Vector Graphic

RECENZE: James Kakalios, Fyzika superhrdinů

Sarden - deník o Scifi a fantasy - 12 hours 28 min ago

Určitě vás při čtení komiksů nebo při sledování superhrdinských filmů někdy napadlo, jestli je možné alespoň část příběhů přenést do reality. James Kakalios využil své znalosti fyziky a rozhodl se některé z těchto záhad odkrýt v knize Fyzika superhrdinů.

Nejoblíbenějším a nejdiskutovanějším komiksovým případem je bezesporu smrt Spider-Manovy slečny Gwen Stacy. Když ve 121. čísle Amazing Spider-Man dívka zemře, nikomu není jasné, zda za to mohl samotný pád z několikakilometrové výšky, nebo její smrt zavinila Peterova pavučina, která ji v takové rychlosti zachytila a zlomila jí vaz. Padouch Green Goblin má sice jasno, ale později se ukáže, že se šeredně pletl. Po rozuzlení tohoto případu přicházejí další a další otázky – dokázal byl Angel ze série X-Men létat i přesto, že mu křídla vyrůstají ze zad? Lze se zhoupnout na pavoučím vlákně? Jak je na tom Superman s gravitací? A jak by se daly vyrobit všemožné superhrdinské kostýmy, které svým nositelům často pomáhají k dalšímu vylepšení schopností?

Na všechny tyto (a další) otázky James Kakalios dokáže odpovědět. Učí fyziku na University of Minnesota, mnohem známější je ale pro své zásluhy v oblasti popularizace vědy. I díky nim už dvakrát zavítal na Academia Film Olomouc, kde o své práci přednášel. Když totiž přemýšlel, co by univerzitní studenty donutilo chodit na mnohdy nudné přednášky z fyziky, vzpomněl si na svůj dětský koníček, tedy komiksy. Rozhodl se otevřít seminář, na kterém bude fyzikální jevy vysvětlovat právě na událostech z kreslených příběhů. Učebny se rázem naplnily zvídavými studenty, kteří najednou neměli problém ani s oblastmi fyziky, které jim podle jejich slov v dalším životě k ničemu nebudou. Nejen, že je obor začal více bavit, ale byli schopni lépe porozumět probírané látce. 

V anotaci se dozvíme, že kniha není určena pro fyziky, ale pro laickou veřejnost, což je pravda. Už na začátku Kakalios slibuje, že nebude v dalším textu používat sofistikovanější matematiku, než že 1 = 1 a fakt, že strany rovnice musí zůstat zachovány. Na začátku jsem se trošku bála, že to nedodrží, ale opravdu se mu to povedlo. Pokud vám fyzika nikdy moc nešla, občas si některou pasáž budete pravděpodobně muset přečíst vícekrát, abyste jí porozuměli, vždy ale nějak pochopíte, co vám autor chce sdělit. Kniha je psána s neuvěřitelnou lehkostí a citem pro věc, určitě se tedy nebudete cítit jako při čtení disertační práce nebo vědecké publikace. Kakalios vše vysvětluje poutavě a nebojí se občas použít nějaký ten žertík. Fyzika superhrdinů je navíc přehledně členěna do kapitol a doplněna o obrázky a pasáže z komiksů, kterými se autor zabývá.

Ve Fyzice superhrdinů se nikdy nedočtete, že něco není možné, právě naopak – dozvíte se, na základě jakých zákonů by hrdinové své schopnosti používat mohli, což knihu činí výjimečnou. Autor ukazuje hlavně případy, ve kterých byla fyzika v komiksech použita správně, ale samozřejmě lze najít i příběhy, při jejichž psaní se tvůrci nad fyzikálními zákony moc nezamysleli. I takových příkladů v knize pár najdete.

Fyzika superhrdinů sedne každému fanouškovi komiksů, který chce své vědomosti posunout na další úroveň. Dokáže také pomoci nadějným fyzikům a zábavnou formou jim předat užitečné informace z oboru. Tak co myslíte, jak zemřela Gwen Stacy?

James Kakalios: Fyzika superhrdinů
Nakladatelství: Argo
Rok vydání: 2018
Počet stran: 380
Překlad: Petr Kotouš
Vazba: vázaná 
Cena: 398 Kč

RecenzeLiteraturaJ. KakaliosArgoKomiks
Categories: Vector Graphic

KOMIKS: Gerard Way - Gabriel Bá, Umbrella Academy 2: Dallas

Sarden - deník o Scifi a fantasy - Wed, 02/20/2019 - 13:12

Po záchraně světa v první části Umbrella Academy pokračují životy hrdinů různými směry. Nikdo z nich ale netuší, že na ně tak brzy po incidentu čekají další problémy.

Číslo 1 Luther se utápí v depresích a tunách jídla před neustále svítící televizní obrazovkou, bůh žehnej Americe. Fáma přišla o svůj hlas, který byl její nejdůležitější zbraní, Séance mění styl oblékání, Vanya je stále naživu, ale z předchozích událostí si na nemocničním lůžku nic nepamatuje. Jediný Kraken se stále snaží spasit svět a nasytit tak svůj superhrdinský syndrom. Ve všem tom utrpení a nihilismu všichni nějak zapomněli na Číslo 5, který skrývá pořádného kostlivce ve skříni. Nikdo se ho totiž jaksi nezeptal na to, jak se vlastně dokázal vrátit z budoucnosti. Nakonec vyplave na povrch, že patří k jednotce, která udržuje pořádek v časoprostorovém kontinuu. Musí zastavit sám sebe a do hlavní role se tak dostávají všechny časové sféry, ve kterých kdy existoval. A jak už název komiksu napovídá, zaplete se také do vraždy prezidenta Kennedyho.

