila večerka a všichni ji dodržovali. Ivory si připadal nesvůj. Vzhledem k tomu, že se právě chystal někam vkrást, považoval poci-ty za oprávněné. Katharine podobnou stísněnost nesdílela. Měla před sebou jasně vytyčenou misi a nic jí nemělo zabránit v jejím splnění. Dělala si zálusk na všechny se zbraní v útočné pozici. Nikdo nebude mít šanci. Její meč od Akicugua Amaty konečně pozná krev.

„Seš děsně hlučnej,“ napomenula Ivoryho, když se dostali do par-ku před vilou.
„Běž se bodnout,“ sykl Ivory a překonával touhu nepoužít schop-nosti k létání. Potřeboval všechnu sílu. A že jí v posledních dnech moc nezbývalo. Kdyby si mohl něčeho šňupnout... Neměl by o tom vůbec přemýšlet. Stačilo si vzpomenout na poslední příležitost, kdy to přehnal. Chtěl jen víc síly, ale pod vlivem drog se přestal kontro-lovat. Pomáhal vesnici, kterou napadala ozbrojená skupina... Přestal se ovládat. Co by se stalo, kdyby se přestal ovládat v zalidněnějších oblastech? Ne, to si nemohl dovolit.
„Někdo jde,“ špitla Katharine a schovala se za strom. Ivory se stačil jen podivit tomu, jak je nenápadná, když kolem nich skutečně někdo prošel. Muž silnější postavy s plnovousem a dlouhými vlasy venčil psa a něco si pro sebe drmolil. Snad o kozačkách.
„Jak to, že tě neviděl?“ vyloupla se Katharine zpoza stromu.
„Hádej,“ nechal kněz otázku nezodpovězenou.
„Já ti ty schopnosti zablokuju,“ zavrčela Katharine. Zalitovala, že pro ni kamufláž není tak jednoduchá jako pro kněze. S jeho schop-nostmi by se dalo podniknout mnohem víc, než se jí dařilo doposud. Hodilo by se jí být ještě silnější. Nový meč je skvělý, ale kdoví, s čím nepřítel přijde.
„Nedokážeš něco jako vycítit přítomnost lidí?“ navrhla.
„Jako v tom domě?“
„Kde jinde asi?“
„Musíme blíž.“
„Snad nás neuvidí.“
„O to se postarám.“
Proběhli mezi stromy a vyskákali po schodech k vile. Katharine jako by letěla a ani se nedotýkala nohama země. Schody k vile měly za sebou lepší časy a pomalu se drolily. Japonka se jakékoli nástraze vyhnula, ale Ivory na jednom ze schodů škobrtl. Naštěstí udržel rov-nováhu. Lomoz však způsobil.
„Ještě víc nahlas!“ křičela Katharine šeptem. Nezastavila se a do-běhla až k provizornímu vchodu. Po požáru, k němuž došlo v roce 2009, se vstup změnil v zatarasenou díru. Snadno však mohli dovnitř. Druhý vstup totiž postrádal sklo, jež by bránilo v průchodu.
Katharine naznačila, ať je Ivory zticha. Nemusela. Nebyl hloupý. Hluk nad nimi. Někdo se vykláněl z okna. Ivory se soustředil. Nesmí je vidět. Ne dnes. Dnes neudělá chybu. Zneviditelnit se je jednodu-ché. Ani necítil únavu. Katharine se na něj podívala. Kývnul. Trochu se vyklonila. Uviděla ho. Muž v kukle. Rozhlížel se. Po chvíli toho nechal. Spokojil se s toulavým psem.
„Kolik?“ zeptala se Katharine.
Ivory se přestal soustředit, aby je nikdo neviděl. Vstoupil do do-mu. Ale jen ve své mysli. Hledal duše, srdce, cokoli živého. Dvě srdce přímo nad nimi. Tři dál v hloučku kolem... kolem něčeho, co nedokázal identifikovat. Jako kdyby na tom místě nebylo... nic. Že by Kramařík?
„Jeden v hale,“ předával Katharine přesnější informace. „Krama-řík je nejspíš v patře v levém křídle. Má tři strážce. Dva hlídají scho-diště...“
„Hele, je docela tma, ale začínáš blednout,“ upozornila Japonka.
Ivory toho nechal. Kolena mu povolila. „Tak deset lidí, maximál-ně.“
„Seš v pohodě?“
„Jo, budu dobrej.“
„Nebudu tě za sebou táhnout.“
„Jsem dobrej.“
„Nevypadáš. Ty tvý schopnosti tě sžíraj jak mor.“
„Potřebuju se vyspat.“
„No, jak myslíš. Na co to hrajeme?“
„Cože?“
„Jdem tam, abysme všechny uspali, anebo zabíjíme?“
„Zabíjení není zrovna moc křesťanský.“
„A kde máš bibli?“
„Pravda. Má cenu ti říkat, aby ses ovládala?“
„Jestli chceme prvního vyřídit v tichosti, tak ne.“
„Dobře.“ Ivory se nehádal.
Katharine nakoukla dovnitř. Jediný muž. „Takže hardcore.“
Ivory pokrčil rameny.
V ruce se mladé ženě objevila hvězdice. Zbraň prudkým, a přesto ladným pohybem prořízla prostor až k muži na stráži. Nehlídal moc svědomitě, protože se sesul k zemi, aniž by dal najevo, že o nebezpe-čí věděl.
„Kdes sakra vzala hvězdici?“
„V píči,“ odpověděla Katharine krátce a prolezla poničenými dveřmi dovnitř. Ivory se vydal za ní. Jen viděl, jak Japonka jako gymnastka skáče přes popraskanou a vymlácenou podlahu.
„Skvělý,“ ulevil si kněz. Procházka domem bude o zdraví. Ne-mohl si dovolit použít levitační schopnosti, to by ho vyčerpalo, ale pokud místnost přeběhla Katharine, musí také.
Vstupní hala chátrající vily nabízela velký prostor, což bylo to je-diné, co poskytovala. Z původního nábytku a výzdoby nezbylo nic. Všechno se zužitkovalo. Velkým otvorem bez dveří se vpravo kdysi vcházelo do knihovny, herny, hudebního kabinetu a dámského bu-doáru. Podobně řešeným otvorem bez dveří – nikoli původní záměr – se vlevo vstupovalo do jídelen.
Katharine se vydala nahoru, k pokojům hostů a dalším místnos-tem. Na schodišti ve tmě se pohybovala jako stín. Splynula s černo-tou kolem. Viděla jako kočka? Ivory ji s ohromením sledoval, aniž by vnímal, co sám dělá. Ve chvíli, kdy se Katharine ocitla na vrcholu schodiště a chystala se zaútočit na dva nic netušící muže, udělal Ivo-ry krok. Samo o sobě by to nevadilo, kdyby podlaha zrovna v tom místě neměla asi milimetr tloušťky. Noha se mu propadla a sám měl pocit, že se řítí kamsi hluboko, a to i přesto, že se jeho pád rychle zastavil. Stačil se podívat nahoru. Zahlédl znechucený výraz mladé Japonky. Pak všechno pohltila střelba. V posledních dnech snad jiný hluk ani neslyšel. Chtěl pomoct Katharine, ale noha se mu zasekla. Jak ji vytahoval, akorát si ji rozdíral. Připadal si zbytečně. Střelba sice rychle ustala, ale další na sebe nenechala dlouho čekat. Ostatní přibíhali. Ivory cítil, že v blízkosti jejich cíle zůstal jen jeden hlídač. Ostatní se sbíhali do haly. Minimálně pět ozbrojených střelců. Nebyl si jistý.
„Jsem k ničemu!“ blesklo mu hlavou a ta myšlenka zničila zbytky podlahy kolem jeho nohy. Konečně se uvolnil. Podíval se vzhůru, kde zahlédl záblesk meče.
„Ne, k ničemu ne!“
Přemístil se vedle Katharine. Nelekla se. Přesto ji zaskočil. Zpo-malila pohyb. Nestěžoval si. Chtěl prostor pro sebe. Proti sobě měl střelce. Vyloupl se zpoza rohu. Začal hned střílet. Kulky se zastavo-valy ve vzduchu a vracely se zpátky. Střelec vyřazen. Další se obje-vil na druhé straně schodiště. Také na nic nečekal. Střely nikdy nedo-razily do cíle. Prostě zmizely. Do krku se útočníkovi zarazil ostrý kus práchnivějící podlahy. Svíjel se a doufal, že to nejsou jeho po-slední momenty. Ivory se skoro nepohnul. Přivolal si jeden samopal AK-47. Zbraň se vznesla do vzduchu a začala se v něm rozebírat. Kněz nastavil ruku a do dlaně mu spadlo několik zbylých nábojů. Hodil je vstříc třetímu zabijákovi. Ten se s nerozpoznatelným obliče-jem svalil na zem. Jediný záškub nohy dal najevo, že je po smrti.
„Nech mi je, kurva!“ zařvala Katharine a postarala se, aby klid-ným nočním městem už nezněla žádná další střelba. Dvě odseknuté hlavy dopadly ztěžka na zem. Ne, Japonka si ani trochu nezabojova-la.
„Ještě je tu jeden,“ sdělil kněz šeptem.
„U Richarda?“
Ivory přikývl.
„Kudy?“
„Tudy,“ ukázal do levého křídla.
Katharine přikývla. Našlapovala tak lehce, až to Ivoryho vytáčelo. Neměl na výběr, tentokrát musel po svých. Energie vyčerpána. Ale stálo to za to. Ten pocit! Neskutečný! Připadal si zase silný, mocný jako kdysi. Je dobře, že už ho síly opouštěly.
„Co to jako mělo bejt?“ ptala se Katharine sama sebe.
„Další ukázka toho, co všechno dokáže,“ odpověděl hlas v její hlavě. Hlas již ne posledního, ale předposledního milence.
„Je to děsivý. A krásný zároveň,“ zasnila se. „Kdybych měla ty-hle schopnosti...“
„Tak jsi nepřemožitelná,“ potvrdil Viper. „I tak jsi velmi schopná, nemyslíš?“
„Ale teleportovat se z místa na místo! Sakra, tohle nedovedu, ani kdybych se posrala.“
„Chtěla bys, aby ti je předal?“
„Možná, možná,“ zauvažovala, zatímco probíhala halou do po-sledního pokoje, kde sama cítila zvláštní nepřítomnost čehosi. „Ale mrkni se na něj. Chvíli něco dělá a je v prdeli.“
Ivory se za Katharine vláčel. Neběžel, jenom šel.
„Má to svoje nevýhody, ale seš silnější,“ nahlodával ji Viper.
„O tom žádná,“ vřítila se Katharine do velké, prázdné místnosti. Kdysi sloužila jako ložnice. Ani postel nezůstala. Zarazila se ve dve-řích, protože poprvé uviděla Richarda. Nemohla si dovolit v nehyb-nosti setrvat dlouho. Poslední z hlídačů stál přímo za Kramaříkem.
„Ani hnout!“ zařval.
„Ani hnout? Co jako čekáš? Že mě trefíš?“ udělala Katharine ně-kolik kroků kupředu.
„Ne, ale jeho jo!“ šťouchl hlavní do Kramaříka. Ten nijak nerea-goval.
„Co se děje?“ objevil se vedle Katharine konečně i Ivory.
„Stát!“ křikl zakuklený.
„Chce nám zabít novýho parťáka.“
„Aha,“ odtušil Ivory, když zhodnotil situaci. Samara s nimi zase vytřela podlahu. Nebo to byl Gigantes. Ale Samara věděla, co je Kramařík zač.
„Teď odsud odejdete a...“
Ivory ho nenechal domluvit. „Myslíš?“ Namířil na žoldáka uka-zovák se zvednutým palcem. „Jsem teď pěkně nasranej,“ řekl, „ale dávám ti možnost. Můžeš odejít a slibuju, že ani já, ani moje milá kamarádka nepodnikneme nic, co by tě ohrozilo na životě. To je první varianta. Druhá je, že tě zastřelím.“
„Jak bys mě asi...“
Ivoryho palec se ohnul. Hlava v kukle explodovala a žoldák se mrtvý sesul k zemi. Ve vile zůstali naživu jen Ivory, Katharine a jedno pře-kvapení.

