Sarden - deník o Scifi a fantasy

Subscribe to Sarden - deník o Scifi a fantasy feed
Updated: 18 min 53 sec ago

REPORTÁŽ: Festival fantazie: deset dní mimo realitu

Thu, 07/20/2017 - 02:07

Svítá. Arénou se rozléhá vrkání holubů, kteří hřadují na střešních trámech a tlumené chrápání od vedlejšího stanu. V rychlosti se obleču do tepláků a vyrážím se proběhnout do nedalekého lesa. Když se vracím, pár lidí už se trousí do sprch nebo dokonce míří na výpravu za snídaní. Proplétám se mezi spacáky a stany a mezitím přemýšlím, ke kterému fandomu se tričkem přihlásím dnes. Nakonec se rozhodnu pro zlovlka se slovy Starků a konečně si můžu jít sehnat něco k snídani. Začíná první den na Festivalu fantazie.

 

 

A takových dnů nakonec bylo deset, i když teď zpětně to zní neuvěřitelně – v Chotěboři zkrátka musí existovat nějaké svérázné časové zákony, jinak si to nedokážu vysvětlit. Ačkoli totiž dny na „efefku“ probíhají relativně podobně, nikdy nesklouznou do rutiny a vy se pak doma divíte, jak je možné, že to tak rychle uteklo. Rok dopředu plánujete, co tentokrát opravdu musíte stihnout nebo nevynechat, ale najednou jste zase doma a stejně se to nepovedlo. Mně se letos opět nepoštěstilo zajít na FF Cosplay, který už pravidelně s něčím koliduje, nebo si skočit trochu škodolibě se zasmát na některou z přednášek PoníConu. Lítost přesto není na místě: pokud si zvládnete vytvořit vzpomínky, při kterých se zasmějete nebo aspoň zasněně pousmějete, stálo to za to. A vytvořit si takové vzpomínky na Festivalu fantazie není žádný problém. Letos, při dvaadvacátém ročníku, jste to mohli zkusit například na LARPu z prostředí Hry o trůny, kdy jste se buď jako jeden ze tří nástupců na Železný trůn, nebo jako člen nějakého rodu snažili trochu zamíchat s politickou situací. Ačkoli šlo jen o dvouhodinovou hru, i tak to ve mně zanechalo silné pocity (i když, vzhledem k tomu, že Aegona nakonec všichni zradili, trochu ukřivděné). Pokud máte raději něco kreativnějšího, možná by se vám zalíbil workshop Origami náušnice, kde jste si mohli složit roztomilé drobnosti z rýžového papíru, nebo omalovánky Doctora Who, což se dalo pojmout dosti originálně. I pro divočejší zábavu se našlo místo: téměř každý večer probíhala na některé z linií velkolepá párty, což byla skvělá příležitost pro odhození zbytečných zábran. Boží soudpárty na ThroneConu se tentokrát inspirovala seriálovým výbuchem Baelorova septa, takže po chvíli jste mohli vidět zeleně. To ale ani v nejmenším nezabránilo Jackovi a Brogovi, dvěma z organizátorů linie, aby to zase jednou rozjeli na stole. Ne každý však má rád hlasité večírky, proto raději zajde do kina. Skvělou volbou byl například Rozpolcený, Wonder woman nebo třeba Král Artuš. A pozor, pokud se na Festivalu chystáte na film, počítejte s tím, že budete odcházet s úplně jiným zážitkem, než kdybyste šli do kina „normálního“. Tady se fanoušci totiž nebojí projevit potleskem nebo smíchem.

 

 

Přednášky na nejrůznější možná témata jsou jednou z hlavních náplní Festivalu fantazie. Přesto už několikátým rokem pozoruji, že jich navštěvuji stále méně. Výběrem to nejspíš nebude – pokud máte rádi cokoli, co se jakýmkoli způsobem týká (ale mnohdy ani netýká) fantastiky, nehrozí, že by vás nic nezaujalo. Častěji se spíš stává, že si v programu zakroužkujete víc přednášek v ten stejný čas a pak na stáncích sháníte Hermionin obraceč času nebo lezete do TARDIS v marné naději, že tentokrát už opravdu bude uvnitř větší než zvenku. Já jsem se ale letos přistihla, že mnohem víc času trávím v Deskoherně, kde jsme si tentokrát užili nejvíc zábavy u Kočky Karly, nebo jen tak někde na pokecu s kamarády (vzájemně se nevylučuje). I tak jsem pár zajímavých přednášek stihla. Nejvíc času jsem strávila na linii ThroneCon, což je vzhledem k tomu, že patřím k organizátorskému týmu, nejspíš pochopitelné. Letos se u nás nakupily především soutěže a kvízy všeho druhu, ale i „vážný“ program stál za to. Třeba přednáška Historie vs GoT, která se točila hlavně kolem Války růží. Mimo TC linii jsem se dostala na povídání o tvorbě H. P. Lovecrafta a už asi posté sama sobě slíbila, že si ho konečně celého přečtu, na Nejzajímavější zrušené hry, což vás buď donutilo se radovat, nebo litovat, že tyhle hry si nikdy nezahrajete, na Vědu Mass Effectu – přednášku, která byla spíš o vědě než o Mass Effectu, ale neskutečně zajímavá, nebo na hodinku o Objektivizaci superhrdinů v MCU, což bylo dílem zábavné a dílem taky trochu smutné. Zmínit musím i oblíbenou přednášku Čím se baví angličtináři od Solasta, na které jste mohli být (rozesmátými) svědky toho, co za věci jsou schopni vymyslet studenti střední školy. A pokud se náhodou stalo, že mě přestalo bavit sedět na přednáškách, nebylo nic jednoduššího než si skočit na OutCon nebo MoveCon, kde opět excelovala Škola rytířských ctností se svou výukou šermu podle Zaklínače, Kingdom Come nebo třeba Assassina.
Čestná zmínka nakonec musí poputovat GateConu, což je linie, která má svá vlastní pravidla a svůj vlastní svět a jste-li v tomto světě cizincem, pak budete jenom zírat. A úžasně se přitom bavit, zvlášť pokud zavítáte na jejich párty, která se letos (pro mě z nepochopitelných důvodů) nesla ve stylu country a amerického venkova. Balík slámy a „cosplaye“ polonahých farmářů included. Bylo to milé a zábavné.

 

 

Už jste někdy slyšeli pojem DepCon a přemítali, co to sakra znamená? Tak já vám to vysvětlím: to takhle přijedete unavení (každodenní párty vás přeci jenom dříve nebo později doženou) a hladoví (protože uznejme, živit se deset dní hranolky s kečupem asi taky není úplně uspokojivé) domů a jediné, na co dokážete myslet, je měkká postel a jídlo o třech chodech s donáškovou službou do postele, pokud možno. Pak se vyspíte a najíte, vybalíte věci z kufru… a najednou si uvědomíte, že jste zpátky v realitě. Tady už na vás lidi budou zírat, když vyjdete do ulic navlečení do poníkovského cosplaye nebo i když si jenom vezmete tričko s marvelovským hrdinou. Začnou vám chybět dlouhé hodiny s přáteli strávené u deskovek a/nebo u piva, začnete s nádechem melancholie vzpomínat na překvapivě dojemnou historku o původu přezdívky, kterou vám někdo vyprávěl, dokonce si budete přát, aby se vrátila ta atmosféra zjitřených pocitů, skoro jak na výletě se střední. Není to snadné, ten návrat do kruté všednosti.

Nedávno jsem si všimla takového protivného a hloupého sloganu, který používá jedna nejmenovaná drogerie. „Tady jsem člověkem.“ Poupravte na „Tady jsem sám/a sebou a nemusím se za to stydět.“ a dostanete Festival fantazie. Příště se tam zase potkáme!

 

ReportážeAkceFestival FantazieChotěboř
Categories: Vector Graphic

RECENZE: Audiokniha A. C. Clarke, Setkání s Rámou

Wed, 07/19/2017 - 09:37

Arthur Charles Clarke se nesmazatelně zapsal do historie sci-fi literatury. Není tedy překvapivé, že je trh stále doplňován jeho knihami, byť samotný autor zemřel již před devíti lety. Protože však technický pokrok jde stále dopředu, tak již dávno nejsme odkázáni na knihy pouze v papírové formě, své pevné místo na trhu si našly také audioknihy. Bylo by zvláštní, kdyby se tento trend vyhnul knihám A. C. Clarkea, který byl výrazným zastáncem technického optimismu.  Takže se nyní, čtyřicet pět let od prvního výtisku, setkáváme s audio verzí knihy Setkání s Rámou. Tato kniha je prvním dílem původní tetralogie, kterou doplnil o další dva díly Gentry Lee.

Setkání s Rámou nás přenese do budoucnosti, konkrétně do roku 2131. Život lidí za tu dobu prošel velkou proměnou: planety Mars i Merkur jsou osídlené. Ochranu planet před případným ohrožením z vesmíru obstarává Vesmírná ochrana, tedy monitorování vesmírného prostoru, aby lidé mohli včas zasáhnout a nemusela se opakovat tragédie z roku 2077, kdy dopad meteoritu vymazal severní Itálii z mapy. Dávno zmizel též lidský optimismus, že bychom mohli být v celém vesmíru sami a vznikají dokonce i nová náboženství, která hlásají například příchod Ježíše Krista jako mimozemského návštěvníka.
Život lidí plyne poklidně dál až do chvíle, kdy Vesmírná ochrana zaznamená neznámé těleso za oběžnou dráhou Jupitera. Protože většina jmen z evropských panteonů je díky pokroku ve vesmírném výzkumu vypotřebována, dostane toto nové těleso název pocházející z hinduistického panteonu: Ráma. Nejbližší loď Endeavour se vydá Rámu prozkoumat. Zjišťují, že se jedná o uměle vytvořenou loď, která uvnitř obsahuje svou vlastní biosféru. Rozehrává se hra argumentů o to, co je tato loď zač a na scéně se objevuje mnoho otázek: Kdo jsou její obyvatelé? Jedná se skutečně o výsledek působení transcendentální moci, která tento umělý svět stvořila pro lidi rodu homo sapiens sapiens? Máme právo loď zničit, zkoumat či tím již zasahujeme do práv jejích tvůrců?