Umbrella Academy: Dallas plynule navazuje na předcházející Apokalyptickou suitu. Scénář příběhu má opět na starosti Gerard Way, zpěvák bývalých My Chemical Romance, který v doslovu přiznává, že druhé pokračování začal vymýšlet až po výhře Eisnerovy ceny za první komiks. Pokud to tak doopravdy bylo, je zřejmě génius – podařilo se mu totiž dovysvětlit některé nevyřešené situace z první části komiksu tak, aby celek dával smysl. Třeba už chápeme útok na Číslo 5 v kavárně.

Tempo vyprávění je neskutečné. Chvíli se s hlavními postavami utápíte v depresi, za moment se chystáte zabít prezidenta a mezi tím urovnáváte rodinné problémy. Jednou jste v Dallasu, jindy ve Vietnamu, za chvíli zase v New Yorku… a díky cestování časem navíc pokaždé v jiném období. Proto příběh občas vůbec nedává smysl a od čtenáře je vyžadována extra dávka pozornosti, kterou se ale vyplatí mít. Na konci do sebe totiž všechen ten nepořádek skvěle zapadne a vy nestačíte zírat na to, jak se to vůbec mohlo stát.

Way umí skvěle pracovat s postavami a vždy je okoření nějakou bizarností, která skvěle funguje. O tom vypovídají i dva záporáci, kteří se v komiksu objeví – Hazel a Cha-Cha. Nosí roztomilé masky a milují sladkosti. To je asi tak vše, co je na nich neškodné, jsou to totiž profi zabijáci, nebojí se vraždit pro zábavu a občas používají dost vynalézavé způsoby usmrcení svých obětí. Navíc z nich padá jedna hláška za druhou. Členové týmu Umbrella Academy jsou také velmi osobití a dozvídáme se o nich o krapet více, než v předchozí části.

S celou tou parádou pomáhá kreslíř Gabriel Bá, jehož styl se malinko změnil, pořád je ale cítit jeho vlastní rukopis. Používá tlustší černé linie a nebojí se zářivých barev. Navíc si pohrává s uspořádáním panelů tak, aby se komiks četl co nejlépe. Za pozornost stojí i úvodní obrázky všech kapitol, které v sobě obvykle skrývají nějakou drobnost k zamyšlení navíc.

Umbrella Academy: Dallas má skvělý spád a nebojí se ničeho – ani toho, že se v příběhu občas budete ztrácet kvůli nápaditým detailům. Pokud ale počáteční spletitosti dáte šanci, nebudete litovat. Way zkrátka nabil pušku a záleží už jen na vás, jestli se necháte zasáhnout.


Umbrella Academy 2: Dallas

Scénář: Gerard Way
Kresba: Gabriel Bá
Autor obálky: Gabriel Bá, Dave Stewart
Nakladatelství: Crew
Překlad: Ľudovít Plata
Vazba: vázaná s přebalem
Rok vydání: 2018
Počet stran: 184
Cena: 569 Kč

 

KomiksCrewG. WayG. BáUmbrella Academy
Categories: Vector Graphic

Nový titul z nakladatelství Epocha

Sarden - deník o Scifi a fantasy - Tue, 02/19/2019 - 10:00

Kristýna Sněgoňová

KREV PRO RUSALKU


Noire detektivka z prostředí Brna Kristýny Sněgoňové je už nyní jedním z nejlepších debutů české fantastiky

Rusalky, žínky, meluzíny, říkejte jim, jak chcete, protože co si budeme vykládat, většinou se stejně živí jako šlapky. Stačí zaplatit a víla se vám promění, v koho si přejete. Má to ale malý háček – platí se krví. Pro dohled nad vílami je tu speciální policejní oddělení a lidé v něm vědí, že když děláte s kur... pardon vílama, vždycky se něco podělá. A Dominiku Stolbenkovi se teď život podělal víc, než by si kdy dokázal představit. Navíc se v řece objevila mrtvá víla a její smrt má vyšetřit právě on. Vítejte ve špinavém světě vílích bordelů, krve, staré magie a tajemství, která se nezastavitelně derou na povrch.

V Nakladatelství Epocha právě vychází 1. vydání Krve pro rusalku Kristýny Sněgoňové. Kniha je již k dostání na pultech knihkupectví a zároveň vychází jako e-kniha. Čtenáři si ji také mohou pořídit s 25% slevou na e-shopu či facebookových stránkách Nakladatelství Epocha.


E-shop: http://epocha.cz/detailknihy.php?id=916
E-kniha: https://www.palmknihy.cz/fantasy-sci-fi/krev-pro-rusalku-180203
Obálku knihy a ukázku naleznete v příloze e-mailu.

Kristýna Sněgoňová (* 1986)
Tak trochu záhadná žena, mladá spisovatelka, která se před několika lety vynořila odnikud, aby následně začala s přehledem vítězit v žánrových soutěžích a dobývat jednu cenu za druhou. Je několikanásobnou Lady Řádu fantasy i Nositelkou meče, vítězkou Ceny Karla Čapka a držitelkou Mloka, stejně jako soutěží typu Vidoucí a jiných.
Svou literární kariéru začala výhrou v soutěži O brahmíní vemeno povídkou Zrůdy by měly držet spolu (2009), a po tvůrčí pauze, během které se věnovala sportu, napsala nespočet povídek a novel, protože ocenění vemenem zavazuje. Pro radost své rodiny z Vaultu šílené brahmíny napsala i povídku, která se stala základem pro Krev pro rusalku - jmenovala se Krvavý kožíšek a vzbudila tehdy pouze všeobecné zklamání, že se nejedná o dívčí román
o ztrátě panenství.
Její díla jsou k nalezení v mnoha sbornících, v časopisu Pevnost se poprvé objevila jako vítězka soutěže Vidoucí s povídkou Zadostiučinění (Pevnost 03/2015), v roce 2017 si to zopakovala s povídkami O snílcích a snovačích (Pevnost 03/2017) a Sobotní směna (Pevnost 12/2017). Její povídky se stále pravidelněji objevují i v antologiích, jako například Ve stínu Říše (2017), kde ohromila a vyděsila příběhem "Na vlastní kůži", nebo ve volném pokračování antologie Ve stínu apokalypsy (2018).