Knihu si můžete objednat na stránkách:
https://www.goldendog.cz/produkt/agentura-2-strepy-minulosti/

Minulost se vrací. Ivory ani Katharine nejsou schopni se přenést přes to, co se jim stalo, a hledají sami sebe. Navzdory tomu musejí fungovat jako tým. Cesta k sebepoznání je i cestou k utužení týmu. Týmu, jemuž chybí jeden člen. Tři jsou podmínka. Skrz krvavé vzpomínky a krutou minulost Katharine a Ivory hledají nového parťáka, o němž vůbec nic neví.
Martin Štefko
Agentura: Střepy minulosti
Obálka: Janiko (https://www.deviantart.com/janiko-neko-chan)
Fotografie: Petr Karafiziev (https://www.facebook.com/My6Element/)
Grafická úprava: Michal Březina
Formát: brožovaná, 260 stran
Žánr: akční žánr s prvky sci-fi a fantastiky
Cena: 250 Kč
ISBN: 978-80-88067-11-5

O AUTOROVI
Martin Štefko na základní škole psaní neměl rád, ale jakmile se seznámil s pány Herbertem, Kingem, Dickem a dalšími, uvědomil si, že má v hlavě světy, které chce objevovat. A tak nakonec začal sám ťukat do klávesnice. Nejprve tvorba směřovala do šuplíku, později se snažil publikovat, hlavně povídky.
Kniha Mrtví kráčí po zemi (2014) se stala jeho prvním vydaným románem, vzápětí byla následována knihami Nikdy se nepřestala usmívat (2015), Agentura 1: První tým (2016), Mrtví kráčí po zemi: Život v ráji (2017) a Zatracenci (2018), jež vyšly pod nakladatelstvím Golden Dog.
Své povídky publikoval ve sbírkách Sto hororů ve sto slovech, Za tebou a Poslední polibek a dalších. Starší povídky pak ve sbírkách Pěna dějin, Technokouzla anebo ve sborníku 66+6 hororů ve sto slovech. Věnuje se i psaní článků, především pak recenzím zaměřeným na komiksovou a filmovou tvorbu.
Osobní stránky: www.martinstefko.com
Facebook profil: https://www.facebook.com/MartinStefko
Instagram: @martinstefko (https://www.instagram.com/martinstefko/)
Hororový web: www.horor-web.cz
Komiksový blog: www.comics-blog.cz
 

M. ŠtefkoLiteraturaUkázkaUkázkyAgenturaGolden Dog
Categories: Vector Graphic

Staronový titul z nakladatelství Epocha

Tue, 03/26/2019 - 08:33

Vyprodaný debut Oskara Fuchse o válečném mágovi Zikmundu Frostovi se nyní dočkal druhého, přepracovaného vydání.

Válečný mág Zikmund Frost se místo prohánění sukní musí zase jednou věnovat práci pro Organizaci, což mimo jiné obnáší eliminaci čarodějů a dalších potvor. Někdo na něj ale přichystal podraz. Zdánlivě běžná akce v brněnském pavilonu Anthropos se proto zvrhne v krvavou lázeň. Aby toho nebylo málo, na scénu přichází opravdu mocný hráč z dávné minulosti. V Býčí skále u Adamova tak po staletích opět zní nejen bušení kladiv, ale i zoufalý křik rituálních lidských obětí. Jisté je, že než Frost zjistí, kdo za tím vším stojí, bude muset vystřílet ještě hodně zásobníků. A taky přivolat posily. Naštěstí ví, kde je hledat. Na historickém pomezí Čech a Moravy stával v bažinách hrad Krotenful. A strážil jej někdo, s kým skutečně není radno si zahrávat.

V Nakladatelství Epocha právě vychází 2. vydání Frosta Oskara Fuchse a čtenáři si ji mohou pořídit s 25% slevou na e-shopu Nakladatelství Epocha.

Ukázku vydanou již dříve na našem webu najdete zde.

E-shop: http://epocha.cz/detailknihy.php?id=937
Facebook: https://www.facebook.com/commerce/products/2271931339524392/
 

Oskar Fuchs (* 1982)
Vystudoval střední školu technického zaměření, po maturitě se věnuje práci v oboru. Odmala jej fascinovala historie a pověsti rodného města Lanškroun, stejně tak celého bývalého regionu Hřebečsko/Schönhengstgau. Kromě toho má zálibu v mytologii, kynologii, technologiích, vojenství, pravěku, dějinách obecně a černém humoru. Ke psaní se dostal, jak tvrdí, vlastně náhodou. První pokusy zapadaly svým rámcem do čisté fantasy, popřípadě sci-fi, plynule ale přešly do povídek a novel, v nichž začal k doplnění akčních prvků využívat reálie a poznatky získané díky svým zálibám. Většina z nich končila v šuplíku, rozhodnutí publikovat přišlo až o několik let později, na intenzivní nátlak přátel, z nichž mnozí sami píší, nebo se věnují literární činnosti. Akční fantasy román Frost je jeho debutem.

Informace o knize
Titul: Frost
Autor: Oskar Fuchs

Ilustrace na obálce: Žaneta Kortusová
Grafická úprava obálky: Lukáš Tuma
Formát: brožovaná, 110 x 180 mm
2., přepracované vydání
200 stran  
Cena: 169 Kč
Nakladatel: Nakladatelství Epocha
ISBN: 978-80-7557-172-4

O Nakladatelství
Dominantním směrem ediční koncepce Nakladatelství Epocha je literatura faktu a historie, ale velký prostor je věnován právě fantastice. Ta přináší tituly žánrů sci-fi, fantasy i hororu. Věnuje se zahraničním i tuzemským autorům. Dominantní pozici zaujímají knihy nejtajemnějšího autora současné české fantastiky Františka Kotlety a akčně hororový urban-fantasy seriál Kladivo na čaroděje, který se postupně stal mezi fanoušky kultem.
Většinu vydaných knih lze zakoupit také v elektronické podobě a některé tituly ve formě audioknih.

Nakladatelství Epocha
Kaprova 12/40, 110 00 Praha 1
www.epocha.cz
https://www.facebook.com/Nakladatelstvi.Epocha
https://www.facebook.com/FantastickaEpocha

EpochaFantastická EpochaFrostO. FuchsLiteratura
Categories: Vector Graphic

Soutěž: Mark E. Pocha, Oni

Mon, 03/25/2019 - 08:13

Mark E. Pocha si za svoje působení na literárním poli stačil získat dostatečně velké renomé. A taky hodně velkou čtenářskou základnu ve svém rodném Slovensku. Teď se pokouší rozšířit řady svých věrných čtenářů i o české čtenáře. Román Oni se odehrává nejen v České republice, ale vychází jenom v českém překladu. Vydání se ujalo nakladatelství Carcosa, které se za svou krátkou existenci stalo zárukou kvalitního hororu.
A pokud nechcete kupovat zajíce v pytli, můžete si o knížku zahrát. Pozor, díky Carcose tu máme rovnou dva výtisky. Jeden zůstane u někoho z Čech, druhý pak poputuje na Slovensko.
Do předmětu nám tedy napište Oni – ČR nebo Oni – SR – podle toho v jaké zemi bydlíte.

Aby byla kniha vaše, musíte odpovědět na následující otázku:

Kdo knihu Oni přeložil do češtiny?
Co má Mark E. Pocha společného se zombíky? 

Svoje odpovědi zasílejte na známou adresu sardensoutez@centrum.cz do nedělní půlnoci 31.3.2019 a nezapomeňte na svoje jméno a korespondenční adresu.

Těšíme se na vaše odpovědi.

SoutěžSoutěžeM. E. PochaCarcosa
Categories: Vector Graphic

KOMIKS: Arne Jysch, Babylon Berlín

Mon, 03/25/2019 - 00:00

Román Volkera Kutschera Mokrá ryba zpracovaný v nejdražším televizním projektu německé historie pod názvem Babylon Berlín se dostal na knižní pulty i ve své komiksové podobě. Komiksový kreslíř Arne Jysch dokázal věrohodně vykreslit bídu i lesk moderního velkoměsta stejně jako společenské a politické otřesy Výmarské republiky. Ve srovnání s knihou, natož seriálem, sice vychází komiks po dějové stránce více zploštěle, ale v daném rozsahu dosahuje přesto velice zajímavých kvalit. Větší zjednodušení děje bude připadat jako nedostatek pouze znalcům předlohy. Pro původním románem nepolíbené čtenáře to bude skvělý zážitek s propracovaným dějem, kterému lze lehce uvěřit.
Hlavním hrdinou je detektiv Gereon Rath, ambiciózní ale nikoli neomylný. V Berlíně začíná jako policejní komisař na, z jeho pohledu, pouhém mravnostním oddělení. Před vynuceným přesunem totiž působil v Kolíně na oddělení vražd. Osud mu však umožnil získat poznatky k vraždě, se kterou si berlínská kriminálka neví rady. Do toho se ještě připlétá pátrání po ruském zlatém pokladu, který by se měl nacházet někde na území německého hlavního města. Díky tomu se jedná o zajímavý detektivní příběh propojený se soudobou politikou.  
Komiks zachycuje hrdinova milostná dobrodružství, ta jsou však přebita vyobrazením kabaretů, tančíren, užíváním tehdy dostupných drog a politickými rozmíškami na přelomu 20. a 30. let. Zajímavě působí i tehdejší síla tisku. Černobílá kresba děj patřičně ztemňuje. Samotný komisař Rath je vyobrazen jako fyzicky zdatný jedinec s ostrými rysy. Dvoubarevnost podtrhuje i jeho duši, nejedná se totiž o žádného Mirka Dušína. K úspěchu v pátrání mu pomáhá někdy jen pouhá štěstěna, v některých momentech hraničící až se zásahem shora. Pro čtenáře neznající dějiny Německa před nástupem Hitlera se jedná o zajímavé doplnění historického povědomí, které je velmi věrné i svou násilností. Radikalizace ulic, problematika národnostních menšin, politické třenice, to je koření hlavního děje.