Způsob, jakým knihu Martin Myšička předčítá, přenese posluchače do budoucnosti. Jeho čtení je sugestivní a dokáže si s mluveným projevem opravdu vyhrát. K tomu mu dopomáhají efekty, které umožňují odlišit mluvený projev více postav v případě jejich rozhovoru. Bohužel však tyto efekty nejsou uplatněny vždy, a tak se občas stává, že navzdory snaze vypravěče se posluchač občas v množství postav ztrácí. Chce to tedy spíše soustředěné poslouchání a kniha se tak nestává vhodnou jako doplněk k jízdě autem či jiným činnostem, jak audioknihy většinou lidé využívají.  

 

A. C. Clark
Setkání s Rámou

Interpret: Martin Myšička
Vydavatel: Walker and Volf
Doporučená cena:  249 Kč
 

RecenzeLiteraturaAudioknihaA. C. ClarkeWalker & VolfSci-fi
Categories: Vector Graphic

RECENZE: Liou Cch'-sin, Problém tří těles

Tue, 07/18/2017 - 08:02

Hard sci-fi ve své nejčistší podobě, to je román Problém tří těles

Problém tří těles je úloha nebeské mechaniky, jejímž cílem je spočítat, a tak předpovědět pohyb tří těles, které se navzájem gravitačně ovlivňují. Původní problém tří těles se vztahoval k řešení pohybu soustavy Slunce-Země-Měsíc. Poprvé ho již roku 1687 ve svých Principiích rozebíral Isaac Newton.

Čína v období Velké kulturní revoluce. Čas, kdy být vědcem, kdy držet se svých názorů a odmítat se podřídit většinovému smýšlení, vás mohlo stát v lepším případě cestu do lágru, v horším pak život sám. Wen-ťie prožívá toto období jako mladá dívka, která se stala svědkem veřejného mučení a vraždy svého otce. Režimu nepohodlné rodinné zázemí a fakt, že je sama vědkyní jejímu kádrovému profilu moc nepomohlo. Nespravedlivá vražda otce a odsunutí na okraj společnosti byly momentem, kdy se v mladé, a na první pohled nenápadné dívce začala rodit hluboká nenávist k veškerému lidství, která jednou možná přivede náš svět do záhuby.

Wang Miao, vědec zabývající se vývojem nanotechnologií, nastupuje na scénu o pár desítek let později. Čínská vzdělanost se zmítá v nejistotě. Množství čínských fyziků páchá, na první pohled bez důvodu, sebevraždy. A zdá se, že Wang Mio by mohl být další na řadě. Pátrání po důvodech sebevražd jeho kolegů a snaha o udržení vlastní příčetnosti jej dovede až k zvláštní virtuální hře zvané Problém tří těles. Ta v sobě ukrývá mnohá tajemství a při jejich rozplétání se Wang Miao dostává k centru spiknutí jaké moderní svět nezažil.

Obecný problém tří těles je analyticky velmi těžko řešitelný, dlouho se nevědělo, zda vůbec řešitelný je. Teprve roku 1912 finský matematik Karl Frithiof Sundman ukázal, že existuje řešení ve tvaru mocninné řady. Řešení vykazuje známky chaotického chování bez zjevné periody. Sundmanova řada konverguje velmi pomalu, takže je pro reálné výpočty nepoužitelná. Problém se tedy musí řešit některou z numerických metod.

Pokud hledáte akcí nabitý sci-fi román popisující divoké bitky s mimozemšťany a vesmírného kovboje, který spasí svět, jste na špatné adrese. Liou Cch'-sin buduje svůj příběh pomalu, zdařile využívá reálných historických událostí do kterých pak zasazuje hrdiny. První polovina knihy je přesto tak trochu zmatečná. Autor ve svém vyprávění skáče od postavy k postavě, od události k události a ani pozorný čtenář místy neví, co se vlastně děje. Kousky skládačky však postupně zapadají do sebe a vytváří fascinující literární reflexi jednoho ze základních fyzikálních zákonů: akce - reakce. 

Problém tří těles je od začátku do konce propleten fyzikou a jejími podobory.  Liou Cch'-sin se nebál zabřednout do polemizování nad fungováním rozličných dimenzí, nahlédl pod pokličku virtuální reality a nevyhnul se i ani vesmírnému výzkumu. Nejsem fyzik, abych dokázala posoudit nakolik autor vycházel z vědeckých studií a nakolik vytvářel vlastní hypotézy. Ale ty hluboko v hlavě zasunuté vzpomínky na dva semestry fyziky na univerzitě mi tak nějak našeptávají, že Liou Cch'-sin ví o čem píše.

O něco jednodušeji (pro Ljapunovovým časem omezený vývoj) se dají řešit omezené problémy tří těles, například, když jedno těleso má oproti ostatním zanedbatelnou hmotnost (to znamená, že pohyb alespoň jednoho ze dvou ostatních jím není prakticky ovlivňován). Takové zjednodušení lze například použít pro soustavu Slunce-Země-Měsíc. Měsíc prakticky neovlivňuje pohyb Slunce okolo společného těžiště celé soustavy.

Máte obavy, že nekomplexní znalost událostí Velké kulturní revoluce a čínské vědecké scény vám nedopřeje se do románu plně položit? Pak se netřeba bát. Třešničkou na dortu Problému tři těles jsou poznámky pod čarou, které pochází z pera původního anglického překladatele románu. Ty pomáhají čtenářům, ne zcela znalých čínských vědeckých velikánů a historických detailů, orientovat se v příběhu a jeho pozadí.

Román Problém tří těles je ten typ knihy, která dokáže rozdělit čtenářskou obec na dvě skupiny. Jedna ji odloží po pár desítek stránkách, znuděná, nespokojená a nechápající, proč je kolem novely takový cirkus. Ta druhá, zvláště pokud miluje žánr hard science-fiction, chrochtá blahem a vynáší Liou Cch'-sin do nebes a nebojí se nazvat Problém tří těles novou zásadní knihou žánru.

Při hledání řešení omezeného problému tří těles objevil v roce 1772 Joseph Louis Lagrange librační centra. V 80. letech 19. století se studium omezeného problému tří těles Henrim Poincarém stalo základem pro teorii chaosu.

Liou Cch'-sin se podařil husarský kousek. Na stránkách svého románu spojil reálné historické premisy se samotným jádrem sci-fi žánru - prvotním kontaktem lidí s mimozemskou civilizací i cestování vesmírem. Nic však není dokonalé. Ač je kniha postavená na fyzice samotné, některé dějové zvraty a události neměly s logikou moc společného. Je pár pasáží, kde má čtenář pocit, že byl Liou Cch'-sin vyloženě líný přemýšlet nad tím, jak tam své postavy dostat. A tak je tam prostě a jednoduše postavil.

Problém tří těles je na čtení nelehká kniha. Těžko ji doporučit nebo naopak zavrhnout. Zda se zařadíte do skupiny těch odmítavých nebo velebících, či se vám podaří zůstat někde na pomezí, to musíte zjistit sami. Mně otevřela cestu k žánru, kterému jsem se dříve spíše vyhýbala a už se nemůžu dočkat, až Host vydá na podzim v češtině druhý díl. Rozhodně je to tedy pokus, který stojí za to. 

 

Liou Cch'-sin, Problém tří těles

Nakladatelství: Host
Rok vydání 2017
Přeložil Aleš Drobek
Počet stran 447, váz.
ISBN 978-80-7577-061-5
Cena: 369 Kč

Zdroj vysvětlení: Wikipedie

RecenzeLiteraturaL. Cch'-sinHostSci-fi
Categories: Vector Graphic

KOMIKS: Hadžime Isajama, Útok Titánů 11

Mon, 07/17/2017 - 08:14

Eren má pořádný malér, a my tak máme o zábavu postaráno na dalších pár knih!

No, jak jinak to říct. Zkrátka průšvih. Až doteď mu vlastně všechno docela vycházelo. Štěstí ale vyprchalo a Eren musí v nejnovějším díle Útoku Titánů od Hadžime Isajamy čelit přesile dvou Titánů, kteří se celou dobu vydávali za jeho přátele a spolubojovníky ve zbrani proti společnému nepříteli. Kdo je ale vlastně nepřítel?

Obě strany mají jasno v tom, čeho chtějí touto potyčkou dokázat: Veliký Titán a jeho Obrněný společník potřebují Erena, aby mu ukázali svůj domov. Eren chce pomstu. Tak jednoduché to je, jeho dva protivníci jsou hlavní důvod, proč musel s Arminem a Mikasou opustit své město, a kvůli Obrněnému titánovi zemřela jeho matka. Není to tedy jen souboj o osud lidstva – tentokrát je to osobní!