Informace o knize
Titul: Krev pro rusalku
Autor: Kristýna Sněgoňová
Ilustrace na obálce: Žaneta Kortusová
Grafická úprava obálky: Lukáš Tuma
Edice Fantastická Epocha
Formát: brožovaná, 110 x 180 mm
1. vydání
464 stran  
Cena: 349 Kč, E-kniha: 199 Kč
Nakladatel: Nakladatelství Epocha
ISBN: 978-80-7557-155-7

O Nakladatelství
Dominantním směrem ediční koncepce Nakladatelství Epocha je literatura faktu a historie, ale velký prostor je věnován právě fantastice. Ta přináší tituly žánrů sci-fi, fantasy i hororu. Věnuje se zahraničním i tuzemským autorům. Dominantní pozici zaujímají knihy nejtajemnějšího autora současné české fantastiky Františka Kotlety a akčně hororový urban-fantasy seriál Kladivo na čaroděje, který se postupně stal mezi fanoušky kultem.
Většinu vydaných knih lze zakoupit také v elektronické podobě a některé tituly ve formě audioknih.


www.epocha.cz
https://www.facebook.com/Nakladatelstvi.Epocha
https://www.facebook.com/FantastickaEpocha

EpochaFantastická EpochaK. SněgoňováUrban fantasyFantasy
Categories: Vector Graphic

RECENZE: Star Trek - Před zneuctěním

Sarden - deník o Scifi a fantasy - Mon, 02/18/2019 - 00:00

A je to tu znovu, zase sen o borzích, jenže tentokrát ho nemá Picard, ale Sedmá z devíti, terciální doplněk unimatice nula-jedna. Už podle jména si můžeme tipnout, jak moc jí bude její nepřátelsky zaujatý nadřízený ve flotile věřit, že by měl něco dělat. Sedmé nezbude než jednat na vlastní pěst a jít za člověkem, který by jí mohl uvěřit nejspíš za Jean-lucem Picardem alias ex-borgem Locutem. Jenže tentokrát to nebude žádná selanka, kterou půjde vyřešit pomocí Enterprise. Borgové totiž nejsou jen naštvaní, oni se cítí ponížení. Byli zatlačení do kouta, na úplnou hranici zničení, a tak se začnou vyvíjet, aby ochránili celý druh před vyhynutím a dalším zneuctěním, i když je tahle emoce něco, co by neměli mít v programu. A v cestě jim opět stojí ten nepříjemný a otravný druh - lidstvo.

V Před zneuctěním máme další možnost vidět, respektive číst o spolupráci mezi postavami několika sérií. Máme tu opravdu hodně dobře napsaného Spocka, Sedmou z devíti a pak obměněnou posádku Enterprise, ve které ale pořád dominují Worf a Picard, jimž sekunduje Geordi. Ke slovu se dostanou i noví členové posádky, ale z nějakého důvodu mi až na drobné výjimky připadali ploší a otravní, a to i ve chvíli, kdy měli zaujmout vůdčí roli a něco ukázat. Ve skutečnosti tam jsou jen proto, aby z nich mohl Picard se Spockem udělat bandu trotlů, což mi přijde jako plýtvání materiálem a autorské selhání. To už jako "červené kabáty" nezabíjíme, teď z nich děláme blbce? Je to škoda. V TITANu nové postavy krásně fungují, proč to nejde tady? Počet těch starých známých důležitých je v obou sériích v poměru k novým prakticky totožný. Před zneuctěním každopádně táhne Spock, Sedmá a Worf. Spock a Sedmá obstarají všechnu důležitou akci a Worf komediální vložku. Ne, Worf není klasická komediální figura, ale klingonský humor na mě prostě stále funguje a stává se mi, že se při Worfových replikách, i když jsou poměrně předvídatelné, uchechtnu nahlas.

Co se příběhu týče, je temnější než předchozí kniha Odpor a z toho, jak borgové postupují skrze Hvězdnou flotilu jako horký nůž máslem, je opravdu cítit beznaděj. O to trapnější je pak chování admirálů v Bunkru uvnitř Země, kteří nejsou už druhým dílem schopní udělat víc, než posílat lodě všech tříd slepě vpřed jako malé projektily do metr silné betonové desky. A zároveň sabotovat jakoukoli neautorizovanou činnost Enterprise, i když má prokazatelně v likvidaci Borgů nejvyšší účinnost. Čtenář má pak pocit, že Peter David jen potřebuje ukázat, jaký je Picard borec a rebel.

Před zneuctěním je pro mě rozporuplná kniha. Pro lidi, kteří mají načteno a nakoukáno, obsahuje spostu skvělých momentů, které vzbouzejí příliv nostalgie. Také hlavní postavy jsou napsané řemeslně dobře, uvěřitelně a vesměs i vtipně, což kontrastuje s dobře napsanou atmosférou beznaděje a děsivostí Borgů, kteří nikdy nebyli tak silní a neporazitelní jako právě tady. Pokud máte načteno a nakoukáno, tak si Před zneuctěním užijete a přimhouříte oko přesně tak, jak to podle mě Peter David plánoval. Prostě si necháte zalepit ústa efekty. Ale jestliže se na knížku podíváte s odstupem, ty promarněné příležitosti, dějové berličky a nelogičnosti jsou tu prostě vidět. A je mi fuk, že to tak ve Star Treku občas chodí. Nemělo by a je to o to horší, že tady to tak být nemuselo.

Každopádně s přivřeným okem si Před zneuctěním rádi přečtete a dostanete solidní porci Star Treku s několika zašilháními do minulosti a několika náznaky velmi zajímavé budoucnosti. A to jsem ještě nezmínil jedno hodně důležité úmrtí. Až se docela divím, že si ho Peter David mohl dovolit. Takže: Čtěte dlouho a blaze. 