Obálka knihy je precizně zpracovaná a působí velmi hodnotně. Pochopitelné je, že při relativní jednoduchosti kreseb chybí obvyklý doplněk komiksů v podobě skic některých stran nebo hlavních hrdinů. Jediným doplňkem je jednostránkové poděkování lidem, kteří pomohli nejen autorovi, ale velkou měrou zodpovídali vůbec za umožnění vzniku díla.        

Babylon Berlín
Arne Jysch

Překlad: Michaela Škultéty
Nakladatelství: BB/art
Rok vydání: 2019
Počet stran: 216
Vazba: Pevná
Cena: 499,- Kč

KomiksBB artA. JyschM. Škultéty
Categories: Vector Graphic

UKÁZKA: František Kotleta, Jana Kilianová, Hustej hářez

Fri, 03/22/2019 - 09:01

 

 

František Kotleta & Jana Kilianová

BRATRSTVO KRVE
HUSTEJ NÁŘEZ
KOMIKS


Upíři proti mimozemšťanům. První díl kultovní série Bratrstvo krve poprvé v obrázcích, které znamenají komiks!

Dávné legendy, které o nich kolovaly v různých civilizacích, nelhaly. Možná, že kdysi byli lidmi, ale změnili se. Změnili se natolik, že jako lidé už jenom vypadají. Říkají si Bratrstvo krve. Vyvolení, kteří se živí lidskou krví. Nikdy se však k sobě nechovali jako bratři. Desítky klanů spolu po tisíciletí bojovaly o moc a vládu nad lidmi, jejich územím a říšemi, jež vznikaly a zanikaly podle toho, jak ve své skryté válce vítězily jednotlivé klany. Dlouho se považovali za nejmocnější bytosti na světě. Jenže svět, který znali, byl jen malou součástí vesmíru. Z jeho nekonečných dálek se vynořili kartani, jimž se jejich vlastní svět zdál malý a kteří se rozhodli ovládnout planetu Zemi a její obyvatele zotročit. Invaze se cizincům podařila. Měli vyspělou techniku a zbraně, které ty lidské stonásobně předčily. Ovšem svět, který ovládli, už své vládce měl. A ti se, na rozdíl od lidí, tak lehce podrobit nenechali.

V Nakladatelství Epocha právě vychází 1. vydání komiksu Hustej nářez Františka Kotlety a Jany Kilianové. Kniha je již k dostání na pultech knihkupectví a zanedlouho vyjde i jako e-kniha.
E-shop: http://epocha.cz/detailknihy.php?id=938
Ukázka: https://issuu.com/epocha/docs/hustej_komiks

František Kotleta
Rodák z Bruntálu, řezník, dobrodruh, trestanec a vlastně cokoliv, co si ještě vymyslí. Hlavně je to však autor fantastických románů, ve kterých bojují upíři s mimozemšťany, bohové se žoldáky, superpadouši proti superhrdinům a nakonec se s nim můžete vypravit i do šíleného postapokalyptického světa. Kultovní stále zůstává jeho série Bratrstvo krve, k jejímž zásadním třem dílům Hustej nářez, Fakt hustej nářez a Mega hustej nářez přibyl prequel Vlci.

Jana Kilianová
Excentrická kreativní bytost se sklony ke všudypřítomnosti a neschopnosti říkat ne. Od roku 2013 se živí jako ilustrátor a grafik na volné noze a kreslí pro časopisy, festivaly, knížky i počítačové a deskové hry. Komiksy si kreslila do šuplíku už od malička a v nitru své duše dobře věděla, že díky nim jednou bude bohatá a slavná. Kdyby se měla shrnout v jedné větě, citovala by legendární Jolandino moudro: „Hodně vysoko míříš.“

Informace o knize
Titul: Hustej nářez
Série: Bratrstvo krve
Scénář: František Kotleta, Jana Kilianová
Kresba: Jana Kilianová
Obálka: Jana Kilianová, Lukáš Tuma
Formát: flexo vazba, 168 x 258 mm
1. vydání
128 barevných stran  
Cena: 444 Kč
Nakladatel: Nakladatelství Epocha
ISBN: 978-80-7557-175-5


O Nakladatelství
Dominantním směrem ediční koncepce Nakladatelství Epocha je literatura faktu a historie, ale velký prostor je věnován právě fantastice. Ta přináší tituly žánrů sci-fi, fantasy i hororu. Věnuje se zahraničním i tuzemským autorům. Dominantní pozici zaujímají knihy nejtajemnějšího autora současné české fantastiky Františka Kotlety a akčně hororový urban-fantasy seriál Kladivo na čaroděje, který se postupně stal mezi fanoušky kultem. Většinu vydaných knih lze zakoupit také v elektronické podobě a některé tituly ve formě audioknih.


Nakladatelství Epocha
Kaprova 12/40, 110 00 Praha 1
www.epocha.cz
https://www.facebook.com/Nakladatelstvi.Epocha
https://www.facebook.com/FantastickaEpocha

 

UkázkaUkázkyKomiksEpochaF. KotletaJ. KilianováBratrstvo krve
Categories: Vector Graphic

RECENZE: Kevin Sands, Alchymistova šifra II. Znamení moru

Thu, 03/21/2019 - 12:02

Christophera prostě štěstí nemá v lásce. Sotva se na něj letmo usmálo, už rychle odvrátilo svou tvář. Pár týdnů po událostech prvního dílu postihla Londýn pohroma: mor. Lidé jsou zoufalí, umírají po tisících a lékárníkův učeň Christopher může jen přihlížet. Léky prodávat nesmí a řád mu nestihl přiřadit nového mistra. Pečuje tedy o dům zesnulého lékárníka Benedicta spolu s věrným přítelem Tomem a  kamarádkou Sally. Něco však pro lid londýnský udělat mohou, a tak se do pomoci pustí s veškerým svým elánem.

Když se vrátí Tom s Christopherem z nákupu, zjistí, že u nich v obchodě někdo byl. Zřejmě něco hledal, ale zametl za sebou důkladně stopy až na pár přeházených nádob, které v Christopherovi vzbudily podezření. Do zorného pole se dostane řád, který se shlukuje kolem Ptačího muže. Proroka, který ví, kdy a kde udeří mor. Den předtím totiž v obchodě byli jeho následovníci a naštvaně odešli poté, co jim Benedict odmítl prodat benátský sirup. Ve stejné době se objevuje Galén, mladý muž, jenž má skutečně fungující lék na mor!  Christopherovi to nejde do hlavy. Jeho mistr přeci hledal lék desetiletí, ale nikdy nic nenašel. Odpověď přesto najde v jeho zápiskách. Zjišťuje, že jsou tací, kteří dokáží využít zoufalství lidí a oklamat nejen je, ale i samotné radní a krále.

Kevin Sands přichází s druhým dílem své trilogie s podtitulem Znamení moru. Dění se opět odehrává v ulicích Londýna, setkáváme se se starými známými a Christopher je opět zatažen do záhady, která vyžaduje jeho logické myšlení. Tentokrát děj není tolik o šifrách. Tento díl je spíše detektivní román pro náctileté. Oproti prvnímu dílu je vše vleklejší. Nelze říci, že by román nebyl zajímavý a napínavý. Bohužel, Christopherovo neustálé váhání a rozjímání je místy poněkud únavné a ruší hlavní dějovou linii. Zápletka je stejně jako u prvního dílu originální a napínavá. Náznaky rozuzlení v knize sice jsou, ale chvíli trvá než si dáte dvě a dvě dohromady. Na druhou stranu existuje i možnost, že uvidíte souvislosti poměrně brzy a předběhnete samotného Christophera a to vás na konci nejspíš připraví o nadšení z geniality zápletky a wow efektu při rozuzlení. Kapitoly jsou stále členěny formou deníkových zápisků, místy obohacené o přehled statistik úmrtnosti. To v člověku umocní hrůznost moru, ale čtenáře zase tolik nezasáhne. Popisy moru a jeho příznaků jsou sice věrné, ale těžko říct, zda teenagerovi zvyklému na svět zombie, něco řeknou. Autor by mohl přitvrdit a více šokovat.

Design knihy je opět v rukách ruské ilustrátorky Olgy Zakis. Vzhled knihy zaujme na první pohled, krásně ladí s prvním dílem a zároveň hesla na obálce opět napovídají, co může čtenář očekávat. Kromě barevné záložky a vsádky žluté barvy, tedy odlišné od prvního dílu, je vše uvnitř knihy stejné. Oko se tedy pomalu ale jistě začne nudit a nadšení brzy opadá. Nepomohou ani úryvky z deníku mistra Benedicta či dopisy.

Druhý díl je jednoznačně slabší než první, ačkoliv autor znovu skvěle využil historické reálie a dobovou realitu pro účely knihy. Zápletka je také originální a napínavá. Co je tedy špatně? Stejný vzorec jako v prvním dílu. Chlapci se pohybují v podobném prostředí, dostávají za uši. Christopher stále přemýšlí, má rozuzlení na jazyku, ale doklepnout ho musí Tom nebo Sally. Ani Sally samotná děj příliš neoživí, byť se postará o pár humorných momentů. Protivníky jsou opět vychytralí dospělí muži a vše končí výbuchem, kde v troskách umírá jedna z postav. Kniha neurazí, za přečtení jistě stojí, ale lehce unaví. Doufejme, že sestupná tendence trilogie se nepromítne i do třetího dílu.


Kevin Sands
Alchymistova šifra II. Znamení moru

Vydavatelství: Fragment
Rok vydání: 2018
Cena: 289 Kč

RecenzeLiteraturaK. SandsFantasyYoung adultFragmentAlbatros mediaAlchymistova šifra
Categories: Vector Graphic

UKÁZKA: Mark E. Pocha, Oni

Wed, 03/20/2019 - 06:13

Zvrácený krvák z českých lesů.
Tohle jste nikdy nechtěli číst!

***
Tento příběh je fikce. Všechna jména, postavy a děje si vymyslel autor a jejich podoba s reálnými osobami či událostmi je čistě náhodná.
Názory a postoje postav se nemusí shodovat s názory a postoji autora ani nakladatele.
Některá místa, obce, prostory a další zde užité reálie skutečně existují, byly však přizpůsobeny potřebám příběhu a použity s uplatněním básnické licence.
Jakýkoliv obrazový nebo zvukový propagační materiál souvisící s knihou má fiktivní obsah a nelze jej zaměňovat s realitou.