Souboj je neuvěřitelně brutální, a i přesto, že Reiner s Bertoltem mají za úkol nechat Erena naživu, rozhodně se nedrží zpátky. Jejich protivník taky ne, i když jeho v tuto chvíli pohánějí mnohem primitivnější pudy. Celková agresivita rvačky je zdůrazněna nedostačujícími regeneračními schopnostmi. Tak intenzivní každý úder ve skutečnosti je. Ovšem důležitější, než samotný souboj je to, co se v jeho průběhu a důsledku dozvíme či naopak nedozvíme.

Eren je stále ještě nezkušený dítě: vždy byl impulzivní a po všem se vrhal po hlavě. Začíná být ale jasné, že to tentokrát stačit nebude a že brutální síla jeho dva protivníky nezdolá. Ti jsou totiž zkušení a ostřílení ‚veteráni‘, přeci jen to byli oni, kdo zničili město před pěti lety, a to znamená, že měli minimálně tak dlouho, aby nabrali spoustu zkušeností a naučili se spoustu titáních triků. Dojem zkušených válečníků jim kazí snad už jen ta porucha osobnosti. Tu ale dorovnává typický manga stereotyp: hlavní hrdina se postaví silnějšímu nepříteli, dostane pěkně napráskáno, a stráví dalších deset knih tréninkem a plánováním. Uvidíme, jak dlouho to bude trvat právě Erenovi.

Na nejdůležitější otázku tohoto dílu, a dost možná příběhové linie, ne-li dokonce celé dosavadní série, však odpověď nedostaneme. Alespoň zatím ne. Kdo je náš nepřítel? Je jasné, že jde do tuhého, když nedokážeme rozeznat přítele od protivníka a nevíme, komu věřit. Jak můžeme porazit ‚ty zlé‘, když ani nevíme, kdo k oněm ‚zlým‘ patří. Máme se spoléhat sami na sebe a na naše vlastní instinkty? Bude v Útoku Titánů brzy platit proslulé ‚když nebudeme žít spolu, zemřeme každý zvlášť‘?

V předchozí knize se odhalili tři Titáni, kolik jich asi bude v té další? A jaká další tajemství na nás čekají? Isajama příběhovou linii teprve rozjíždí a my všichni rozhodně máme o zábavu postaráno na spoustu měsíců dopředu!
 

Útok titánů 11 (Shingeki no Kyojin, vol. 11)

Scénář a kresba: Hadžime Isajama

Překlad: Anna Křivánková

Datum vydání: 27.4.2017

Nakladatelství: Crew

Vazba a rozměry: Brožovaná, 113 x 175

Počet stran: 196

Cena: 189 Kč

KomiksH. IsajamaÚtok TitánůCrew
Categories: Vector Graphic

RECENZE: David Eddings, Elénium

Sun, 07/16/2017 - 11:40

Pojďte si poslechnout příběh z dob, kdy čest byla víc než pouhé slovo, kdy běh života spoluutvářely kouzla a kdy rozmary bohů pěkně míchaly lidskými osudy...

Hlavním hrdinou je rytíř pandionského řádu Sparhawk, který se po deseti letech vrací z vyhnanství, avšak najde svou královnu Ehlanu, kterou se zavázal chránit, nevyléčitelně nemocnou. Zjišťuje, že její království se snaží rozvrátit prohnaný arcibiskup Anniáš a jeho nohsledi, a tak se s pomocí svého panoše Kurika a ostatními přáteli vydává na dalekou cestu, aby nalezl pro královnu lék. Cesta je to dlouhá, trnitá, plná překážek a nečekaných zvratů. A jakmile se do hry vloží bohové, nejde už jen o záchranu království, ale celého světa. A času není nazbyt.

David Eddings je jedním z klasiků epické fantasy, proslavil se například pětidílným románem Belgariad (mimo fantastiku napsal skvělou knihu The Losers, ovšem chce to zvládnout čtení v angličtině, u nás bohužel nevyšla). Elénium je souborné vydání románů Diamantový trůn, Rubínový rytíř a Safírová růže. Rozhodnutí spojit zmíněné romány do jednoho je geniální, knihou samotnou by se sice při její váze dalo poslat nějakého zlotřilce do říše snů, ale čtení vydrží pěkně dlouho. Vzhledem k tomu, že jednotlivé knihy na sebe krásně navazují, je vyprávění plynulé a není třeba bojovat s manickým třesem, abstinenčními příznaky a děravou pamětí, než seženete díl další.

Příběh sám o sobě je příjemně přímočarý. Rytíři putují za určitým cílem, osud/bohové/nepřátelé jim staví do cesty překážky, které udatní muži zdolají (nebo jim naopak zásadně změní plány), a jede se dál. Autor udržuje víceméně jednu vypravěčskou linii, postav je tak akorát, aby se to čtenáři nepletlo, a kladní hrdiné jsou vyváženi obdobným počtem záporáků.

Ostatně v postavách je Eddingsova síla. Sparhawk a jeho kumpáni (za pozornost rozhodně stojí panoš Kurik, který si se Sparhawkem vyměňuje břitké hlášky a jedovatosti, a to je opravdu osvěžující a hlavně neskonale vtipné) jsou skrz naskrz klaďasové, pro které je morálka, ochrana slabších a záchrana světa otázkou cti a jsou ochotní pro tyto ideály položit život. Na druhou stranu záporáci jako arcibikup Anniáš, bůh Azaš a ostatní jsou chamtiví, mocichtiví a prohnaní výlupci. V tomhle je Eddings také krásné přímočarý, staví proti sobě dobro a zlo, které se střetávají podle jednoduchého schématu odvěkých pohádkových bojů. Skvadru hrdinů bez bázně a hany doplňují ženské hrdinky, jako je krásná královna Ehlana či tajemná styrická učitelka a znalkyně magie Sephrenie. A rozhodně nehrají druhé housle, právě naopak mužským protějškům zdatně sekundují a jsou motorem, který je žene dál.

Čtenář se setká s postavami ze všech společenských vrstev, nezůstane mu utajen život představitelů církve, bohatých králů, prostých chuďasů i sedláků, námořníků, vojáků a ani takříkajíc spodiny. Zlodějské podsvětí se autorovi podařilo skvěle vypodobnit a postava zlodějíčka Talena je dokonalá a nadmíru zábavná.

A nezůstane jen u lidských hrdinů, v Eddingsově světě se spolu střetávají i bohové či trollové. Souboj dětské bohyně Aphrael a zákeřného boha Azaše je působivý. Velmi zajímavá je i rasová tématika. V knize se neobjevují žádní elfové ani trpaslíci, tedy bytosti pro klasickou fantasy tak typické, autor místo toho rozložil síly mezi několik národů, které ale rozhodně nežijí svorně a v klidu. Liší se svým životním stylem i vírou, a právě odlišné náboženství vede k nenávisti, rasismu a vykořisťování slabších a méně mocných. Inu, evropskému středověku jako by to z oka vypadlo, a celou knihou tak proudí nadčasové poselství o toleranci a otevřenosti vůči novému.

Kromě postav jsou výborně napsané i  dialogy, které nepostrádají vtip okořeněný špetkou sarkasmu, který někdy až hraničí s černým humorem. Příběh tak získává jiskru, která hrozí rozhořet touhou tento svět nikdy neopustit a se sympatickými dobrodruhy putovat až do skonání věků.

Prostředí, kam čtenáře Sparhawkovo dobrodružství zavádí, si nic nezadá s temným středověkem, i když tady je přikryto hávem romatických ideálů. Králové, rytířské řády, moc v rukou církeve, obléhání, válečná tažení, souboje, pletichy a intriky... Toho všeho si čtenář užije dosyta. Bonusem je doprovodná mapa, která pomáhá se v Eddingsově rozmanitém světě orientovat.

Elénium je nádherně komplexní oslavou rytířského románu, který se spojil s kouzly a magií a výsledkem je dokonalý příběh, při jehož čtení zaplesá nejedna romantická duše ztracená kdesi ve středověku, pro kterou je potěšením rozjímat nad chrabrostí rytířů, krásou dam a vírou v sílu dobra. Pokud se řadíte mezi milovníky dobrodružství ve stylu takových klasik jako je Ivanhoe či Stevensonův Černý šíp, radím vám dobře, rovnou si knihu sežeňte, nebudete litovat. David Eddings je zkrátka mistrovský vypravěč, který dokáže svým postavám vdechnout život, emoce a hlavně lidskost a zanechat tak pocit, že jste právě prožili něco jedinečného.

Elénium
David Eddings

Původní název: The Diamond Throne, The Ruby Knight, The Saphire ROse
Nakladatelství: Triton
Překladatel: Robert Tschorn
Ilustrace obálky: Dusan Kostic
Rok vydání: 2017
Počet stran: 830
Cena: 599 Kč

 

RecenzeLiteraturaD. EddingsFantasyTriton
Categories: Vector Graphic

KOMIKS: DCKK 1 a 2 , Batman: Ticho - Kniha první a Kniha druhá

Fri, 07/14/2017 - 08:39

Tak už i DC vyrukovala na trh se svým výcucem toho nejlepšího v podobě snadno dostupných úzkých knížeček. Jednoduchý lesklý styl s názvem titulu na hřbetu knihy je praktický a nezůstávají na něm otisky prstů, což je jedině dobře. Nesmí samozřejmě chybět dnes již standartní postupně vznikající obraz několika hrdinů na hřbetech knih.