Star Trek - Před zneuctěním
Peter David

Jazyková redakce:
Odpovědná redakce:
Obálka: Jakub Schejbal
Překlad : Michaela Burock
Nakladatelství: Brokilon
Počet stran: 296
Rok vydání: 2017

 

RecenzeLiteraturaStar TrekBrokilonP. David
Categories: Vector Graphic

Gnóm! vydává Evensona

Sarden - deník o Scifi a fantasy - Sun, 02/17/2019 - 00:00

Nakladatelství Gnóm! začíná rok 2019 vydáním dosti obsáhlé knihy od Briana Evensona, která bude představovat vlastně první důkladnou prezentaci tohoto autora v češtině. Evensonovi u nás dosud vyšla jen jedna povídka ve sborníku manželů VanderMeerových (česky jako New Weird: Trochu divná fantastika, Laser 2008) a dvě knihy, které napsal pod jménem B. K. Evenson a vydalo je nakladatelství Fantom Print. Tyto knihy však nepředstavují autorovu původní tvorbu – pod zmíněným pseudonymem píše pouze knihy komerční, anebo ve spolupráci s jinými autory. Jak o tom říká v jednom rozhovoru on sám, B. K. Evenson je zkrátka jeho „neidentické dvojče“, které přichází ke slovu, „když si hraje jinde než na vlastním písečku“.

 

Gnóm! se dostal k Evensonovi tak, že mu byla standardní cestou (přes literárního agenta) nabídnuta autorova novinka, novela Doupě (The Warren, 2016), ale protože se nakladateli zdála příliš krátká, vyžádal si ještě jeho aktuální povídkovou sbírku sedmnácti povídek Zhroucení koně (A Collapse of Horses, 2016). To se ukázalo jako celkem dobrý tah, protože některé povídky z této sbírky tematicky navazují na Doupě a tvoří s ním příjemně organický celek. Pro českého čtenáře tak vznikla objemná dvojkniha o 376 stranách, kterou ilustroval (nekomiksově) známý komiksový kreslíř Václav Šlajch a která obsahuje, jak je v nakladatelství zvykem, také poměrně podrobnou informaci o autorovi.

Brian Evenson je autorem řady románů a povídkových sbírek, které žánrově těžko někam zapadají, ale snad bychom je mohli onálepkovat jako „rozprostřené mezi hororem, weird a absurditou“. Evenson se literaturou živí (je univerzitním profesorem literatury) a kromě toho intenzivně čte (podle vlastních slov až několik set titulů ročně), navíc se záměrně nevěnuje pouze americkým autorům, ale třeba i africkým, francouzským (které překládá) nebo rakouským (mezi svými vlivy jmenuje překvapivě například Thomase Bernharda).
V některých svých románech zúročuje Evenson rovněž zásadní životní zkušenost z mládí – narodil se totiž do mormonské rodiny, vystudoval na mormonské univerzitě a začal na ní učit, ale svou první publikovanou knihou vyvolal skandál, který vedl k jeho odchodu z univerzity a později i k tomu, že Evenson z mormonské církve definitivně vystoupil.
Pokud jde o jeho vztah k hnutí New Weird, v rozhovoru z roku 2017 prohlašuje: „Co se mi líbí na pojmu ,Weird‘, je to, že má návaznost na literaturu z počátku 20. století, zahrnuje práce, které jsou na obou stranách propasti mezi krásnou literaturou a žánrem, zahrnuje některé prvky hororu, některé prvky sci-fi a souvisí s okultismem. Zároveň to však není žádná opravdová literární škola – spíše řada nespojitě spojených způsobů, jak manipulovat se vztahem žánru a krásné literatury.“

 


A to je právě to, co Brian Evenson ve svých textech dělá – někdy se dají interpretovat jako beckettovské literární experimenty, někdy jako texty žánrové (hororové) a někdy jako mix obojího.
Dalším typickým rysem Evensonovy tvorby je zkoumání a zpochybňování toho, co je vlastně reálné z hlediska subjektivního vnímání: „Také bych řekl, že v mé vlastní práci je pro mě důležité zpochybňovat i hranici mezi realistickým a fantastickým. Nejsem realista – nebo spíš, nestarám se o to, jestli ten či onen z mých příběhů je nebo není realistický: realismus na mě působí dojmem zcela bezvýznamné obecné kategorie. Ale moje práce spočívá od samého počátku ve zkoumání povahy reality a vnímání.“

Obsah dvojknihy Doupě | Zhroucení koně:
Vypravěč novely Doupě, nominované na Shirley Jackson Award, se domnívá, že je člověk, avšak okolnosti jeho života, které nám předkládá ve formě jakéhosi deníku, nás rychle přesvědčí o opaku.
Povídková sbírka Zhroucení koně představuje různě dlouhé texty, z nichž většina spadá do žánru hororu a najdeme v nich záhadné přízraky, oživlé mrtvé, sadistické hry, plyšové medvídky s tlukoucím srdcem, deště písku sdírající kůži i mikroskopický prach, který možná vraždí. Problém je v tom, že nic, co nám autor předkládá, není tak jednoduché ani jednoznačné, jak by se mohlo zdát, a největší hrůza nakonec spočívá v tom, že si my ani hrdinové povídek vůbec nemůžeme být jisti, kde vlastně končí skutečnost a kde začíná paranoidní noční můra.
 

Gnóm!B. EvensonHororLiteraturaJ. Němeček
Categories: Vector Graphic

RECENZE: Stephen, King, Kouzelná skříňka pro Gwendy

Sarden - deník o Scifi a fantasy - Fri, 02/15/2019 - 00:00

Dvanáctiletá Gwendy žije v městečku Castle Rock a o letních prázdninách každý den pravidelně vybíhá tři sta padesát schodů na vyhlídku Castle View. Ne však proto, že by se chtěla kochat výhledem. Gwendy má, jako spousta dětí jejího věku, problémy s nadváhou, a právě tohle léto to má změnit. Od září nastupuje na druhý stupeň základní školy a zařekla se, že nelichotivou přezdívku, kterou jí vymyslel Frankie Stone, si s sebou neponese. Proto každý den vybíhá ty zatracené schody, na jejichž vrcholu sotva popadá dech. Svět bude určitě jednodušší, když bude mít o pár kilo méně… Alespoň to si onoho osudového léta hlavní hrdinka Kouzelné skříňky pro Gwendy, nové knihy z pera Stephena Kinga, myslí.