***

Varování: pro starší 18 let

***

Úvodní slovo autora
Tento příběh není jako jiné. Na jeho konci budete například zbytečně hledat vyčerpávající vysvětlení všech tajemství, která předestírá. Ale tak to chodí i v životě – i na smrtelné posteli budeme mít před sebou více otázek než odpovědí… 
Autor si zde vymiňuje právo zůstat autentický a věrný svým múzám a inspiracím a spontánním tvůrčím pochodům. Román se od většinové literární produkce proto liší i po formální a jazykové stránce: obsahuje neologismy, přímé promluvy vypravěče ke čtenáři a další prvky narušující ustálené představy o tom, jak má vypadat literární projev. Mějte proto na paměti, že pokaždé, kdy na takovou „chybu“ narazíte, jde jen a pouze o autorský záměr a nikoliv nevědomost či nepozornost ze strany nakladatele.
Toto dílo je tedy v nejednom ohledu experiment (i z obsahového hlediska zde najdete pasáže, které běžný čtenář bude vnímat jako „přes čáru“) – někomu může právem připadat jako snůška bizarností a úchylek – a já jsem nesmírně vděčný nakladatelství Carcosa, že umožnilo, aby se u nás vydávaly i tyto knihy.
Klobouk dolů za to.
M. E. P.

***

Pro Tebe, můj věrný čtenáři,
který kráčíš temným lesem Reality
s nebojácným srdcem
a neochvějnou vírou,
že jednou se tma rozestoupí a
my vkročíme do Světla,
kde čeká
vysvobození.
M. E. P., RS 2017/2018


Jaký zmatek!
To bude proto, že tě miluju.
- Ricchi e Poveri

Je čas zahrát si hru!
Čas hrát hru!
Ha ha ha!
- Motörhead

Vrah se probudil za úsvitu…
Nasadil si tvář ze starobylé galerie
- The Doors

Chcete zažít dobrodružství? Vyzkoušejte stanování!
- www.zeny.sme.sk


Z českého tisku:

Strašidelná lokalita blízko Českých Budějovic?


V Branišovském lese odhaleny silné výkyvy v elektromagnetickém poli


Děje se tam něco hodně divného, říkají místní

Posednutí zlým duchem?
Zjevení černého muže!

Manžel vtrhl domů celý bez sebe strachy
„Byly tam dvě děsivě zářící rudé oči…“

Na fotografiích se objevují zvláštní siluety
Kolují zvěsti o Zlu, které přichází z lesa…


1
Předehra

Nádech – výdech.
Nádech – výdech.
Nádech…
Ukrutně šukézní blondýnka v joggingovém úboru bonbonkově růžové barvy se střemhlav řítí lesním porostem – tak, jak už to v ohrožení života obvykle bývá. Pronásleduje ji Černý přízrak. Tak si toho muže v duchu pojmenovala.
Tak mu říkají všichni.
Protože přesně tohle je: temnou siluetou bez tváře; chladným, lstivým, vypočítavým stvořením s nečistými úmysly. Stejně jako ostatní obyvatelé Jihočeského kraje i ona slyšela všechny ty zvěsti o záhadné postavě s černou kapucí, ale až do téhle chvíle je považovala za nesmysly.
Jenže teď jí tyhle nesmysly dýchaly na krk.
Dívce se po stranách míhají štíhlé kmeny řídce rostoucích mladých stromů, pod nohama jí šustí listí, ohýbají se stébla trávy. Vzduch je cítit pryskyřicí, snášejícím se soumrakem a smrtelným strachem. Jediné zvuky jako by vydávalo srdce, které dívce rychle buší a bije až někde v krku.
Nádech – výdech…
Blondýnka trhaně dýchá, dívá se chvíli před sebe a potom pod své nohy. Jen nezakopnout o ležící větev nebo kořen, to by byl konec! Míří na sever. Tam se ve vzdálenosti několika desítek metrů rýsuje hranice hustého jehličnatého lesa. Tam začíná tmavá zóna; tam má šanci zmizet a přivolat pomoc.
V jednom okamžiku pootočí hlavu – zlatožlutá hříva s umělými extensions opíše polooblouk jako ve zpomaleném záběru; vyděšená souměrná tvář modelky s uštvanýma očima pátrá po pronásledovateli. Ten se pohybuje téměř neslyšně, jako stín. Je víc duchem než živým člověkem. Nohama jako by se ani nedotýkal země…
A přece je skutečný.
I jeho nůž je skutečný.
Černý přízrak, v pověstech zvaný i Strážce lesa nebo Temný muž je tady.
A jde si pro ni.
Dívka opět upře pohled dopředu – tmavá část lesa je už téměř na dosah.
Zvládne to…
Vtom jí na rameno dopadne čísi ruka, tak prudce a tak silně, že nestihne ani vykřiknout.
Ruka ji strhne za kmen nejbližšího stromu.
A potom…

***

„Tak co, šéfko?“
Ten hlas znenadání, jako když praskne mýdlová bublina, narušil filmovou fikci, v níž bezbranná kráska uháněla před tajemným vrahem, a rozložitou ženu za notebookem vrátil zpátky do reality.
Ten hlas patřil Tobiáši „Tobymu“ Vydrovi, manažeru rimavskosobotské pobočky Xtra Banky. Žena za notebookem byla Adel Szenteová, zástupkyně oblastní ředitelky. Velké zvíře. Funkcí, i objemem svého těla.
Adel pohotově klikla počítačovou myší na X v pravém rohu okna přehrávače a ten se okamžitě zavřel. Po videu s napínavou lesní štvanicí nezůstala na obrazovce ani stopa. Na monitoru firemního počítače se teď skvěla stránka Google Maps. Uprostřed ní Slovensko a Česká republika.
„Mám to,“ odpověděla Adel jakoby nic. „Našla jsem ideální místo.“
„Fakt?“ opáčil Toby. „Ukaž.“
„A co za to?“ nadhodila laškovně zpoza brýlí na čtení s úzkými skly, které podtrhovaly dojem přísnosti.
Toby zrudl; v podobných situacích to u něho bylo běžné. Náznaky flirtu? To nebyl jeho šálek kávy. Coby usedlý rodinný typ, který víkendy tráví grilovačkami s tchánem a tchyní se sice občas nechal unést fantazírováním o té či oné americké herečce (jednou si to ve sprše udělal s myšlenkami na Dianu Mórovou), ale v reálném životě nebyl stavěný na špičkování mezi pohlavími (či gendery, jak se nedávno začalo upřednostňovat ve velkém světě). Za střízliva určitě ne.
Levou ruku si držel za zády, pokrčenou v pravém úhlu jako lokaj. Síla zvyku. Narodil se se vzácnou vadou končetin; v jeho případě deformace naštěstí zasáhla pouze levačku. Čtyři prsty měl srostlé dohromady a spojené jedinou plochou chrupavkou. Palec stál zvlášť. Jeho ruka, pokrytá kůží červenou jako po spálenině, připomínala krabí klepeto.
Už na škole – protože všichni víme, že děti jsou ze všech božích stvoření ty nejkrutější živé organismy – si vysloužil přezdívku Klepeto a později, když přišly do módy komiksy se superhrdiny, Klepetoman. Z deště pod okap, z bláta do louže, a tak dále.
Srostlou částí a palcem dokázal vytvářet sevření a zase ho uvolňovat, případně otáčet zápěstím, ale to bylo zhruba všechno, na co mu tahle ruka byla dobrá (ano, kdysi dávno s ní zkoušel masturbovat, a nebylo to špatné, ale připadal si potom tak… zvláštně, že toho raději nechal). Ještěže nebyl levák.
V bance ho zaměstnali před léty ještě jako mladé ucho, protože neměli dost lidí, kteří by v tvrdých, stresujících podmínkách pracovali dostatečně houževnatě a vytrvale (a k tomu by dokázali snášet rozmary a manýry pološíleného vedení). Ale Toby měl tuhý kořínek a postupně se vypracoval až na manažera malé pobočky ve středoslovenské Rimavské Sobotě, která spadala pod banskobystrické krajské ústředí. Získal solidní pracovně-společenský status a zdravě mu narostlo sebevědomí.
Zároveň se však dostal do spárů Adel Szenteové. Byla jen o rok starší než on a blahosklonně mu dovolila, aby si tykali, ačkoliv mu neustále dávala zřetelně najevo, kdo je v jejich vztahu pán a kdo otrok. Neboť práce ve finančnictví je otročina jako každá jiná… Jen v bílých rukavičkách. Zeptejte se na pobočce své banky, ha-ha.
„No, pojď se teda podívat,“ kývla na Tobyho Adel. Přitom jí do očí spadla hnědá mastná ofina nakrátko střižených vlasů, až si ji musela odfouknout.
Toby obešel pracovní stůl umístěný v kóji oddělené od zbytku bankovní haly (během běžných dnů to byl jeho stůl, ale když přijela kontrola z oblasti, mohl jen pendlovat mezi ostatními řadovými pracovníky) a nahlédl šéfové přes mohutná ramena. Ucítil závan potu (usoudil, že snídala něco mastného, nejspíš špek, a k němu cibuli, případně sardinky v oleji…), který se prodíral i přes vrstvu jejího parfému. Co naplat – nadváha, čokolády, chipsy, láhev coca-coly denně a prakticky nulový pohyb, to všechno se někde musí projevit. Kromě kilogramů i na tělesném zápachu. Napadlo ho, jak si přes to své sádlem nadité břicho dokáže stříhat nehty na nohou. Nebo třeba utřít zadek. Běda tomu, kdo se o ni bude starat na stará kolena. Ani za všechny prachy na světě!
Prstem s nehtem nalakovaným agresivně červenou barvou Adel ukázala na šipku zapíchnutou v zeleně zbarvené části mapy zhruba uprostřed jižních Čech.
„Tam?“ zeptal se Toby.
„Tam,“ odpověděla.
„Podle čeho jsi to vybrala? Jestli teda nejsem moc zvědavej.“
Trhla ramenem. „Klikla jsem naslepo do mapy.“
Toby si povzdechl. Vrátil se na protější stranu stolu a zůstal odevzdaně stát. Věděl, kde je jeho místo. Hodný pejsek.
Chvíli přemýšlel, potom řekl: „Teambuilding, to chápu. Ale stanovat? V lese? A ještě tak daleko? Nestačil by sobotní bowling?“
Zavrtěla hlavou; namalované rty v přísné úzké lince: „Bowling si můžeme dopřát kdykoliv, a ne každého baví. Lidi do pondělí zapomenou, že ho hráli. Zato pro stanování platí ověřené základní pravidlo: ať dopadne jakkoliv, vždycky je na co vzpomínat.“
Toby nadzvedl obočí a uznale (protože věděl, co je pro něho dobré, pokud si chce udržet manažerské křeslo) prohodil: „Dobrý motto, tos vymyslela ty?“
„Ne, čtu přílohu Pre ženy deníku SME,“ opáčila se značnou ironií v hlase.
„Hahaha.“
„Teď ale vážně,“ pokračovala šéfová. „Tohle není jako dovolená u moře, kdy je člověk ubytovaný ve čtyřhvězdičkovém hotelu. Při táboření je všechno jinak. Lidi jsou odkázaní jeden na druhého. Musí se sžít s prostředím. Postavit stany, rozdělat oheň, připravit něco k jídlu… Budují si mezi sebou hlubší vztahy. Dalo by se říct, že se vrací ke kořenům. Nepohodlí zoceluje a lidi se často nevyhnou improvizaci, což tříbí mysl. Tohle všechno se pozitivně odráží v jejich další společné interakci. Samozřejmě pracovní.“
Spojila ruce tak, že propletla všech deset prstů a silně jimi zaškubala, aby naznačila pevné propojení: „Jsou na to psychologické průzkumy. Vždyť víš, že na centrále by nám to jinak neschválili.“
„O tom nepochybuju,“ ušklíbl se Toby. „Co nemají podložený průzkumy, za který vysolili celej majlant, to okamžitě smetou ze stolu. I kdyby to byl sebelepší nápad.“
„Trochu víc úcty bych prosila,“ změnila najednou Adel tón z neutrálního na strohý. Rosolovité tělo se jí zlehka zachvělo. V té chvíli připomínala Jabbu Hutta z Hvězdných válek.
Toby už byl na změny nálad své nadřízené zvyklý a v duchu zasalutoval. Adel poslušně vykonávala rozkazy shora, a proto měla místo oblastní manažerky přímo zabetonované. Příkazy shora byly svaté. Sekýrování povýšila na pracovní náplň: byla víc robot než člověk.
A on byl jejím výkonným nástrojem v rámci pobočky. Smiř se s tím, nebo zhebni. Toby sehnul hlavu už dávno.
„Je to nezbytné,“ prohlásila. „Podáváte nedostatečné výkony už pátý měsíc v řadě! Už ani nevím, kdy naposledy jste splnili stanovené plány nad sto procent. Je potřeba prodávat životní pojistky, otvírat nové účty, získávat další klienty a všechny zadlužit! VŠECHNY!“
Bouchla pěstí do stolu. Potom se zhluboka nadechla a potichu odpočítávala: Raz, dva, tři.
Pokračovala už mírnějším tónem: „Ne. Opravdu ne. Ne, ne, ne. Takhle to dál nepůjde. Pokud tedy nechceme vyvozovat personální důsledky… A víš, kdo půjde první?“
Tobyho zalila vlna tepla a tmavomodrá kravata pod výrazným ohryzkem mu zničehonic byla jaksi těsná. Na manažerskou židli si za ty roky zvykl a nerad by se znovu stával pěšákem. Dobře věděl, co to obnáší. Bezprostřední kontakt s otravnými klienty, přičemž základní pravidlo banky zní, že zákazník má vždy pravdu, a to i tehdy, když ji nemá. Během dlouhých let komunikace s lidmi za přepážkou si na ně vypěstoval vyloženou alergii. Někdy by vraždil, jen aby nemusel poslouchat jejich hloupé řeči, stížnosti a nesplnitelné žádosti, jako je úroková sazba pod deset procent u půjčky na auto.
Naprázdno polkl.
„A ještě něco…“ podívala se na něj Adel zpod skel brýlí, „ostatním zatím o našich plánech ani muk. Stačí, aby věděli, co si mají nachystat. Základní potřeby, seznam jim přijde mailem. Cíl cesty jim prozradím sama, těsně před odjezdem. Bude to tak… napínavější.“
„Jasně, šéfko,“ přikývl Toby. Měl sto chutí opravdu zasalutovat. Už tak stál celou dobu v pozoru.
Stočila zrak zpátky k obrazovce a tím mu dala najevo, že prozatím spolu skončili.
Pohov, vojáčku.