Ticho odkazuje na Batmanovo dětství, ale bez originovského vysvětlení nebo popsání vzniku tohoto superhrdiny. Primárně jde o Bruceův vztah k rodině, a to jak k té, kterou ztratil, tak i k nově nabyté, včetně toho, jak jej ovlivňuje během jeho kriminalistických aktivit. V Tichu je několik WTF momentů, během nichž si říkáte, co se to právě stalo, dokud nedojde daný zvrat k vyvrcholení, což nebývá vždycky zrovna rychle a udžuje čtenáře v napětí ještě několik stran poté, s pocitem "Takže takhle už to je? Nebo bude ještě nějaká změna?". Nejlepší pak při opětovném čtení vidím (po přečtení všech ostatních komiksů, které o Batmanovi v Česku vyšly) jeho hloubku a důležitost, protože samotný Bruce se během něj hodně mění a uvědomuje si nové skutečnosti, stejně tak dochází k zásadním rozhodnutím, která prolomují některé jeho hlavní zásady a takřka překopávají celou Batmanovu podstatu, stejně tak příběh bere pevně do rukou Batmana jako symbol neměnného modelu spravedlnosti. Příjmeným dezertem je na konci knihy vždy jeden komiks z Batmanova úplného počátku. Ve prvním svazku se jedná o Detective comics č.27 z května 1939, kde se Batman objevio úplne poprvé. Jedná se o známý případ vražd několika spolumajitelů firmy na chemikálie. Zápletka s netopýrem proskakujícím světlíkem a hasákem mlátícím tupé padouchy není nijak ohromující, ale je příjemé porovnat si, kam se komiksy posunuly. Ve svazku číslo 2 nalezneme Detective comics č. 33 z listopadu roku 1939, který začíná několikaobrázkovým "originem", jenž alespoň trochu vysvětlí, proč a jak se stal Bruce Wayne tím největším mačem pod sluncem. Příběh samotný tvoří zakrslý blázen s napoleonským komplexem, smrtícím paprskem a vzducholodí. Taková ideální mixáž na dobrou párty. V obou retro komiksech je krásně vidět, jak je čtenáři potřeba neustále zdůrazňovat, že Batman provedl "mocný chvat", nebo, jak je tenhle ochránce práv bezbranných skvělý a dokonalý. Každopádně beru oba díly jako vítaný bonus.

Na rozjezd se nám DC rozhodlo naservírovat jeden z nejlepších, a dle některých dokonce nejlepší, příběh z Batmanova universa, a sice beznadějně vyprodaný díl Ticho z dílny Jepha Loeba a Jima Leeho.
A jsou dva způsoby, jak se na první dva díly série dívat. Na jednu stranu se jedná o perfektní komiks s naprosto dokonalou kresbou a velice zdařilou zápletkou, na druhou však může být pro nové zájemce o DC hrdiny trochu matoucí. Objevuje se v něm totiž mnoho postav, o nichž čtenář skoro nic neví, pokud nečetl předchozí komiksy. Můžu to říct ze své vlastní zkušenosti, protože když jsem před rokem s Batmanem začínal já, náhoda tomu chtěla, že se mi do rukou jako první dostala v knihovně právě tato kniha. Dodnes si pamatuju ty zmatky při snaze najít, proč se ten či onen chce mstít, nebo proč se tahle ženská ani trochu nediví, když ji Batman vytáhne během letu z jejího osobního tryskáče? Nebo proč ten dědula po penetraci ledvin šavlí není mrtvý a klíďo si s netopejrem povídá? A jakéže studny co oživují? Prostě mnoho otázek, ze kterých jsem nebyl ani trochu moudrý a protože jsem nechtěl v půlce knihy zastavit, přečíst si ostatní díly (s nejistým výsledkem, kdy se dostanu k odpovědím na své otázky), nezbylo mi nic jiného než googlení a otravování na FB skupinách pro ujasnění si podrobností. Čímž jsem si ale tak trochu i narušil kontinuitu čtení a následný požitek z dalších knih.Když se člověk podívá na ediční plán, je vidět, že dalším postavám je jako první komiks věnován origin. Pro jednotnost série si myslím, že by se to hodilo i u Batmana, ačkoliv uznávám, že jeho vznik zná snad úplně každý. Jenže se stále může objevit někdo, kdo je jím zcela neosvícen, a pro toho bude Ticho podivnou slátaninou, protože nebude znát kontext.
Pravda, nové vydání Ticha je pořádné lákadlo pro to koupit si první díl, což vás ale hned donutí koupit si i druhý, jinak nemáte příběh kompletní, no a od toho je už jen krůček k tomu, že když už máte dva... Inu, jednoduše se to dá považovat za marketingový tah, který má společně s příslibem bonusů při předplacení snadno a rychle přitáhnout velkou masu čtenářů. Bohužel, je to dvousečná zbraň a věřím, že jsou i tací, které nejasnosti, a díky tomu i slabší požitek z příběhu, odradil od zabřednutí do takového "chaosu".

DC KK 1 a 2: Batman: Ticho - Kniha první a Kniha druhá

Scénář: Jeph Loeb, Gardner Fox
Kresba: Jim Lee, Bob Kane
Vydavatel: Eaglemoss
Série: DC komiksový komplet
Počet stran: 160 a 176
Vydání: třetí
Vazba: pevná
Cena: 49 Kč a 149 Kč

 

KomiksBatmanEaglemossJ. LoebG. FoxJ. LeeB. Kane
Categories: Vector Graphic

RECENZE: David Eddings, Elénium

Tue, 07/11/2017 - 07:42

Pojďte si poslechnout příběh z dob, kdy čest byla víc než pouhé slovo, kdy běh života spoluutvářely kouzla a kdy rozmary bohů pěkně míchaly lidskými osudy...

Hlavním hrdinou je rytíř pandionského řádu Sparhawk, který se po deseti letech vrací z vyhnanství, avšak najde svou královnu Ehlanu, kterou se zavázal chránit, nevyléčitelně nemocnou. Zjišťuje, že její království se snaží rozvrátit prohnaný arcibiskup Anniáš a jeho nohsledi, a tak se s pomocí svého panoše Kurika a ostatními přáteli vydává na dalekou cestu, aby nalezl pro královnu lék. Cesta je to dlouhá, trnitá, plná překážek a nečekaných zvratů. A jakmile se do hry vloží bohové, nejde už jen o záchranu království, ale celého světa. A času není nazbyt.

David Eddings je jedním z klasiků epické fantasy, proslavil se například pětidílným románem Belgariad (mimo fantastiku napsal skvělou knihu The Losers, ovšem chce to zvládnout čtení v angličtině, u nás bohužel nevyšla). Elénium je souborné vydání románů Diamantový trůn, Rubínový rytíř a Safírová růže. Rozhodnutí spojit zmíněné romány do jednoho je geniální, knihou samotnou by se sice při její váze dalo poslat nějakého zlotřilce do říše snů, ale čtení vydrží pěkně dlouho. Vzhledem k tomu, že jednotlivé knihy na sebe krásně navazují, je vyprávění plynulé a není třeba bojovat s manickým třesem, abstinenčními příznaky a děravou pamětí, než seženete díl další.

Příběh sám o sobě je příjemně přímočarý. Rytíři putují za určitým cílem, osud/bohové/nepřátelé jim staví do cesty překážky, které udatní muži zdolají (nebo jim naopak zásadně změní plány), a jede se dál. Autor udržuje víceméně jednu vypravěčskou linii, postav je tak akorát, aby se to čtenáři nepletlo, a kladní hrdiné jsou vyváženi obdobným počtem záporáků.

Ostatně v postavách je Eddingsova síla. Sparhawk a jeho kumpáni (za pozornost rozhodně stojí panoš Kurik, který si se Sparhawkem vyměňuje břitké hlášky a jedovatosti, a to je opravdu osvěžující a hlavně neskonale vtipné) jsou skrz naskrz klaďasové, pro které je morálka, ochrana slabších a záchrana světa otázkou cti a jsou ochotní pro tyto ideály položit život. Na druhou stranu záporáci jako arcibikup Anniáš, bůh Azaš a ostatní jsou chamtiví, mocichtiví a prohnaní výlupci. V tomhle je Eddings také krásné přímočarý, staví proti sobě dobro a zlo, které se střetávají podle jednoduchého schématu odvěkých pohádkových bojů. Skvadru hrdinů bez bázně a hany doplňují ženské hrdinky, jako je krásná královna Ehlana či tajemná styrická učitelka a znalkyně magie Sephrenie. A rozhodně nehrají druhé housle, právě naopak mužským protějškům zdatně sekundují a jsou motorem, který je žene dál.

Čtenář se setká s postavami ze všech společenských vrstev, nezůstane mu utajen život představitelů církve, bohatých králů, prostých chuďasů i sedláků, námořníků, vojáků a ani takříkajíc spodiny. Zlodějské podsvětí se autorovi podařilo skvěle vypodobnit a postava zlodějíčka Talena je dokonalá a nadmíru zábavná.

A nezůstane jen u lidských hrdinů, v Eddingsově světě se spolu střetávají i bohové či trollové. Souboj dětské bohyně Aphrael a zákeřného boha Azaše je působivý. Velmi zajímavá je i rasová tématika. V knize se neobjevují žádní elfové ani trpaslíci, tedy bytosti pro klasickou fantasy tak typické, autor místo toho rozložil síly mezi několik národů, které ale rozhodně nežijí svorně a v klidu. Liší se svým životním stylem i vírou, a právě odlišné náboženství vede k nenávisti, rasismu a vykořisťování slabších a méně mocných. Inu, evropskému středověku jako by to z oka vypadlo, a celou knihou tak proudí nadčasové poselství o toleranci a otevřenosti vůči novému.