Jenže jednoho dne ji na vyhlídce osloví neznámý pán v klobouku, který jako by o ní věděl úplně všechno. Po prazvláštním rozhovoru od něj Gwendy dostává dárek – kouzelnou mahagonovou skříňku. Když zatáhne za jednu páčku, dostane tu nejlahodnější čokoládu, jakou kdy jedla, a z druhé vypadávají krásné stříbrné mince. Už ve chvíli, kdy ji holčička poprvé spatří, ví, že ta skříňka patří jí.

Kromě páček je na skříňce ještě několik barevnách tlačítek. Každé z nich symbolizuje jeden světadíl, co se ale stane ve chvíli, kdy nějaké z tlačítek zmáčkne, to se už nedozví. Její prapodivný společník ji naposledy varuje před velkou zodpovědností, klade jí na srdce, aby svůj poklad dobře schovala a následně odchází. Zbyde z něj jen klobouk poletující ve větru. Gwendy přinese skříňku domů a schová ji do spleti kořenů velkého dubu, který jim roste na zahradě.

Od té chvíle jako by celý její život nabral ten správný směr. Má výborné známky, přestává nosit brýle a o nějaké nadváze už nemůže být vůbec řeč. Jen tu skříňku pořád nemůže dostat z hlavy, a spolu s ní otázky, co by, kdyby…

Stephen King ve spolupráci s Richardem Chizmarem vytvořil knihu, která nás vlastně provází obdobím dospívání hlavní hrdinky. Ale ne tak ledajaké… Hlavní hrdinky, která má ve svých rukou osud celého světa. Jen si to zkuste představit. Stačí zmáčknou jedno tlačítko, a teroristická skupina držící rukojmí v jednom okamžiku zemře. Nebo bude zničena země vyhlašující válečný stav. Masový vrah. Soused, co mlátí svoji manželku. A schválně, co je horší? Nezasahovat? Nebo zasáhnout a nést všechny následky? Trochu moc otázek a zodpovědnosti na hlavu dospívající dívky…

Kouzelná skříňka pro Gwendy je příjemnou jednohubkou na nedělní podvečer, kdy je venku sychravo a vy hledáte milou knížku, u které nemusíte moc přemýšlet, ale zároveň v sobě nese nějakou tu hlubší myšlenku. Velká písmena, pár obrázků a velké odstupy od okrajů stránek, to všechno připomíná spíše dětskou knížku. Ovšem číst ji dětem před spaním by nebyl dobrý nápad. Pořád je to King, a i když se příběh zdá až na pár scén být docela nevinný, není tomu tak. Právě nevyřčené otázky, které křičí pomalu z každé stránky a na které se nedá jednoznačně odpovědět, dodávají Kouzelné skříňce pro Gwendy tu přidanou hodnotu a důvod, proč se k ní člověk bude nejednou vracet.

Možná si teď říkáte: Tlačítko, kterým by někdo mohl vyhodit do vzduchu celý stát nebo kontinent? Máme jediné štěstí, že neexistuje. Ale přesně tady se mýlíte. Jak říká milá Gwendy: "Ale existuje. Nixon ho má. A Brežněv taky. I pár dalších lidí."

Kouzelná skříňka pro Gwendy
Autor: Stephen King, Richard Chizmar
Překlad: Ivan Němeček
Nakladatelství: Beta - Dobrovský
Vazba: pevná
Počet stran: 156
Cena: 259 Kč
 

RecenzeHororBeta-DobrovskýI. NěmečekS. King
Categories: Vector Graphic

KOMIKS: James Tynion IV. - Eddy Barrows, Batman Detective Comics: Ve stínu netopýrů