***

Toby se prošel zpátky do bankovní haly. Zdeformované klepeto držel stále za zády. Vytvářelo to jistý dojem vážnosti, čímž ze své nevýhody dělal výhodu, jak praví staré japonské přísloví.
Hala byla plně klimatizovaná (a velká okna měla zatažené žaluzie), proto letní vedra, která panovala za zdmi, neměla šanci. Zahleděl se před sebe. Středová ulička prostor rozdělovala po dvou pracovištích na každé straně. Každé pracoviště tvořil zaoblený kancelářský stůl s počítačovou jednotkou a malým trezorem s časovým zámkem u zaměstnancovy pravé nohy. Jednotlivé stoly byly navíc odděleny plentami z poloprůhledného plastu, aby klienti neměli pocit, že jim někdo zezadu strká nos do soukromých věcí. Veškeré vybavení i hala samotná byly vyvedeny ve strohých, studených barvách bílé a ocelově šedé. Účelnost a minimalismus, to byla základní hesla Xtra Banky.
Toho dne přicházeli klienti do haly jako na běžícím pásu.
Když jde o prachy, neodradí člověka ani rekordní teploty, pomyslel si Toby. Lidi, lidi, vám ale solidně hrabe…
Jeho čtyři podřízení – dva muži a dvě ženy, oblečení v souladu s přísným dress codem (v oblecích s erárními kravatami a v kostýmcích bílo-černé kombinace s modrými šátky na krku) – měli práce nad hlavu. Klávesnice ťukaly v rytmu kulometné palby a prostorem se nesl neutichající proud řeči.
Navzdory obvyklému návalu pobočka nevykazovala požadovanou produktivitu. Většina lidí si totiž přišla vybrat peníze z účtu, případně uhradit opožděnou splátku nebo vyřídit mezinárodní převod. Kdosi se nahlas rozčiloval, jak je možné, že má ještě pořád na krku exekuci. Takoví lidé nebyli bance k užitku. Toby zoufale potřeboval, aby stoupla poptávka po hypotékách, životním pojištění, kreditních kartách nebo podílových fondech, ale jen co některý z těchto produktů před klienty zmínil, klidili se mu z cesty. Zdálo se, že amatérští mladí finanční poradci na volné noze, draví a lační rychlého výdělku, za poslední roky celý byznys zprofanovali.
Kam se poděla důvěra?
Manažer si povzdechl. Tvář měl stále mladou, i po pětatřicítce, ale už se mu na ní dělaly vrásky. Jestli má ten teambuilding opravdu pomoct vylepšit pracovní výkony, tak aby stál za to. Protože v opačném případě nejenže neviděl budoucnost pobočky růžově – viděl ji přímo v odstínech smuteční černi. A bylo jasné, kdo by padl jako první…
Jenomže on ještě neměl splacený nový X-Trail (full výbava, pohon na všechna čtyři kola), a jak by vysvětlil ženě, uvyklé na určitý standard, že se najednou budou muset uskromňovat? V okrese s dlouhodobě nejvyšší nezaměstnaností totiž novou dobře placenou práci jen tak rychle nenajde. Zvlášť pokud mu Adel poskytne ty nejhorší reference. A doma dva malé hladové krky čekaly, co bude k večeři. Synové, které chtěl jednoho dne poslat studovat na univerzitu, zajistit jim start do budoucnosti…
Toby si uvědomil, že na chvíli musí na vzduch.

UkázkaUkázkyM. E. PochaOniHororCarcosa
Categories: Vector Graphic

KOMIKS: DCKK: Pod Maskou

Tue, 03/19/2019 - 12:21

V roce 2005 se nám zrodil nový Red Hood. Jiný, bez kýblu na hlavě a dalo by se říct, že i sympatičtější a zajímavější, protože s ním není něco v pořádku. Jako by to snad ani nebyl úplný padouch. Stalo se to v Gothamu, kterému vládne Black Mask. Ne, opravdu ne Batman. Batmana tu sice máme, ale Temný rytíř už není to, co býval. Prožil si tolik ztrát, prošel si porážkami a sice není úplně na dně, něco pro Gotham dělá, ale dny, kdy se zločinci báli každého stínu, jsou očividně dávno pryč. Anebo jich je v Gothamu najednou tolik? Každopádně někdo pod jménem Red Hood začne přebírat drogový business, masakrovat zločince, ničit dodávky zbraní a zasedne si i na samotného Batmana. Jako by chtěl mít město jen a jen pro sebe. To se samozřejmě nelíbí jak Black Maskovi, kterému klesají tržby, tak Batmanovi, protože otevřená válka v ulicích je to poslední, co Gotham potřebuje. A krom toho má podezření, že Red Hood je někdo, koho zná a kdo by neměl být mezi živými. Vy, kteří jste četli hned první příběh DCKK, Ticho, možná budete tušit dřív než ostatní. Batman taky tuší a proto pátrá, pokládá otázky a hledá odpovědi, kde to jen jde.

Příběh Pod Maskou je zajímavý hlavně v tom, že si hraje s podobným tématem jako předchozí DCKK, tedy Volání po spravedlnosti, ale tentokrát čistě se zaměřením na Batmana. Opět si klade otázku (jako už mnohokrát) zda Batman, i přes své nekonvenční metody, dokáže bojovat s padouchy jen jako dobrák. Jestli je opravdu menší zlo padouchy zavírat do Arkhamu, aby mohli kout pikle a zase se vrátit. Tohle téma se Batmanovi připomene hned několikrát a on na něj prostě nedokáže najít uspokojivou odpověď. Byl by Batman, pokud by se stal katem ještě stále považovaný za ochránce Gothamu? A na druhou stranu, je Batman opravdu ochránce, když i díky svému lpění na zákonu a spravedlnosti přišel o několik blízkých a nechal nesčetněkrát naživu zločince, s nimiž se lidský systém spravedlnosti nedokáže vypořádat? Přes výše popsané není Pod maskou nějaká přemýšlivá filosofická nuda. Na scéně se totiž objeví nejen Red Hood, ale na straně zla i Mr. Freeze a zabijácký android, který má některé schopnosti členů ligy, a do dobráckého týmu se přidá Nightwing, což je taky jediný parťák, který Batmanovi v Gothamu ještě zbyl. Ano, výše zmíněná akce je v příběhu vlastně do počtu. Kdyby tam nebyla, na jeho smyslu by to nic nezměnilo, ale hezky se na ni kouká, o tom nemůže být diskuse.