Kromě postav jsou výborně napsané i  dialogy, které nepostrádají vtip okořeněný špetkou sarkasmu, který někdy až hraničí s černým humorem. Příběh tak získává jiskru, která hrozí rozhořet touhou tento svět nikdy neopustit a se sympatickými dobrodruhy putovat až do skonání věků.

Prostředí, kam čtenáře Sparhawkovo dobrodružství zavádí, si nic nezadá s temným středověkem, i když tady je přikryto hávem romatických ideálů. Králové, rytířské řády, moc v rukou církeve, obléhání, válečná tažení, souboje, pletichy a intriky... Toho všeho si čtenář užije dosyta. Bonusem je doprovodná mapa, která pomáhá se v Eddingsově rozmanitém světě orientovat.

Elénium je nádherně komplexní oslavou rytířského románu, který se spojil s kouzly a magií a výsledkem je dokonalý příběh, při jehož čtení zaplesá nejedna romantická duše ztracená kdesi ve středověku, pro kterou je potěšením rozjímat nad chrabrostí rytířů, krásou dam a vírou v sílu dobra. Pokud se řadíte mezi milovníky dobrodružství ve stylu takových klasik jako je Ivanhoe či Stevensonův Černý šíp, radím vám dobře, rovnou si knihu sežeňte, nebudete litovat. David Eddings je zkrátka mistrovský vypravěč, který dokáže svým postavám vdechnout život, emoce a hlavně lidskost a zanechat tak pocit, že jste právě prožili něco jedinečného.

Elénium
David Eddings

Původní název: The Diamond Throne, The Ruby Knight, The Saphire ROse
Nakladatelství: Triton
Překladatel: Robert Tschorn
Ilustrace obálky: Dusan Kostic
Rok vydání: 2017
Počet stran: 830
Cena: 599 Kč

 

RecenzeLiteraturaD. EddingsFantasyTriton
Categories: Vector Graphic

Soutěž: Alex Drescher, Lovcův odkaz

Mon, 07/10/2017 - 11:54

Akční vypalovačky se pořád těší u čtenářů velké oblibě. A přesně do téhle řady spadá i nová kniha tajemného autora Alexe Dreschera. Lovcův odkaz přináší všechno, co od tohohle typu příběhu požadujete. Takže na letní dovolenou naprosto ideální čtení. Pokud si ho chcete i vy přečíst u vody nebo nad sklenicí studeného piva, můžete si zkusit zahrát. Lovcův odkaz odkryje ten z vás, kdo správně odpoví na následující otázku: 

Do jaké série Lovcův odkaz spadá? 

Svoje odpovědi posílejte na známou adresu sardensoutez@centrum.cz do nedělní půlnoci 9.7.2017, do předmětu napiště Lovcův odkaz a nezapomeňte na svojí korespondenční adresu.

Těšíme se na vaše odpovědi!

 

SoutěžSoutěžeA. DrescherSvětla v temnotáchFantom Print
Categories: Vector Graphic

RECENZE: Jana Rečková, Protože se stmívá

Mon, 07/10/2017 - 01:47

Ten, kdo dosud neměl tu čest seznámit se s dílem Jany Rečkové, má nyní skvělou příležitost svou chybu napravit. Sborník Protože se stmívá je přehlídkou toho nejlepšího z autorčiny povídkové tvorby – celkem devatenáct příběhů schovaných v sametové pevné vazbě přináší široký výběr témat a námětů a zavádí čtenáře do všech zákoutí fantastiky. Od sci-fi k fantasy, od humorných příhod k mrazivé hororové atmosféře, prakticky každý si zde přijde na své.

Název knihy neodkazuje na žádnou konkrétní povídku, jak tomu v případě sbírek často bývá, ale velice přesně vystihuje různorodý mix obsažených příběhů. Ačkoli je každý kousek naprostý originál, všechny je spojuje předzvěst či přítomnost něčeho temného a nevyhnutelného. Rečková přináší tradiční prvky jako mimozemšťany a paralelní realitu světa mrtvých, ale zpracovává tento známý materiál novými a neokoukanými způsoby. Nad jejími neskutečnými (v tom pozitivním slova smyslu) nápady a světy mnohdy opravdu zůstává rozum stát. Autorčin styl psaní je bohatý na ironii a úžasnou práci s jazykem, tempo vyprávění je pak místy doslova vražedné. Rychlý sled událostí a proud slov je místy možná až lehce matoucí a je třeba se nad dějem v povídce pořádně zamýšlet, na druhou stranu je však celých pět set stran neskutečně čtivých. Je snadné nechat se strhnout a začít hltat jeden příběh za druhým.

Vydařená obálka odkazuje hned k úvodní kratší povídce s názvem Maximálně 80% duše. Jde o komorní příběh o jedné vdově a čtyřech exmanželkách osobitého malíře, který jim ukázal, jak do umění opravdu vložit duši – ale rozhodně ne celou. Podobně osobním, skromným příběhem je i Minimůrka, kde autorka naprosto skvěle a přesvědčivě vykreslila pocity unavené, zklamané manželky a její problémy. Právě uvěřitelnost a detailnost postav musím vyzdvihnout – charaktery jsou opravdu živé, se svými myšlenkami, touhami a vzorci chování. Jsou to sympaťáci, kterým budete fandit – ať už jde o malého chlapce Damíka, který nemůže chodit a v povídce Ruské kolo objevuje děsivé tajemství staré pouťové atrakce, nebo o studentku Martinu, která s babičkou nedobrovolně nastoupí na Vánoční autobus, ve kterém se nudný zájezd za nákupy změní v boj o život.

K mání jsou epické hrdinské příběhy jako Země brouků, kde lidstvo zápasí o přežití a půdu s obřími hořícími brouky, nebo Poslední ticho ve skalách, současná fantasy, ve které jde nejen o dědictví předků a střet různých kultur. Do více či méně vzdálených končin vesmíru a na různorodé obydlené stanice se čtenáři přenesou hned několikrát, například v povídce I kdybych měl jít Tajnůstkářovým údolím nebo v závěrečném příběhu Nebylo ráno, který celou sbírku svým koncem skvěle uzavírá.

Výběr povídek je skutečně široký a pokrývá mnoho žánrů a námětů – včetně cestování časem, jedinců se zvláštními schopnostmi, návratů mrtvých na náš svět, vražd… Rozhodně je do čeho se začíst. Příběhy odsýpají s příjemným napětím, překvapení na čtenáře čekají po každém otočeném listu a zvědavost, jak to vlastně dopadne, stoupá při čtení s každým dalším odstavcem. A ačkoli jsem se chvílemi v ději ztrácela, nakonec jsem se sbírkou Protože se stmivá nechala zcela pohltit, okouzlena světy, které Rečková tak mistrně vytvořila.

 

Jana Rečková – Protože se stmívá
Nakladatelství: Epocha
Obálka: Žaneta Kortusová
Počet stran: 520, vázaná
Rok vydání: 2017
Cena: 399 Kč

LiteraturaRecenzeJ. RečkováEpochaEdice Pevnostčeská fantastika
Categories: Vector Graphic

test

Sun, 07/09/2017 - 22:32

test  velky

Wednesday, July 5, 2017 - 18:00Kategorie: KonferenceSemináře
Categories: Vector Graphic

KOMIKS: Sui Išida, Tokijský ghúl 4

Fri, 07/07/2017 - 00:00

Po střetnutí s Holubicemi se z Kena stala nová legenda mezi ghúly. Jenomže budí pozornost i u těch, co mu nepřejí nic dobrého.

Ken je se svým ghúlím životem už smířený. Pracuje na své fyzičce a dostává se hlouběji do ghúlí komunity. Je rozhodnutý stát se aktivní členem společnosti a opatrně pátrá, jestli ghúlka, jejíž orgány mu transplantovali, měla rodinu, se kterou by se mohl seznámit. Jenomže i přes snahu zapadnout má Ken problémy – po incidentu s Holubicemi se z něj stává tak trochu legenda a začínají se o něj zajímat ghúlové, kteří s ním nemají zrovna nejlepší úmysly.

Je těžké recenzovat Tokijského ghúla 4, aniž by člověk prozradil, co se v něm stane. Celý díl totiž buduje děj tak, aby vám na konci vmetl do obličeje pořádné psycho. Velká část komiksu sleduje Kena, který trénuje a učí se bojovému umění, chrání svého kamaráda, seznamuje se s novými ghúly a začíná pro ně plnit úkoly. Poté přichází na scénu Labužník, před kterým Kena všichni varují, ale když si spolu poprvé promluví, vypadá to, že Ken našel spřízněnou duši.

Tokijský ghúl 4 se vymotal z klišé, které předváděl první dva díly. Ken přestává být tak pasivní jako dřív a ztrácí svou naivitu. Už nečeká, že všichni budou jeho nejlepší kámoši a začíná si upevňovat svoje místo v komunitě. Tóko už není archetyp chladné potvory. Má lidskou kamarádku a snaží se s ní vycházet i přesto, že si ghúlové s lidmi moc nerozumí. Mizera Nišio, který se v prvních dílech ukázal v tom nejhorším světle, taky odhalí svou druhou stránku. Tokijský ghúl 4 tak už nestojí na věčně se opakujících archetypech, ale konečně vyvíjí charaktery postav k obrazu svému.