Sarden - deník o Scifi a fantasy - Thu, 02/14/2019 - 00:00

První díl ze série Detective Comics v řadě Rebirth na to jde jinak. Věta, do které se dá zjednodušeně shrnout pocit, který jsem po dočtení Ve stínu netopýrů měl. Na několika dalších řádcích se budu snažit vysvětlit, co tím přesně myslím.
Příběh nás uvádí do doby, kdy už Batmanovi slušně šlape jeho non-stop ochranka Gothamu a začíná více vnímat i další samozvané ochránce, kteří přímo nepatří do netopýřiho klanu. A taky jednoho padoucha s dobrým srdcem.
Jeho pozornost upoutá útok na jednoho z ochránců, který nese rysy známé z jeho vlastního stylu boje. Je však mnohem brutálnější a má vyslat Batmanovi zprávu. Jakou, tím si sám není hned jistý, ale postupně začíná přicházet na velice znepokojivou skutečnost. Strážci jsou sledováni technologiemi podobnými Bat-vychytávkám a roste nebezpečí dalších útoků. Jak se zdá, Gotham zažil obzvlášť úrodný vrh netopýrů a začíná v něm být těsno.
Příběh samotný se snaží si aspoň trochu hrát na promyšlenější a hlubší, než je. Autoři si rýpli do Ameriky jakožto světového lídra bezpečnosti, která však přerůstá v posedlost a začíná si vytvářet vlastní nepřátele. Vidí duchy tam, kde nejsou, a doplácí na to nakonec samotní chráněnci. Roste tolerance nutných ztrát, jinak řečeného sebeujišťování se o nebezpečnosti cílů, které stojí za to zlikvidovat i přes civilní oběti. Oblíbené označení "ode zdi ke zdi", které je zde vztaženo na jedince, ale dá se i generalizovat na většinovou společnost. Po silném šoku dochází k přehnaným reakcím založeným na emoční destabilizaci a výsledkem jsou zbytečné omyly a nehody plodící jen další utrpení.
Trochu mě mrzí, že příběh moc tlačí na pilu. Prakticky od prvního setkání s padouchem víte, že je to on. A s každou další bublinou, která od něj vede, se o tom ujišťujete, abyste samotný velký akt odhalení následně okomentovali poznámkou "No to to trvalo".
A co by to bylo za Batmana posledních dní, kdyby se tu neobjevil motiv slabosti jednotlivce v kontrastu síly přátelství, celku, jednoty. Da comrade, není žádné ty, ale pouze my! Skoro to tak vyznívá. Vážně mi už chybí ten původní osamělý detektiv, který právě díky one-man teamu dokázal proklouznout všude, kam potřeboval, a odhalovat spiknutí v přestrojení a pomocí sledování z temných koutů. Jenže toho Batmana odnesla voda, tenkrát ještě bylo normální, aby procházel základny padouchů potichu, s Batarangy a dalšími vymoženostmi. Aby nepřátele omračoval a věšel za kotníky od stropu. Jenže tento Batman už očividně neumí nic jiného, než naběhnout se svou grupou do davů nepřátel a začít prachsprostou bitvu. Pryč jsou pasti, nástrahy a tiché promyšlené eliminace. Zmizela detektivní práce, dumání nad motivy a podezřelými.
Kdyby totiž chtěli autoři použít myšlenku o síle kolektivu na standardní Batmaní postup, zjistili by, že kolísá. Obrazně řečeno, vyslali průzkumné vozítko do tankové bitvy. No, to se pak opravdu dá argumentovat tím, že takových autíček potřebujete více na úspěch. Pro mě zklamání a naprosto nepochopitelný odklon od celé myšlenky Batmana. Strážce, který vše vidí, ale není viděn. Toho, kterého se všichni padouši bojí, protože nevědí, odkud se na ně může vrhnout. Nyní jim stačí sledovat trasírky. A to je moc špatně.
Ve stínu netopýrů je opravdu trefný název pro takové dílo. Tady se veškerá podstata toho vtělit se do netopýra a využít jeho předností ztrácí. Po původní myšlence nám tak opravdu zbyl jen stín.
Jestli máte rádi rychlou akci, kde se hodně mlátí, hodně vybuchuje a sem tam se snaží brnknout na city, asi je pro vás tento Detective Comics to pravé. Sice tápu, proč zrovna taková kniha nese označení "Ideální start pro nové čtenáře", ale nejspíš to bude množstvím postav, které se zde představí. Na druhou stranu si myslím, že měl být vybrán jiný, více sérii definující příběh, který by spíše dal čtenářům povědomí o tom, jak Detective Comics obyčejně vypadají. Je ale pravda, že podobný odklon bylo možno vidět v poslední době vícekrát, a tak je záměrem nejspíš připravit čtenáře jen na to, co přijde. Na nový styl, kterým budou Detective Comics směřovat. Škoda jen, že se tak zapomene na kvalitní kořeny.

Znovuzrození hrdinů DC: Batman Detective Comics: Ve stínu netopýrů
James Tynion IV., Eddy Barrows, Alvaro Martinez, Eber Ferreira, Raul Fernandez
Nakladatel:
BB Art
Překlad: Petr Zenkl
Redakce: Changer the Elder
Rok vydání: 2018
Počet stran: 176
Rozměr: 168 x 258
Provedení: paperback
Cena: 299 Kč

BB artKomiksDC ComicsBatmanJ. TynionE. BarrowsP. Zenkl
Categories: Vector Graphic

RECENZE: Rick Riordan, Utajené orákulum

Sarden - deník o Scifi a fantasy - Wed, 02/13/2019 - 00:00

Je to pouhých šest měsíců, co Olympané svedli za pomoci sedmi vyvolených polobohů bitvu s Giganty. Od tohoto slavného vítězství nebyl bůh Apollón spatřen – dokud se jednoho dne nezřítil do newyorské uličky plné odpadků. Potupnější než jeho přistání je snad už jen jeho smrtelné tělo (a hlavně, bohové, to akné!). V tomto nezáviděníhodném stavu si musí probojovat cestu zpátky na Olymp – s pomocí svých polobožských dětí, malé holky a bojového ukulele.

Chvilka ponižující smrtelnosti přece nemůže úžasného boha Apollóna vystrašit. Možná do chvíle, kdy se dozví, že tentokrát to Zeus s odebráním onoho božství myslí vážně. V těle šestnáctiletého Lestera Papadopoulose musí vyhoštěný Olympan uklidit, co si nadrobil – orákula přestávají fungovat, had Pýthón se usídlil přímo v Delfách a na americkou polobožskou komunitu se žene nebezpečí podobně hrozivé jako před necelým rokem, kdy Řekové válčili s Římany a bohové s Giganty. K ruce má Apollón zázemí téměř vylidněného Tábora polokrevných, vlastní, zhoršující se lidskou paměť a mladou polobohyni Meg, které musí sloužit. K vykoupení mu bude stačit „jen“ pár nesplnitelných úkolů, dojemných rapů, rozhovorů s mluvícími stromy a dalších drobností.

Ne všechno to samozřejmě půjde zlehka, protože Utajené orákulum je teprve prvním dílem pentalogie, se kterou se Rick Riordan opět vrací do světa Percyho Jacksona (Poseidonův syn si zde navíc střihne i malou roličku). Ačkoli by se mohlo zdát, že si Riordan nové série a dobrodružství z oblíbeného světa cucá z prstu, bravurně se mu to daří kamuflovat a zároveň všechno zdárně propojuje dohromady. Nic menšího čtenáři ostatně ani nečekali. Ano, je trochu těžké uvěřit, že po tom všem, co jsme si přečetli v Hrdinech Olympu, přichází ještě něco horšího, ale to jsou fanoušci připraveni autorovi zcela jistě odpustit. Koneckonců, kromě těch zasvěcených by se do knihy ani nikdo pouštět neměl – znalost předchozích deseti knih sice není zcela nutná, ale bez ní toho nelze příliš mnoho pochytit.