Pod maskou je příběh o návratu jedné dlouho ztracené postavy. V jiné a lepší formě. Nedozvíme se, jak to bylo dál, ani jak se vlastně vrátila. Bude vám chybět i trochu toho kontextu z počátku příběhu, kde je sice shrnutí, ale jde o shrnutí věcí, které na Batmana nějak působí a my jsme je neviděli a můžeme si jen domýšlet, jaký emocionální účinek na něj ve skutečnosti měly. Osobně se mi zdálo, že tak polovina příběhu je na místě jen na efekt. Hlavně onen souboj se zabijáckým anroidem by chtěl kontext a my ho nemáme a nedostaneme. Pokud ho někdy měl. Black Mask, jinak docela fajn klišoidní záporák, je tu místy dost bezradný a já se nemůžu rozhodnout, zda už to občas s tou bezradností a jistou naivitou nepřehání. No a Red Hood, ten je úplně jiný než od Snydera, a vlastně i než v jeho starší inkarnaci. Tenhle Red Hood je vlastně zločineckou obdobou Batmana. Sebevědomý samotář s hračkami. Pod maskou mixuje několik docela zajímavých ingrediencí, ale nakonec stejně musíte přimhouřit oko, abyste si ho mohli naplno užít. Částečně je to tím, že neznáme souvislosti a možná i díky tomu jsem si občas připadal jako u lehké verze dortu Pejska a Kočičky. Občas prostě najdete na talíři přísadu, která tam očividně nepatří. To vám ale nezabrání, abyste si Pod maskou spokojeně užili, protože i přes výše zmíněné pocity jde o dobrého mainstreamového Batmana.

PS: Jako retro komiks tady dostaneme origin Red Hooda, jen pro silné povahy, protože je naivní, až to bolí. Batman a Robin tu jsou oficiálně pozváni k učení na detektivní škole a demonstrují ho na pátrání po Batmanově starém sokovi. Z dnešního pohledu je na komiksu samozřejmě všechno špatně, od stavby děje po příběh, ale jako historické okénko je to na rozdíl od mnoha dalších pořád ještě čitelné a jak uvidíte, historie se prostě opakuje. Lépe, vizuálně přitažlivěji, ale je to tak.  

Série: DC komiksový komplet
Obsahuje sešity sérií Batman (Vol. 1) #635-641 a Detective Comics (Vol. 1) #168

Scénář: Judd Winick, Bill Finger
Kresba: Doug Mahnke, Paul Lee, Lew Sayre Schwartz, Wim Mortimer
Překlad: Jiří Zenkl
Redakce: Mirka Jarotková, Jiří Pavlovský
Formát: 178 × 266 mm
Stran: 192
Cena: 249 Kč

KomiksDCKKEaglemossBatman
Categories: Vector Graphic

Nový titul z vydavatelství OneHotBook

Mon, 03/18/2019 - 00:21

Stephen King: Právo nálezce
účinkují: Jan Kanyza, Petr Jeništa, Zdeněk Piškula a Hanuš Bor

vydává: OneHotBook
celkový čas: 15 hodin 32 minut

Druhý díl krimi trilogie proslulého mistra napětí Stephena Kinga vychází jako audiokniha PRÁVO NÁLEZCE v podání Jana Kanyzy, Petra Jeništy, Zdeňka Piškuly a Hanuše Bora. Příběh volně navazuje na titul PAN MERCEDES, podle něhož byl natočen také televizní seriál (2017) s Brendanem Gleesonem a Harrym Treadawayem v hlavních rolích. Zatím vznikly dvě řady a třetí – podle tohoto románu – se připravuje. „Podobně jako jedna z postav jsme i my posedlí příběhy, ale hlavně jejich zpracováním, které povzbuzuje a bičuje imaginaci posluchače, takže jsme se rozhodli obsadit do temného vyprávění hned čtveřici narátorů. Kvarteto typově různorodých charakterů náruživě tepe, soustruží, brousí a cizeluje dějovou linku, kterou autor znamenitě narýsoval. Chytře vymyšlenou konstrukci plnou originálních detailů a řešení skládají vypravěči postupně dohromady tak, aby se publikum nejprve chvělo mrazením v zádech a pak se nadšeně nechalo nést směrem k vygradovanému finále. Sám interpret hlavního hrdiny přiznal, že už netrpělivě vyhlíží třetí díl Konec hlídky, aby věděl, jak to s jeho figurou dopadne. Slibujeme, že ani jeho, ani posluchače nenecháme čekat příliš dlouho,“ uvedl Martin Pilař, ředitel vydavatelství OneHotBook.

John Rothstein, autor úspěšné trilogie o rebelujícím mladíkovi Jimmym Goldovi, uzavřel osudy svého hrdiny jeho proměnou v blahobytného podnikatele. Takovou zradu mu vášnivý čtenář Morris Bellamy nedokáže odpustit a spisovatele chladnokrevně zastřelí poté, co se svými kumpány vnikne do jeho domu. Z Rothsteinova sejfu si odnese nejen slušný peněžní obnos, ale především deníky, v nichž chce najít pokračování Goldových dobrodružství. Z kořisti se však neraduje dlouho – krátce nato se dostane do vězení kvůli jinému zločinu. Jeho zakopaný poklad po čase objeví malý chlapec Peter Saubers, který ho využije k podpoře vlastní rodiny, jež se po útoku mercedesového vraha ocitla ve finanční tísni. Když Morrise Bellamyho po pětatřiceti letech propustí, vydá se hledat svůj dávný lup. A Bill Hodges, Jerome Robinson a Holly Gibneyová mají co dělat, aby zabránili další vraždě.

„Celé vyprávění se rozhojňuje, dějová linka pokračuje odlišným způsobem než v předchozím románu Pan Mercedes a Bill Hodges je zase v jiné kondici. Vyšetřuje další případ, ale nechybí připomínky minulosti, které naznačují, že všechno ještě bude nějak pokračovat. Dopadený ,mercedesový vrah‘ totiž nechal následky i na postavách aktuálního příběhu. Momentálně je sice v kómatu upoután na lůžko, ale už tušíme, že tím to rozhodně nekončí. Sám jsem zvědavý na třetí díl, jak to vlastně celé dopadne. Zřejmě mám stejné pocity jako potenciální posluchač,“ líčí Jan Kanyza, jehož hlasem promlouvá hlavní hrdina, detektiv ve výslužbě Bill Hodges. A doplňuje: „Je to pořád stejný starý morous, ale tvrdí, že se cítí líp a že se po infarktu v prvním díle začal trošku šetřit. Nicméně tak razantně se ta figura od dění v první audioknize zase nezměnila.“ Tentokrát však jeho party doplňují jiné postavy, a tedy i jiní interpreti než v prvním díle. Svou audioknižní premiéru si užil Zdeněk Piškula, který o „své“ postavě prohlašuje: „Peter Saubers je chytrý introvertní kluk, intelektuál, který hodně čte, má dobré srdce. Všechno, co dělá, dělá pro dobrou věc. Jeho příběh je tak napínavý, že když jsem se doma připravoval na natáčení, někdy jsem se místo přípravy začetl. Naučil jsem se v textu podtrhávat, dělat si v něm pro sebe různá znamínka, ale jak jsem byl zvědavý, co se stane, najednou jsem zapomněl na poznámky a četl jsem dál. Nebo se mnou hnulo, když v příběhu došlo k vraždě. Ten román se mě jistým způsobem dotknul.“ Hlavního záporáka si pak vystřihnul Petr Jeništa: „Morrise Bellamyho bych charakterizoval jako do otáček vyhnaného boha smolařů. Soustředil jsem se hlavně na něj – přečetl jsem si pečlivě svůj part i některé části příběhu, které vyprávějí ostatní –, ale jen pokud jsem se od dalších postav potřeboval dozvědět něco konkrétního o svém protagonistovi. Chtěl jsem si pak audioknihu užít a nechat se překvapit i jako posluchač – už teď se těším, až si pustím pana Kanyzu, jehož hlas je mi velmi libý,“ prozrazuje herec.

Nahrávku doprovází originální soundtrack v duchu hrubšího blues, který staví na rozhárané souhře  naboostrované elektrické a typické steel kytary s jejich akustickou sestrou. V líném tempu se šourají a vrní jako nízko-vytočený lowrider na obhlídce, zaprášený rytmus drží rattlesnake chrastidlo, foukací harmonika a sbírka dřevních perkusí.

Audiokniha v režii Hynka Pekárka vychází jako mp3 ke stažení prostřednictvím digitálních distribucí za 379 Kč i jako 2CD mp3 za 399 Kč. Pouze na portálu Audiolibrix si však mohou členové předplatitelského klubu koupit audioknihu jen za 199 Kč.

UKÁZKU Z AUDIOKNIHY si můžete poslechnout >> ZDE.

Přidejte se na OneHotBook Facebook, abyste nepropásli soutěže o pozoruhodné ceny ani novinky ze světa audioknih, literatury a čtení!

„Symbióza tvůrců, interpretů a hudby rovná se poctivá audiokniha přinášející nezapomenutelný prožitek.“ – naposlech.cz 

Bez ohledu na moderní technologie jsou Kingovy postavy jako zvířata lapená v pasti, zoufale se snažící uhryzat si tlapku.“ – Boris Hokr, iLiteratura.cz

„Zápletka se točí kolem ukradeného a nadlouho ztraceného rukopisu slavného autora. Najde jej kluk, ale slídí po něm i vrah. Příběh nabízí přehlídku tragických omylů a chyb, které mají destruktivní účinky na okolí obou postav.“ – Boris Hokr, iLiteratura.cz

„Představit pachatele hned v úvodu příběhu zde v rámci postupné gradace napětí vychází Kingovi bravurně i napodruhé. Brutální činy pachatele navíc dokážou spolehlivě uspokojit touhu po hrůze, kterou si s Kingovými pracemi často spojujeme.“ – Roman Bílek, casopisxb1.cz

„Je to jeden z těch titulů, kde se vynikajícím způsobem snoubí práce interpretů, režiséra i autora hudebního doprovodu.“ – blesk.cz

 


STEPHEN KING (* 1947)
Jeden z nejproduktivnějších a nejúspěšnějších spisovatelů současnosti je známý především jako autor hororů. Roku 1970 absolvoval na univerzitě v Oronu ve státě Maine obor angličtina a tvůrčí psaní se zaměřením na pedagogiku. Už při studiu psal povídky – první s názvem Skleněná podlaha mu vydali v časopise Startling Mystery Stories v roce 1967. V tvorbě pokračoval i po ukončení školy, kdy nemohl sehnat práci jako učitel a pracoval v prádelně; jeho povídky v té době vycházely v pánských časopisech. Na jaře roku 1974 mu vyšel první román Carrie, který se stal bestsellerem. Po tomto úspěchu se začal psaním naplno živit. Během své kariéry napsal okolo čtyřiceti románů a může se pochlubit také tím, že většina jeho knih byla převedena na filmové plátno – mezi ty nejslavnější patří Osvícení, na které o více než 30 let později navázal román Doktor Spánek, Carrie, TO, Misery, Řbitov zviřátek, Vykoupení z věznice Shawshank, Zelená míle či série Temná věž. Ve své tvorbě se nevyhýbá ani oblasti krimi – značného ohlasu dosáhla trilogie o detektivovi ve výslužbě Billu Hodgesovi: Pan Mercedes, Právo nálezce, Konec hlídky, podle níž byl natočen stejnojmenný seriál s Brendanem Gleesonem a Harrym Treadawayem v hlavních rolích.
      