Největší hvězdou Tokijského ghúla 4 se ale stává Labužník. Už na pohled jde o postavu, která patří do vyšší společnosti a to, jak se před ním mají ostatní na pozoru, rozeznívá poplašné zvonky. Instinkt je dobré poslouchat, protože i přes svou fasádu brzy začne předvádět psychopatické chování, které by ve filmovém světě stálo za Oskara a při čtení vás z něj bude mrazit. Manga šílenci umí být dost přes čáru, někdy až směšní – namátkou řekněme Light Yagami v posledních dílech Death Note – ale Labužník umí krásně balancovat na hraně. Je přehnaný, ale je děsivý.
Tokijský ghúl 4 se ještě hlouběji podívá do temné stránky ghúlů. Sui Išida už nám ji párkrát naservíroval, ale nikdy ne v takovém množství, jako tady. Konečně hraje vlastní hru a manga se tak vyvíjí zajímavým směrem. Z Tokijského ghúla 4 vám proběhne mráz po zádech a vy si budete přát, aby co nejdřív přišel další díl a nejlépe se stejnou náloží, jako tenhle.

 

Tokijský ghúl 4

Autor: Sui Išida

Nakladatelství: Crew

Vazba: Brožovaná

Počet stran: 200

Rozměry: 128 x 184 mm

Rok vydání: 2017

Cena: 199 Kč

KomiksS. IšidaCrewTokijský ghúlAnimeManga
Categories: Vector Graphic

RECENZE: Blake Crouch, Temná hmota

Thu, 07/06/2017 - 02:31

Blake Crouch představil v Temné hmotě nástrahy mnohovesmíru.
„Všechno, co se mohlo stát v minulosti, se stalo, jen v jiném vesmíru.“ (str. 130)

Učitel fyziky Jason Dessen chtěl strávit čtvrteční večer s manželkou Danielou a synem  Charliem, jeho přítel ze studií však oslavoval v blízkém baru v Chicagu vědecké ocenění, a tak se na naléhání své ženy vydal za ním. V té chvíli netušil, že svou rodinu už možná nikdy neuvidí. Po přepadení se probudí připoutaný na lůžku ve výzkumném ústavu, kde lidé, které nezná, oslavují jeho návrat. Jason si brzy uvědomí, že jestli tito lidé zjistí, že není tím, za koho ho mají, ocitne se v ohrožení.

Ani po útěku však hrdina není v bezpečí, není totiž tam, kde by měl být – tohle Chicago je jiné, než jaké zná, jeho dům vypadá jinak, nemá syna a Daniela není jeho manželka, ale úspěšná malířka. Zdá se mu tenhle svět, nebo byl sen všechno to, co zažil, než se probudil v tom ústavu? Jason si postupně dává dohromady střípky skládačky (a čtenář s ním) a přichází na to, že ten Jason, za kterého ho tu všichni mají, je geniální fyzik. Jeho „kolegové“ jsou mu však v patách a jen díky pomoci milosrdné psycholožky se dostává do přenosové krychle, která nabízí nekonečné množství Jasonových životů – v kterém však najde to své pravé Chicago a hlavně svou jedinečnou ženu a syna?

Temná hmota je nevšední příběh o tom, jak rozhodnutí každého člověka ovlivňují jeho život a charakter a všechno kolem něj. Jason dal v mládí přednost své lásce a dítěti před kariérou a po patnácti letech vede šťastnější život než jeho jiná verze, která upřednostnila laboratorní výzkum. Je sympatickým hrdinou, s kterým je snadné se ztotožnit a zároveň obdivovat jeho houževnatost, statečnost a smysl pro rodinu. Nevzdává se, prochází různými – i postapokalyptickými – verzemi Chicaga a stále doufá, že se vrátí do toho „svého“. Nakonec si však nejtěžší překážky připraví on sám.

Americký autor a scenárista Blake Crouch (můžete znát seriál a román Městečko Pines) vypráví Jasonův příběh v první osobě a přítomném čase. Poutavým stylem a napětím zaujme čtenáře hned v první kapitole, postupně rozkrývá fascinující zápletku, přidává na tempu a v poslední třetině přichystá nečekanou zákrutu i vyústění.

Netuším, jestli to tak autor zamýšlel, ale vedle skvělé sci-fi v tomto románu napsal i krásný příběh o lásce. Jeho hrdina hledá tu pravou a jedinečnou osobu (lidská jedinečnost má v tomto románu zcela jinou úroveň) a je pro ni ochoten obětovat vše, i sám sebe. V podstatě je to to jediné, co ho pohání, co ho motivuje, díky čemu přežívá. Zároveň je však vztah ústřední dvojice ve své dokonalosti a ryzosti až neuvěřitelný – ostatně zřejmě proto se ho hrdinovi někdo pokusil ukrást. 

Temná hmota, k níž Blake Crouch píše i filmový scénář, se umístila jako druhá v žebříčku Goodreads v kategorii nejlepší sci-fi za rok 2016. Podle mě zaslouženě, protože jsem se od první kapitoly nemohla od knihy odtrhnout. Temná hmota pobaví i přiměje k zamyšlení, přináší napětí a občas i vžene slzy do očí. A kdo by nestál o knihu, která v něm probouzí emoce?

 

Vydal: Knižní klub, 2017
Originální název: Dark Matter
Překlad: Veronika Volhejnová
Vazba: pevná
Počet stran: 320
Cena: 349 Kč

RecenzeLiteraturaB. CrouchKnižní klubSci-fi
Categories: Vector Graphic

Nové tituly z nakladatelství CREW

Wed, 07/05/2017 - 16:36

Na druhý svazek sebraných spisů soudce Dredda čekali fanoušci dlouhých sedm let, ale to čekání se vyplatilo:

Soudce Dredd: Sebrané spisy 02
Příhody soudce Dredda, zákonodárce budoucnosti, pokračují v druhé knize sebraných spisů, které chronologicky dokumentují jeho život. Najdete v ní mnoho napínavých Dreddových případů, včetně prvních příběhů, ve kterých se objevili soudce Smrt a psi-soudkyně Andersonová.
Scénáře k těmto příběhům psali talentovaní autoři Pat Mills (Sláine) a John Wagner (A History of Violance) a kresebně se na nich podíleli Ian Gibson (The Ballad of Halo Jones), Dave Gibbons (Watchmen – Strážci), Brian Bolland (Batman: Kameňák) a mnozí další.

Překlad Ľudovít Plata
kniha obsahuje 240 černobílých stran
ukázky:
http://www.crew.cz/galerie-detail.php?id_galerie=1090&pr=170622
Další bližší informace naleznete na našich stránkách:
http://www.crew.cz/vydali-jsme-detail.php?id=880&pro=d&pr170622

 

 

 

Vaší pozornosti bychom rovněž rádi doporučili:

Batman 7: Konec hry
Ha. Ha. Ha.
Batmanův největší soupeř se vrátil odvyprávět ještě jeden, poslední fór. Tentokrát se však nesměje. Temný rytíř totiž během jejich posledního setkání nezvládl naplnit padouchova velkolepá očekávání, takže definitivně končí sranda. Joker je vážný. Smrtelně. Veškeré hry končí, Korunní kašpar zločinu zazvonil k závěrečnému dějství – a tentokrát se diváci nedočkají komedie...

Překlad Martin Antonín
kniha obsahuje 176 barevných stran
ukázky:
http://www.crew.cz/galerie-detail.php?id_galerie=1089&pr=170622
Další bližší informace naleznete na našich stránkách:
http://www.crew.cz/vydali-jsme-detail.php?id=879&pro=d&pr170622

KomiksCrewBatmanSoudce Dredd
Categories: Vector Graphic

Nový titul z nakladatelství MYTAGO

Tue, 07/04/2017 - 08:33

Swen Harder: RYTÍŘ TEMNÉHO SLUNCE

Nakladatelství Mytago chystá na léto nejrozsáhlejší gamebook všech dob, který má rovných 1350 sekcí a díky svému inovativnímu řešení odkazů a možnostem vícenásobného hraní nastavuje svému žánru zcela nová měřítka! Kniha obsahuje ukryté bonusové sekce, velkolepé souboje v samostatných kapitolách s hlavními bossy a hádanky a hlavolamy. Budou-li tomu temní bohové přát, kniha bude pokřtěna na gameconu-parconu v Pardubicích.

ANOTACE:

Probouzíš se bez jediné vzpomínky na svůj původ a svou minulost. Víš jen to, že jsi právě spáchal hrůzný čin. Musíš uniknout svým pronásledovatelům a vydobýt si právo na svobodu a na život. Když postupně zjišťuješ, kým vlastně jsi, znovu objevíš své nadpřirozené síly...

Zda tvůj osud dospěje ke šťastnému či temnému konci záleží jen na tvých rozhodnutích. Nedržíš totiž v rukou obyčejný román, nýbrž gamebook, v němž ty sám řídíš svůj příběh!

Vyznamenáno cenou poroty RPC FANTASY AWARDS a oceněním DEUTSCHER ROLLENSPIELPREIS.

Rozsáhlou ukázku včetně několika nádherných ilustrací naleznete zde.