Riordan nevypadává ze stylu ani formy a vše je přesně takové, jaké se dalo očekávat – děj je šíleným sledem různých událostí a podivností, které se vzájemně proplétají a nikdo nemá ani chvilku na oddych. Všelijací hrdinové nebo nestvůry vyskakují zpoza každého druhého keře a skutečně nelze vytušit, kam vás kniha vlastně dovede. Čtivé, rychlé a vtipné vyprávění cílí samozřejmě hlavně na čtenáře v pubertě, ale do knihy snadno pronikne každý, kdo je ochoten na tuto jízdu nastoupit. Jak je u Riordana zvykem, i v Utajeném orákulu zvládá skvěle přeskakovat mezi vážnými a humornými scénami, aniž by tím znevažoval celé vyprávění. Můžeme si tak plně užít Apollónovo snažení o znovuzískání nesmrtelnosti a také to, jak se vlastně se svou situací vyrovnává, zpytuje svědomí a přehodnocuje některé tisíce let zažité názory.

Je škoda, že Riordan nepřináší v Apollónově pádu v podstatě nic nového, i když se dalo čekat, že při návratu zase zajede do starých kolejí. Postavy jsou přesně tak barvité a zvraty tak groteskní, jak jsou jeho příznivci zvyklí. Pro ně je Utajené orákulum vítanou příležitostí, kdy se mohou vrátit k oblíbeným hrdinům. Nicméně komukoli jinému bych silně doporučila začít prvním Percym Jacksonem a posoudit, zda se cítí na pokračování. Čtením Utajeného orákula totiž naskakujete do rozjetého vlaku a bez určitých znalostí byste z něj mohli snadno vypadnout.

 

Rick Riordan – Utajené orákulum (Apollónův pád 1)
Nakladatelství: Fragment
Překlad: Dana Chodilová
Počet stran: 360, vázaná s přebalem
Rok vydání: 2016
Cena: 399 Kč

RecenzeLiteraturaR. RiordanPercy JacksonApollónův pádAlbatros mediaAlbatrosFragmentD. Chodilová
Categories: Vector Graphic

SOUTĚŽ: O Hradbu západu

Sarden - deník o Scifi a fantasy - Tue, 02/12/2019 - 18:55

Juraj Červenák je v českých zemích zavedený pojem a jeho fanoušci čekají na novou knihu pokaždé velmi dychtivě. Kapitán Báthory sice není fantastika, ale čistokrevný historický román, přesto má na našem webu svoje místo. Díky nakladatelství Brokilon máme pro vás jeden výtisk k dsipozici. Chcete si vysoutěžit Hradbu západu? Stačí když zaštracháte v paměti a/nebo v éteru a napíšete nám:

  • Jaké jsou názvy všech předchozích dílů série Dobrodružství kapitána Báthoryho?

Svoje odpovědi pište na známou adresu sardensoutez@centrum.cz do přespříští nedělní půlnoci 24.2.2019, do předmětu napište Hradba západu a nezapomeňte na svoje jméno a korespondenční adresu.

Těšíme se na vaše odpovědi.

 

SoutěžSoutěžeJ. ČervenákBrokilon
Categories: Vector Graphic

KOMIKS: Mike Mignola, Humr Johnson 1: Železný Prométheus

Sarden - deník o Scifi a fantasy - Tue, 02/12/2019 - 00:00

Zatímco Humr Johnson bojuje hlava nehlava a všem dává okusit spravedlnost svého klepeta, mladík Jim Sacks testuje věc, na kterou má bohužel zálusk hned několik padouchů.

Jedná se o experimentální oblek, který funguje na bázi dávno zapomenuté technologie využívané v bájné Atlantidě. Oblek samozřejmě svému nositeli propůjčuje neobyčejnou sílu a další lákavé schopnosti. Kvůli tomuto předmětu se nedostává do průšvihu jen Jim, ale také vědec, který oblek navrhnul, a jeho hezká dcera. Humrovi se nejdříve podaří zachránit jen Jima a pak musí rozdat pár dalších smrtelných ran jinde, mezitím ale profesorovi a jeho dceři dochází čas.

Humr Johnson se stává další postavou ze světa Hellboye, která se dočkala vlastní série. Objevil se například v pátém díle Hellboy: Červ Dobyvatel, kde se vloupal do rakouského hradu, aby zničil základnu nacistů, na což doplatil vlastním životem. Další referenci lze najít i v sérii Ú.P.V.O., kde o Humrovi promluví sám Hellboy. Oficiální vládní stanovisko v Mignolově fiktivním světě zní ale jasně – Humr podle všeho nikdy neexistoval, měl být jen hrdinou starých brakových románů a nevalných seriálových a filmových pokusů.

O tom, že je celý Humr pouhou fikcí a undergroundovou historkou, se nás sám autor ostatně snaží přesvědčit na konci každé kapitoly Železného Prométhea. Dočteme se tam vždy o konkrétní fázi Humrovy historie v pulpových příbězích, komiksech a seriálech s nejhoršími recenzemi, tato povídání doprovází i ilustrace, které mimo jiné dokumentují vývoj Humrova kostýmu v čase.

Tyto konspirace kolem existence postavy dělají komiks o něco zajímavější, než reálně je. Navíc je zábava na jedné stránce číst o tom, že je Humr jen smyšlený, když hned po obrácení listu řeže padouchy hlava nehlava. Příběh je zasazen do New Yorku v roce 1937 a Humr z neznámých důvodů valnou část komiksu není hlavní postavou příběhu, mnohem více tuto funkci zastává již zmíněný nositel obleku Jim. Sám Johnson má totiž mnoho práce, protože se vypořádává s gangstery, nacisty, okultismem, nadpřirozenem, ďábelským béčkovým záporákem a zvláštní technologií z Hyperborey, které se říká vril. Není tedy divu, že o postavách se toho moc nedozvíme - není na to čas. 

Oproti Lovci čarodějnic, který vyšel zároveň s Humrem Johnsonem, je v tomto komiksu minimum textu a maximum akce, různé vraždící scénky bez jediného slova se tak kolikrát táhnou přes několik stran. I proto budete mít komiks přečtený extrémně rychle.