       Jan Kanyza (* 1947)
       Pražskou DAMU absolvoval v roce 1970, ale už během studia se objevil ve filmech Malé letní blues (1966) a Utrpení mladého Boháčka (1969) s Pavlem Landovským v hlavní roli. Sedm let byl členem souboru Divadla Na zábradlí, potom působil  tři roky v Laterně magice a od té doby je na volné noze. Hrál na různých divadelních scénách a účinkoval v mnoha televizních filmech (Královský gambit, Mladý muž a bílá velryba, Jak napálit advokáta, Mravenci nesou smrt, Jménem krále) a seriálech (30 případů majora Zemana, Létající Čestmír, Chobotnice z II. patra, Území bílých králů, Hospoda, Ordinace v růžové zahradě, Expozitura, Polda, Kapitán Exner). Kromě herectví se dlouhodobě věnuje malířství a výtvarné činnosti a známý je také z dabingu – jeho hlasem promlouvá například George Clooney. Dále účinkuje v audioknize vydavatelství OneHotBook: Pan Mercedes (2018).
      
       Zdeněk Piškula (* 1998)
       Už při studiu na Pražské konzervatoři hostoval na několika pražských scénách, aktuálně je k vidění v divadlech Venuše ve Švehlovce, ABC a Komedie. První televizní příležitost získal v roce 2009, kdy si zahrál v seriálu Vyprávěj. Následovalo účinkování v seriálech Nevinné lži a Doktoři z Počátků, Všechny moje lásky, Lajna a dalších. Režisér Jan Svěrák ho obsadil do jedné z hlavních rolí ve filmové hudební pohádce Tři bratři (2014) a Radim Špaček do snímku Zlatý podraz (2018).
      
       Petr Jeništa (* 1977)
       Po studiu Pražské konzervatoře působil postupně v divadlech F. X. Šaldy v Liberci, v hradeckém Klicperově divadle, v Divadle Husa na provázku, v HaDivadle a v Národním divadle v Brně. Od roku 2013  je ve stálém angažmá v Divadle Na zábradlí. Filmoví a televizní diváci si ho mohli všimnout také ve snímcích Nuda v Brně (2003), Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště (2005), Kuličky (2008), Proměny (2009), Příběh kmotra (2013), v seriálech Život a doba soudce A. K. (2014), Já, Mattoni (2016), Bohéma (2017) nebo v TV filmu Hlas pro římského krále (2016). Dále účinkuje v audioknihách vydavatelství OneHotBook: Kosmonaut z Čech (2017), Terror (2018).

       Hanuš Bor (* 1950)
       Proslavil se už jako dítě – první svoji hlavní roli ztvárnil v osmi letech ve snímku Žižkovská romance (1958). Po absolvování DAMU přijal v roce 1973 angažmá v libereckém Divadle F. X. Šaldy. V 90. letech hrál několik let v Divadle Labyrint a po zrušení této scény působil jako herec na volné noze v různých pražských i mimopražských divadlech. Od roku 2007 vystupuje na jevištích Městských divadel pražských a spolupracuje s televizí i rozhlasem. Objevil se v úspěšných filmech Hanele (1999), Fany (199), Štěstí (2005), Václav (2007) či Teorie tygra (2017) a v mnoha televizních seriálech, např. Místo nahoře, Kriminálka Anděl, České století, Život a doba soudce A. K., Labyrint či Doktor Martin.
 

AudioknihaAudioknihyOneHotBookS. KingJ. KanyzaP. JeništaZ. PiškulaH. Bor
Categories: Vector Graphic

KOMIKS: Amanda Conner - Jimmy Palmiotti, Harley Quinn 2: Joker miluje Harley

Fri, 03/15/2019 - 00:00

I superpadouši si zaslouží dovolenou u moře pod palmami. Na jednu takovou vyrazí i Harley Quinn, která je ale bohužel hotovým magnetem na průšvihy, takže o odpočinku si může nechat jen zdát.

Hlavou jí vrtají hlavně dárky, které se nedávno objevily na prahu jejího domu a znamenat mohou jediné – návrat pana J. Poison Ivy i ostatní kamarádi se ji snaží uklidnit, brzy se ale ukáže, že culíkatá bláznivka měla pravdu a samotný Joker se zjeví přímo v jejím pokoji. Něco tu ale nehraje, jenže o tom Harley zatím nemá ani nejmenší tušení. Mezi jejím usilovným přemýšlením o vztahu s obávaným šprýmařem se do milenecké šarvátky stihne zamotat i Harleyin kamarádíček Red Tool, což Harley rozhodně nehodlá tolerovat.

Harley Quinn 2: Joker miluje Harley je druhým pokračováním ze série Znovuzrození hrdinů DC. Příběhy hrdinky v této řadě mají na starosti Amanda Conner a Jimmy Palmiotti, souběžne s ní u nás ale vychází i série The New 52 a Znovuzrození na ni více méně navazuje. Proto není třeba říkat, že o restartu se v případě Znovuzrození moc mluvit nedá, obě série se různě prolínají a ve čtenářích vzbuzují dosti zmatku. Nemluvě o tom, že v komiksu Joker miluje Harley autoři na některé události z rozdílné série The New 52 přímo odkazují.

Zmatek k blonďaté záporačce asi zkrátka patří a dost se to odráží v samotném příběhu. Většina sešitů se zabývá právě návratem Jokera, mezi tím se ale Harley stihne vrtat ve svých snech, zabloudit na rozcestí v Santově mozku, nakopat pár zadnic a k radosti čtenářů mužského pohlaví i ulítnout s Poison Ivy na vytoužené dovčef. Na první pohled se příběh může zdát překombinovaný, na rozdíl od prvního dílu série Umřít s úsměvem je ale mnohem ucelenější a nenabízí jen rádoby vtipné výstřely do tmy.

I přesto ale Harley od dvojice autorů tak nějak zamrzla na místě – více než na příběh totiž kladou důraz na ujeté hlášky, akci a spoustu vtipů, které jsou si ale dost podobné a ve výsledku nemají šanci čtenáře opakovaně rozesmát. Série se tak bohužel řítí spíše z kopce dolů a je to škoda, protože Harley je jako postava dost oblíbená a rozhodně má na víc, než na docela otravnou psychopatickou naivku, která si čím dál více potrpí na určitý zvrácený druh roztomilosti. Zápletka s jejím „Koblížkem“ nakonec vyústí v docela vtipný příběh, i tak by si ale Harley zasloužila od scénáristů více péče a lásky. Je znát, že Conner s Palmiottim cílí na náctileté publikum, což může dlouholeté fanoušky pravé ruky Jokera odradit. Zábavnější než samotná Harley je kolikrát její kamarád Red Tool, který je výbornou parodií na Deadpoola a v tomto díle dostává více prostoru.

Co se týče kresby, je naprosto standardní a k sérii se hodí. Kreslíři to rozbalili hlavně v abstraktních scénách, například při tom, když se Harley svěřuje se svými sny nebo se brodí Santovým mozkem. Textu je v komiksu dost a musím ocenit nápaditý překlad některých hlášek.

Pokud máte tuhle střelenou bleduli rádi, u komiksu se určitě alespoň pobavíte. Nečekejte ale žádné duchaplné rozhovory, ani závratné rozvíjení charakterů postav nebo nedej bože příběhu. V příštím díle už by to chtělo přijít s něčím jiným a nechodit neustále okolo horké kaše.

Harley Quinn 2: Joker miluje Harley 
Scénář: Amanda Conner, Jimmy Palmiotti
Kresba: John Timms, Chad Hardin a další
Nakladatelství: BB/art
Překlad: Martin D. Antonín
Série: Znovuzrození hrdinů DC
Vazba: brožovaná
Rok vydání: 2018
Počet stran: 144
Cena: 299 Kč
 

KomiksA. ConnerJ. PalmiottiBB artDC ComicsM. D. Antonín
Categories: Vector Graphic

RECENZE: Jiří Mikulík, Věž havranů – kniha čtvrtá

Thu, 03/14/2019 - 00:00

Gamebookový epos o hrdinovi Gabrieli Knoxovi pokračuje již čtvrtou knihou. Na všechny tři předchozí díly je možné si přečíst recenze na webových stránkách sardenu. Dílem Věž havranů je završena první polovina série. Autor Jiří Mikulík ve Věži havranů pokračuje v nastaveném vysokém standardu a ponechává vše dobré a osvědčené již z minulých dílů.

Před dalším dobrodružstvím je nutné si připravit hrdinu. Elitní šermíř Gabriel Knox, hlavní hrdina a čtenářovo alter ego, je vybaven atributem zacházení se zbraní, tj. jak je schopný obstát v šermířském souboji. Druhým základním atributem je vitalita, tj. houževnatost a odolnost. Dále je třeba si vybrat celkem pět speciálních dovedností z dvanácti nabízených. Ty jsou rozděleny do tří okruhů: šermířství, přežití v divočině, šikovnost a chytrost. Gabriel Knox ovládá také jednu ze zázračných schopností. Jsou to velmi mocná kouzla, která zásadním způsobem mohou ovlivnit osud a pomoci v již bezvýchodné situaci, použít je však lze jen dvakrát během celého putování v knize. Nakonec zbývá dovybavit se zbraněmi, vhodnými věcmi do mošny a patřičně naditým měšcem.