Těšte se na ultimátní zážitek! Názory proof readerů:

„Gamebook jsem přečetl a musím říci, že jsem se u něj velice bavil, je to něco jiného než Lone Wolf a cyklus Fighting Fantasy.“

„Do gamebooku jsem se vžila jako už dlouho do žádné fantasy knihy ne, a Rytíř předčil dokonce i mnou velice oblíbené FF gamebooky, protože měl hloubku, a i přes gigantickou délku celého příběhu mě ani chvíli nenudil.“

„Rébusy a propracovanost soubojů, včetně sžití hlavní postavy s drakem mě též ochromilo v dobrém slova smyslu. Spíše než knihu/gamebook mi toto dobrodružství připomínalo počítačové RPG a bude to určitě právě tím, že autor je bývalým tvůrcem PC her. Rozhodně má titul u mě obrovské plus za zážitek a propracovanost.“

Temný fantasy gamebook s výraznou slevou můžete zakoupit zde

MytagoS. HarderFantasyGamebook
Categories: Vector Graphic

RECENZE: Jaroslav Kalfař, Kosmonaut z Čech

Tue, 07/04/2017 - 06:58

Vydání debutového románu českého emigranta Jaroslava Kalfaře u nás doprovází řada nadšených a pozitivních zahraničních recenzí. Publikující nešetří chválou a nebojí se přirovnávat k takovým peckám jako je Marťan, Solaris či nejnovější Faberův román Kniha zvláštních nových věcí. Pokud se ovšem Kosmonautovi důkladně podívate na zoubek (či spíše na raketové motory), zjistíte, že by se hodnocení dalo shrnout do jediné věty – mnoho povyku pro nic.

Před astrofyzika Jakuba Procházku osud postavil skvělou příležitost. Jako první kosmonaut se vydává prozkoumat záhadný prachový oblak jménem Chopra. Na Zemi zanechává svou milovanou manželku Lenku a s sebou si odnáší uspokojenou ctižádost a také nelehké břemeno vlastní minulosti. Během letu ke zkoumanému objektu vstoupí do jeho tichého rozjímání nad uplynulým životem podivný mimozemský pavouk, kterého nesmírně zajímá lidské pokolení a dokáže vstoupit do Jakubovy mysli. Ten začne s pavoukem rozprávět o názorech, pocitech a také obavách, které obyvatele Země sužují. Ovšem jakmile je oblak Chopra na dohled, poklidný let se zvrtne v drama a návrat českého hrdiny je v ohrožení.

Kosmonaut z Čech má trochu problém se žánrově vymezit. Pokud román pojmete jako čistokrevné sci-fi, budete zklamaní. Let do vesmíru je sice námět vědeckofantastický, ale zarytým fanouškům Lema či Bradburyho, ke kterým se román připodobňuje, to rozhodně stačit nebude. Fantazie autorovi sice nechybí, ale popsání technických podrobnosti či vysvětlení použitých vesmírných zákonů se zcela vyhnul. Koho anotace nalákala na filozofickou debatu o lásce a životě, taky nebude spokojen. Autor sice pokládá zásadní existenciální otázky týkající se smyslu života, lidských vztahů či rozměrů svobody, a dokonce občas naznačuje odpovědi, ale filozofování je to plané, bez hlubšího průniku do vědomí a bez zanechání jediné stopy na duševním stavu čtenáře.

Příběh sám o sobě není nijak zvlášť originální ani chytlavý, na to příliš zavání klišé a podobný motiv bychom našli v řadě jiných literárních děl, bohužel mnohem lépe zpracovaných. Zápletka je poněkud ledabylá, postavy jsou sice reálné a naprosto uvěřitelné, ale určitě by jim slušelo hlubší psychologické prokreslení.

Kalfařova představivost je sice okázalá a hranice jí nedokáže dát ani nekonečný vesmír ani časová osa, ovšem obdiv k imaginaci autora padá s každou další otázkou ohledně významu cesty hlavního hrdiny a nutností opět zvednout obočí a zakroutit nevěřícně hlavou. Autorovi by jistě neškodilo nechat se trochu umírnit a dodržovat logické souvislosti.

Milostný příběh Jakuba a Lenky, ze kterého by kniha mohla čerpat sílu, je osekán na vstupy do minulosti a Lenčiny rozhovory s psychologem. Chybí mu náznak osudovosti a působí tak jen jako běžná situace, kterou řeší řada odloučených dvojic, a je jedno, zda dotyčné dělí oceán nebo světelné roky.

Za pozornost ovšem stojí Jakubovy vzpomínky na dětství prožité v nejhlubších vodách komunistického režimu. Jeho otec byl příslušník StB a po revoluci se jedna z jeho obětí příhlásí o pomstu. Mladý Jakub tak postupně procitá z blahé nevědomosti a celý zbývající život si v sobě nese otisk zločinů svého otce. Kalfař tady příhodně ukazuje poměry a život lidí za tehdějšího režimu a poměrně zdatně líčí porevoluční změny. Pro ty, kdo danou dobu nezažili (ať už se jedná o zahraniční nebo příliš mladé čtenáře), to určitě bude zajímavé.

Stejně tak se mu povedlo vzdát hold českému národu a jeho schopnosti ustát veškeré historické i kulturně-společenské změny. Jako národ sice někdy ztrácíme čest a pevnou půdu pod nohama, ale zatím jsme přežili všechno. Autor velebí hlavní město Prahu (kde se odehrává část pozemského vyprávění), české vědce a některé své filozofické názory představuje na národních ikonách jako je Jan Hus či Mistr Hanuš. My Češi někdy trpíme méněcenností a touhou dokazovat světu, že si zasloužíme úctu a obdiv. A přesně takový pocit ze stránek Kosmonauta přímo čiší. Pokud to ovšem znamená, že se naše zemička dostane do světového povědomí, inu, proč ne.

Kosmonaut z Čech je poněkud nejednoznačný román, který se úporně snaží dotknout hvězd, ale zdá se, že pouhá  snaha nestačí.

Kosmonaut z Čech
Jaroslav Kalfař

Původní název: Spaceman of Bohemia
Nakladatelství: Plus
Rok vydání: 2017
Překlad: Veronika Volhejnová
Obálka: Allison Warnerová
Počet stran: 320
Cena: 299 Kč

 

RecenzeLiteraturaSci-fičeská sci-fiJ. KalfařPlus
Categories: Vector Graphic

RECENZE: Sarah J. Maasová, Dvůr mlhy a hněvu

Mon, 07/03/2017 - 12:10

Příběh Feyre,  původem lidské dívky, která se stala nesmrtelnou vílou, je romantický, pohádkový koktej z těchto přísad: Přání. Sny. Odříkaný chléb. Válka. Sex. Intriky. Naivita. Humor. Horor. Dějištěm je Říše víl, kterou řídí jednotliví vladaři ze svých dvorů. Vedle ní existuje Říše smrtelníků, dobou odpovídající ranému novověku s několika královstvími jako státním zřízením. Mezi oběma panuje nepřátelství a od sebe je dělí magická zeď. Za mořem číhá král, který by chtěl ovládnout vše. Tak vypadají kulisy pro spletité milostné příběhy hlavní hrdinky Feyre, které halí mlha a pokrývají trny.

Ve Dvoru trnů a růží, prvním díle slibované hexalogie, nechala Maasová znovu ožít příběh krásky a zvířete. Čtenáři z Říše víl ochutnali naivní až kýčovitou pohádkovost jedné její malé části, Jarního dvora vladaře sexy blonďáka Tamlina, aby následně poznali brutální, nepohádkovou temnotu bestiální odporné vládkyně Amaranthy. Teprve, když se Maasová odpoutala od prvotního motivu, příběh dostal spád. Dvůr mlhy a hněvu začíná tam, kde „trny a růže“ skončily a nepolevuje na čtivosti, ba právě naopak. Kniha se dá i přes větší objem zhltnout za víkend. Feyre se sice stala nesmrtelnou vílou, ale její lidské vlastnosti jí zůstaly.  Záhy se ukáže, že návratem na Jarní dvůr k jejímu princi Tamlinovi komplikace nekončí. Dohoda, kterou byla nucena uzavřít s Rhysandem, krutým vladařem Nočního dvora, je stále v platnosti a temnota ještě zdaleka neřekla poslední slovo. Střet s Amaranthou zanechal na Feyřině duši rány, které se hojí jen pozvolna a některé snad ani zhojit nelze.

Maasová svůj příběh nekomplikuje desítkami postav. Vladaři jednotlivých vílích dvorů, velmi výrazné charaktery, jsou spíše prvními mezi rovnými než despotickými vládci a na spoustu věcí, které by snad jinde za jiných okolností mohly být svěřeny rádcům, dohlíží sami a řeší je osobně. Díky tomu Jeho Temnost Rhysand téměř „nesleze ze scény“, a leccos okolo jeho osoby se vyvíjí zajímavými směry. Setkáme se také s Feyřinými sestrami, i když Říše smrtelníků bude navštívena jen krátce. Oproti předchozímu dílu je též hojně zastoupen humor a je i tu i pár pěkně podaných choulostivých scén, při kterých by se mladším čtenářkám mohly červenat uši.

Dvůr mlhy a hněvu ale není jen čtivou a vtipnou harlekýnkou ve fantasy hávu. V jistém smyslu je i pohádkou pro dospělé, takovou, jakou by napsala Božena Němcová, kdyby žila za dnešních dnů. Najdeme v něm všechnu syrovost, skrytou hrůzu a krutost textů, které se čtou dětem před spaním. Když se Feyre vydává ke Tkadleně, aby se zmocnila Rhysandova prstenu, vybaví se vzpomínka na pohádku „O zlatém kolovrátku“. Velmi působivá je také scéna v podmořském chrámu a dobrý dojem nekazí ani trochu zběsilé finále. Třetí díl snad na sebe nenechá dlouho čekat.
  

Sarah J. Maasová – Dvůr mlhy a hněvu
Nakladatel: CooBoo
Překlad: Ivana Svobodová
Redakce: Michal Kolezsar, Lubomír Kuba
Počet stran: 657
Provedení: brožovaná
Rok vydání: 2017
Cena: 369 Kč

RecenzeLiteraturaS. J. MaasováAlbatrosCooBoo
Categories: Vector Graphic

Prezentace ze semináře Malvern / Quantachrome 2017

Mon, 07/03/2017 - 09:10
SEMINÁŘ firem MALVERN/ QUANTACHROME/ DATAPHYSICS s představením programu fy PANALYTICAL a PSI.

„Metody charakterizace částicových materiálů, polymerů, biomolekul atd.“, „Reologické vlastnosti materiálů“, „Povrchové jevy“

Seminář byl pořádaný firmou ANAMET s.r.o.

Ve dnech 17. a 18. května 2017 proběhl v brněnském hotelu Myslivna seminář o přístrojích firem Malvern, Quantachrome a Dataphysics s představením programu firem Panalytical a PSI. Prezentace z přednášek uvedených na této akci jsou pro zájemce volně ke stažení ve formátu pdf.

Úvodní slovo, Stuart Macaulay

Introduction to Malvern Instruments/PANanalytical (1.21 MB)

  1. Laserová difrakce/Morfologie/ Vision, Anne Virden
  2. Dynamický a elektroforetický rozptyl světla (DLS a ELS), Mike Kaszuba
  3. NTA – NanoTracking Analýza, Yu-Su Chen
  4. Reologie, Adrian Hill
  5. Quantachrome, Charles Thibault
  6. PSI - homogenizace a mletí nanočástic, Michal Dudák
Kategorie: Akce
Categories: Vector Graphic

Soutěž: Jak vycvičit draka

Mon, 07/03/2017 - 02:31

Léto přímo vybízí k pořádnému dobrodružství. A proč ne rovnou k tomu s draky. Vydavatelství OneHotBook přináší první dobrodružství Škyťáka a Bezzubky, aneb budeme se učit cvičit draky. Pokud si chcete tohle prázdninové dobrodružství užít, stačí nám odpovědět na jednoduchou otázku.

Kdo audioknihu Jak vycvičit draka načetl?

Nápověda: stejný pán načetl i Doktora Proktora a znát ho můžete třeba i ze seriálu Okresní přebor. 


Svoje odpovědi posílejte na známou adresu sardensoutez@centrum.cz do nedělní půlnoci 9.7.2017, do předmětu napiště Jak vycvičit draky a nezapomeňte na svojí korespondenční adresu.

Těšíme se na vaše odpovědi!

 

SoutěžSoutěžeOneHotBookŠkyťákC. Cowell
Categories: Vector Graphic

KOMIKS: Bublifuk 6: Moře bublin

Mon, 07/03/2017 - 01:47

Bublifuk připlouvá už se šestým dílem.

Šestý Bublifuk s podnázvem Moře bublin přináší devět známých komiksů a jednoho nováčka. Sešit jako vždy začínají Fernando a Stella, kteří vynalézají mechanického rytíře na ochranu města před procházející armádou. Jako mnoho dílů Ferdinanda a Stelly i tenhle čtenáře učí něco málo o tom, jak to chodilo v historii a navíc pobaví tím, jak fikaně si město s nájezdníky poradí. Když rozuzlení příběhu rozesmálo mého dědu mrzouta, tak dětské čtenáře rozesměje určitě.

Zeleného vlka nám nahradily Biblické příběhy. Kreslí je stále Karel Jerie, ale scénář si vzala na paškál Klára Smolíková. Začínají Davidem a Goliášem, kde nám ukazují, že být malý a drobný není vždycky jen nevýhoda. Nutno dodat, že Goliáš v provedení Karla Jerie vypadá opravdu děsivě.

Roboti Píp & Půp si užívají první sníh, ale Píp si moc dobře pamatuje, co se přihodilo v minulém díle. Příběh tak rázem dostává obšírnější rámec. Píp věří, že za krádeží zákonů robotiky stál ještě někdo jiný a jako správný detektiv to hodlá prošetřit. I když se díl zaměřuje na rozsáhlejší děj, je uzavřený a napínavý, protože se Píp s Půpem dostanou do pořádné lapálie.

Třešničkou na dortu jsou jako obvykle Tři mušketýři a Hilfréd Hubertus Babočka. Tři mušketýři tentokrát spoléhají na pálivý chilli humor a to je hlavní gag celého příběhu. Petr Kopl se sice snaží napsat příběhovou linku o uniformách mušketýrů, ale ta je pod hromadou vtipů skoro úplně pohřbena. Jde tak sice o slabší díl seriálu, ale mušketýři pořád patří k tomu nejlepšímu, co v Bublifuku naleznete.

Hilfréd Hubertus Babočka tentokrát Mušketýry hravě strčí do kapsy. Hilfréd vypráví dětem o nových vynálezech, který jako mladý muž viděl na světovém festivalu vynálezů. Je plná originálních a bláznivých nápadů, které se v jednu chvíli zblázní a Hilfréd musí zachránit den. Tomáš Kučerovský krásně vystihl způsobený chaos a všechny podivné vynálezy uvedl do chodu ve výborném stylu.

Bublifuk 6: Moře bublin se tentokrát může chlubit samými dobrými komiksy. Žádný z deseti příspěvků nevychází ve výsledku jako moc slabý. Krátké jednorázovky plní účel a delší komiksy rozumně budují svůj příběh. Novinka Biblické příběhy dobře zapadla mezi rozjeté veterány. Komiksová revue pro kluky a holky si tak stále drží dobrou úroveň a my se můžemte těšit na další sešit, který vyjde v říjnu.

 

Bublifuk 6: Moře bublin

Sestavila: Klára Smolíková

Nakladatelství: Triton

Vazba: Sešit

Počet stran: 36

Rozměry: 170 x 240 mm

Rok vydání: 2017

Cena: 55 Kč

KomiksBublifukK. SmolíkováDětská literaturaTritonSarden čte dětem
Categories: Vector Graphic

Quantachrome - Nové produkty a webináře pro léto 2017

Sun, 07/02/2017 - 21:47

[[{"fid":"12","view_mode":"wysiwyg","fields":{"format":"wysiwyg","alignment":"","field_file_image_alt_text[und][0][value]":false,"field_file_image_title_text[und][0][value]":false,"external_url":""},"type":"media","field_deltas":{"1":{"format":"wysiwyg","alignment":"","field_file_image_alt_text[und][0][value]":false,"field_file_image_title_text[und][0][value]":false,"external_url":""}},"attributes":{"class":"file-wysiwyg media-element","data-delta":"1"}}]]

Léto nám začíná a firma Quantachrome Instruments přichází s několika novinkami pro stanovení měrného povrchu a distribuce velikosti pórů. Celkem TŘI NOVÉ PRODUKTY přibyly v této kategorii přístrojů a příslušenství: nová generace sorpčního analyzátoru Autosorb iQ, AutoFlow – zcela nový koncept průtočného měření měrného povrchu, a CryoSync– kryostat pro analýzu mikropórů podle doporučení IUPAC

Nový 3-stanicový autosorb iQ

Autosorb iQ, nejvyšší řada manometrických sorpčních analyzátorů plynů, je nyní rozšířena až na TŘI stanice schopné zcela měřit mikroporézní vzorky. Každá stanice je vybavena svou vlastní sadou tlakových senzorů (bez sdílení senzorů), která obsahuje buď 1torrový nebo 0,1 torrový senzor (k již přítomným 10 a 1000 torrovým senzorům). Každý takový Autosorb-iQ se dodává s dalšími ČTYŘMI zabudovanými porty pro odplynění bez ohledu na počet měřících stanic. Pro více informací o inovovaném Autosorbu iQ s novým vzhledem navštivte stránky výrobce:

http://www.quantachrome.com/gassorption/autosorb_iq.html

Nový AutoFlow BET+

Jedná se o zcela nový rychlý analyzátor pro vícebodové stanovení měrného povrchu bez použití vakua. Využívá nové mikroelektronické součástky a mikrosenzory, tento modulární produkt představuje novou generaci přístrojů pro dynamickou průtočnou sorpci plynů s jednou, dvěma či třemi měřícímu stanicemi, kde v každé stanici probíhá mísení plynů nezávislé na ostatních stanicích, což umožňuje souběžná nezávislá měření. Pro více informací navštivte stránky výrobce:

http://www.quantachrome.com/bet/autoflow.html 

Nový CryoSync                                 

Kryostat CryoSyncje již uznáván za cenný nástroj pro materiálové vědce, neboť umožňuje IUPACem doporučovaná měření distribuce mikropórů pomocí argonu za teploty 87 K bez použití kapalného argonu. CryoSync není jen pro uživatele nových Autosorbů iQ, pracuje i se staršími modely iQ, mnoha posledními modely Autosorbu 1, a dokonce i s konkurenčními přístroji nastavenými pro práci s “externím zařízením”. Detaily tohoto produktu naleznete zde. Navíc právě běží slevový program pro „inovátory“, ve kterém můžete značně ušetřit; v případě vašeho zájmu nás kontaktujte.

BEZPLATNÉ WEBINÁŘE

Kompletní seznam webinářů od odborníků firmy Quantachrome, které jsou vám k dispozici ze záznamu i na živo, najdete na webové stránce výrobce:

http://quantachrome.com/webinars/webinars.html

Kategorie: Akce
Categories: Vector Graphic

Pages