Kdo již některá dobrodružství absolvoval, pokračuje s vybavením, které měl na konci putování a vybere si jen jednu další položku do mošny. S absolvováním předchozích dílů se pojí i další výhody, nejen v podobě silnější vitality, ale hlavně díky uplatnění získaných zásluh. Pokud tyto zásluhy čtenář nezískal v dřívějším putování, nelze využít určité herní možnosti.
Na čtenáře čeká již obvyklých celkem 400 herních odkazů s mnoha variacemi. Pokud chce čtenář putovat v doprovodu malého vojenského oddílu, není problém. Pokud raději zkusí taktiku nenápadnosti a chce putovat sám, je to též možné. Užitečným pomocníkem je hezky zpracovaná barevná mapa a tabulka nahrazující hody jinak nezbytné kostky.
Cest, jak dojít k cíli, samozřejmě existuje vícero. Ta správná se pravděpodobně nepodaří najít na první pokus. Kniha je však natolik poutavá, že čtenář ze zvědavosti zkouší i jiné možnosti, jak splnit úkol. Tím je nalézt jednoho z posledních velkých čarodějů Dradascana, který se nachází údajně někde v odlehlé podhorské provincii Limeskaaru.
Kniha není nepřístupná neznalcům předchozích dílů, ale jejich požitek děje bude omezen, přestože jsou v knize stručně připomenuty minulé příběhy. 
Poděkování za výsledek však nepatří pouze autorovi, ale i jeho betatesterům, kterými jsou Lukáš Mikulík a Jan Kouřil. Série o Gabrielu Knoxovi má vlastní webové stránky, na kterých autor mimo jiné prozrazuje bestiář i to, jaké jsou záludnosti při tvorbě gamebooku. Jednu nevýhodu však tato série má, díly vychází poměrně dlouho od sebe. Existuje pak určité riziko, že se list se všemi atributy, dovednostmi a výbavou přenášející se do další knihy stihne někam zašantročit.
      

Věž havranů – kniha čtvrtá
Jiří Mikulík

Nakladatelství: H.R.G. spol. s.r.o.
Rok vydání: 2018
Počet stran: 420
Rozměr: 210 x 297
Cena: 399,- Kč

RecenzeLiteraturaGamebookJ. MikulíkGabriel Knox
Categories: Vector Graphic

LITERATURA: Kniha roku Sardenu 2018 – výsledky

Wed, 03/13/2019 - 17:00

Po komentářích (zde) přinášíme výsledky ankety. V první řadě děkujeme všem respondetům, že si udělali čas a napsali, co zajímavého četli. Ale čtěte hlavně komentáře, ty jsou mnohem zajímavější! Ta vaše kniha roku může být úplně jiná…

Při bodové shodě uvádíme tituly v abecedním pořadí dle příjmení autora.

 

1. místo (8 hlasů)

Nora K. Jemisinová: Páté roční období (Host, 432 stran, překlad: Roman Tilcer)

Pro knihu hlasovali: Tereza Dědinová, Monika „Slíva“ Dvořáková, Eylonwai, Zuzana Hartmanová, Boris Hokr, Jan Křeček, Julie Nováková, Františka Vrbenská

 

 

2. místo (5 hlasů)

Pat Murphyová: Město, nedlouho poté (Gnóm!, 336 stran, překlad: Jakub Němeček)

Pro knihu hlasovali: Martin Bečvář, Tereza Dědinová, Monika „Slíva“ Dvořáková, Jana Jůzlová, Jan Křeček

3. místo (4 hlasy)

Kristýna Sněgoňová: Krev pro rusalku (Epocha, 464 stran)

Pro knihu hlasovali: Wojta Běhounek, Renata Heitelová, Jana Jůzlová, Alexandra Petáková

 

4.–6. místo (3 hlasy)

Peter F. Hamilton: Pandořina hvězda I: Bariéra (Planeta9, 688 stran, překlad: Petr Kotrle)

Pro knihu hlasovali: Wojta Běhounek, Jiří Pavlovský, Erik Slivka

 

4.–6. místo (3 hlasy)

Carlton Mellick III: Strašidelná vagina (Carcosa, 192 stran, překlad: Milan Žáček)

Pro knihu hlasovali: Boris Hokr, Kristina Haidingerová, Roman Tilcer

 

4.–6. místo (3 hlasy)

 

Jiří Pavlovský (ed.): O krok před peklem (Epocha, 488 stran)

Pro knihu hlasovali: Martin Bečvář, Wojta Běhounek, Monika „Slíva“ Dvořáková

 

7.–15. místo (2 hlasy)

Joe Abercrombie: Půl krále (Laser, 328 stran, překlad: Roman Tilcer)

Pro knihu hlasovali: Martin Stručovský, Chensie Ips

Liou Cch'-sin: Vzpomínka na zemi 3: Vzpomínka na Zemi (Host, 752 stran, překlad: Aleš Drobek)

Pro knihu hlasovaly: Julie Nováková, Františka Vrbenská

Boris Hokr, Leoš Kyša (eds.): Ve stínu apokalypsy (Epocha, 584 stran)

Pro knihu hlasovali: Lucie Lukačovičová, Erik Slivka

Robert Fabian: Valkýry (Straky na vrbě, 568 stran)

Pro knihu hlasovali: Tomáš Bandžuch, Oskar Fuchs

Ann Leckieová: Ve službách Milosti (Plus, 312 stran, překlad: Petr Kotrle)

Pro knihu hlasovali: Julie Nováková, Erik Slivka

Jana Rečková: Kvalita života (Epocha, 472 stran)

Pro knihu hlasovali: Boris Hokr, Jan Vaněk jr.

Anthony Ryan: Oheň probuzení (Host, 656 stran, překlad: Milan Žáček)

Pro knihu hlasovali: Zuzana Hartmanová, Václav Rác

Adrian Tchaikovsky: Děti času (Triton, 408 stran, překlad: Zdeněk Uherčík)

Pro knihu hlasovaly: Zuzana Hartmanová, Renata Heitelová

Lavie Tidhar: Centrální stanice (Argo, 220 stran, překlad: Pavel Černovský)

Pro knihu hlasovali: Josef Horký, Jan Křeček

Kniha roku SardenuKniha rokuSardenpublicistikaanketa Kniha rokuJemisinMurphyJemisinováMurphyováMěsto nedlouho potéPáté roční období
Categories: Vector Graphic

V únoru narození...

Tue, 03/12/2019 - 07:24

Čas utíká rychleji než zloděj v metru...další měsíc je pryč.
Během února se mezi fantastickými autory moc neurodilo, ale protože nejen fantastikou je čtenář živ, zapůjčili jsme si jedno slavné jméno v jiném žánru.

„Když člověk nezná historii, nezná nic. Je jako list, který neví, že roste na stromě.“ — Laurell K. Hamilton
19. února 1953
Pokud někdo tvrdí, že je milovníkem (nebo spíš milovnicí) romantických a/nebo temných urbanek a přitom neví, kdo je Laurell K. Hamilton a komu vdechla život, prostě kecá. A nejspíš o urban fantasy pro holky neví vůbec nic. Tahle autorka je pro svůj subžánr jako Tolkein pro epiku nebo Clark či Asimov pro sci-fi. Dnešní nové generace čtenářek můžou šestkrát tvrdit, že jsou v tomhle oboru jiné lepší, kratší nebo delší, hlubší nebo mělčí autorky a že „hamiltonky“ už jsou pasé. Jenže Anita Blake je jen jedna. A je zcela nezaměnitelná. Tečka. Nehledě na to, že příběhy Anity stále přibývají a ve světě jsou pořád populární.
Mimochodem, já osobně se za úplného fanouška jejího stylu psaní taky nepovažuji. A mám jiné favoritky, třeba Patricii Briggs, ale to do února nepatří.

„Leniví nemají ponětí o kouzlu lenivosti, pouze lidé pracovití doceňují hodnotu nicnedělání.“ — Georges Simenon
13. února 1903
Tady je ona výpůjčka, o které jsem se zmiňovala na začátku. Z nedostatku úlovků v únorovém podběráku jsem sáhla do do detektivní sádky. Georges Simenon původně psal pod několika pseudonymy a hezkých pár let mu trvalo, než se propracoval k detektivce a dal vzniknout svému nejslavnějšímu detektivovi. A kdo by neznal komisaře Maigreta. Nemusíte mít rádi jeho způsob vyšetřování ani řešené případy, ale pokud čtete detektivky, určitě už jste o něm slyšeli. Jeho belgický tatík napsal na dvě stě románů a sto padesát povídek a mnohé z nich byly zfilmovány. Poprvé byl Maigretův příběh zfilmován již v roce 1932  a za povšimnutí určitě stojí například nejnovější britské zpracování s vynikajícím Rowanem Atkinsonem v hlavní roli.

„Všechno, co si někdo dokáže představit, může někdo uskutečnit.“ — Jules Verne
8. února 1828
Za necelých deset let uplyne neuvěřitelných dvě stě let od narození možná jednoho z největších vizionářů tehdejší doby vůbec. V době, kdy o podobných věcech nebylo vidu ani slechu, psal o ponorkách, řiditelných balónech, cestách do kosmu a podobných nesmyslech. Nemusíte ho mít rádi, nemusí vás bavit číst všechny ty bichle o podivuhodných dobrodružstvích a cestách na ještě podivuhodnější místa, ale fakt, že je v podstatě zakladatelem žánru dnes označovaného jako sci-fi, prostě neobejdete. Pro nás pro Čechy mají Verneovy romány ještě jednu přidanou hodnotu, protože některé z nich spatřily světlo světa jako geniální filmy Karla Zemana, díky kterým se k příběhům dostali i ti, co by si kteroukoli z verneovek třeba vůbec netroufli otevřít.

„Užívejte si života. Mrtví budete dlouho.“ - Charles Dickens
7. února 1812
I tady jsme se ocitli až v devatenáctém století a to ještě hlouběji než s Vernem. Dickens je jistě právem považován za jednoho z největších romanopisců vůbec, ale co dělá na webu o fantastice? Kdo zná jeho dílo, určitě by mi potvrdil, že nedílnou součástí mnoha jeho příběhů je tajemno, mysteriózní okolnosti a lehké fantazijno též. A když už kvůli ničemu jinému, tak kvůli Vánoční koledě přece! Nevím jak vy, ale já si bez Vydřigroše v nějaké podobě nedokážu Vánoce už ani představit. Některé příběhy jsou ve svém jádru tak dokonalé, že je máme tendenci znovu a znovu používat jako základ a přepracovávat v komiksech, divadelních hrách i filmech a stále nás baví, i když (nebo právě proto), že víme, jak dopadnou.

A než se nadějeme, bude konec března. Takže už teď se můžete těšit na další zajímavosti kolem fantastických autorů, citovaných v průběhu třetího měsíce v roce na našem facebooku.

publicistikaLiteraturaLidéM. DvořákováL. K. HamiltonJ. VerneG. SimenonCh. Dickens
Categories: Vector Graphic

SOUTĚŽ: Zaslíbená Země Nezemě

Mon, 03/11/2019 - 20:34

Kdo by nechtěl do Zaslíbené Země Nezemě, a když ne opravdu tak alespoň v komiksových bublinách. Díky nakladatelství Crew si můžete zasoutěžit o první díl nové manga série. Stačí, když nám odpovíte na otázku:

  • Kdo je překladatelem této mangy?

Svoje odpovědi zasílejte na známou adresu sardensoutez@centrum.cz do nedělní půlnoci 24.3.2019, do předmětu napiště Země Nezemě a nezapomeňte na svoje jméno a korespondenční adresu.

Těšíme se na vaše odpovědi.

 

SoutěžSoutěžeCrew
Categories: Vector Graphic

Pages