Celý Železný Prométheus je potomkem Mignolovy lásky k pulpovému vyprávění a sešitovým románům pochybné kvality, což dokazuje vše výše zmíněné. Humr Johnson je překombinovanou náloží všeho možného a tento pocit z komiksu ještě umocňuje kresba, kterou má tentokrát na starosti Jason Armstrong. Některé postavy a rekvizity načrtnul již dobře známý Guy Davis. Armstrongova kresba je hodně podobná Ú.P.V.O. a samozřejmě také osobnímu stylu Mika Mignoly. Barvy jsou hezky zářivé, akčními scénami se nese patřičný nepořádek, a i když občas postavy mají neostré okraje, je kresba charakteristická svou precizností a zvládnutou proporcionalitou postav.

Pokud si v tomto žánru libujete a máte rádi akční komiksy, maskovaný hrdina z řad obyčejných lidí Humr Johnson je pro vás jasnou volbou. Pokud vás spíše zajímají hlubokomyslné dialogy a důraz na tajemno, zkuste z Hellboyova světa raději Lovce čarodějnic.

Humr Johnson 1: Železný Prométheus
Scénář: Mike Mignola
Kresba: Jason Armstrong
Překlad: Ladislav Niklíček
Nakladatelství: Comics Centrum 
Vazba: vázaná
Rozměry:158 x 239
Počet stran: 160
Rok vydání: 2018
Cena: 599 Kč

 

KomiksM. MignolaComics CentrumComicscentrumHumr JohnsonL. Niklíček
Categories: Vector Graphic

RECENZE: Timo Parvela, Pasi Pitkänen a Björn Sortland, Kepler62: Pozvánka

Sarden - deník o Scifi a fantasy - Mon, 02/11/2019 - 00:00

Ari a Joni nemají moc na růžích ustláno. Žijí ve světě, kde většina lidí dosáhne jen na chemické potraviny, nemá práci a vlastně ani zábavu. Dospělí se marně plouží ve stínech, aby sehnali práci nebo narazili na nějaké to štěstí a děti - ty mají být šťasné povinně, tak to alespoň vláda požaduje, protože vladě na vás záleží, vláda je váš přítel. Zároveň ale existuje sorta dětí, kterým byly geneticky vštěpeny dovednosti, takže není problém se léčit od osmileté doktorky, která se nechá uplatit lízátkem. A do toho je tu ta hra, Kepler62, kterou zatím nikdo nedohrál a která se dá hrát jen jednou. Hra, kterou Jonimu dala tajemná paní na ulici a která oběma chlapcům změní život.

Zní to hodně zajímavě, že? Skoro to ani nezní, jako by to byla kniha pro devítileté čtenáře. A podle mě taky není. Proč? Začněme oklikou a podívejme se například na severský PAX, který je pro stejnou skupinu čtenářů. Sociální problémy v malém městečku namíchané s hororem, jenž se nebojí tlačit na pilu. Dva sirotci a nepříjemné prostředí, které jim jde po krku. A Kepler62? Vlastně totéž. Jenže tam, kde je PAX přímočarý a akční, Kepler62 v prvním díle selhává. Kepleru62 se nedá upřít, že by nebyl atmosferický. Ta beznaděj z něj jenom sálá. Ale při čtení jsem si říkal, tohle je opravdu pro děti? Proč je to sakra tak komplikované a nelogické? V prvním díle se stane několik věcí naráz a dobrá polovina z nich není pro děj vůbec důležitá a ani není vysvětlená. Malý čtenář se tu propadne do jakéhosi severského dekadentního snu o policejním státu a zlodějích těl. Místo aby kluci sehnali hru, vyhráli ji a vyrazili do vesmíru, pořád se nějak motají v kruhu, Jonimu se udělá blbě, pak je tam scéna s nemocnicí, divné halucinační setkání s mámou, co není máma, nemoc, co nejde léčit apod.

Tenhle svět je očividně zajímavý, ale upřímě - nebaví mě ho číst a vzdali ho i mí dva spolutestující dětští čtenáři. Pořád doufám. Doufám, že v dalším dílu něco sepne a já si řeknu: "Jo, to je bomba, proto to získalo tu literární cenu." Ale nevím. Zatím mám pocit, že za to může hlavně fakt, že knížka jede sociální témata. Že chlapci jsou každý jinak barevný, což dětem vštěpuje toleranci jak rasovou, tak hlavně pochopení a toleranci sociálního modelu více tatínků (kteří oba mamku opustili) a zároveň neúplné rodiny, kde bratři drží při sobě. Tlačí téma tísnivé chudoby a enviromentální udržitelnosti. Přitom když si vezmete jiného sirotka žijícího osamotě - Pipi - tak to byla taková švanda, jenže to bylo minulé století. Dnes asi musí knížka děti za každou cenu deprimovat.

Co mě na knížce baví, a vlastně mě k ní přitáhlo, jsou ilustrace. Basi Pitkanen dělal ilustrace pro Angry Birds a ty pro Kepler jsou úžasné. Upřímně si myslím, že jen díky němu se to dá číst a zachovat si přehled, co se v knize tak nějak děje. Celostránkové ilustrace krásně doplňují ty důležité scény a opět trochu podtrhují beznaděj a pošmourno běžných životů budoucnosti a naopak světlé momenty, i když jich není moc.

Očekával jsem vesmír, objevování tajemných světů, dětské hrdiny, dětské vyprávění a ani jedno jsem nedostal. Zatím jsem v prvním díle vychutnal zmar života na naší zbídačené planetě. Uvidíme, co nabídne další díl. Zatím jsem k němu skeptický a vám, respektive vašim dětem, bych jej doporučil hlavně pokud mají rády ty temnější děsivé příběhy, jako jsou originální Grimmovky, jejichž moderní varianta (bez krve) se nám tu rýsuje.  

Název: Kepler62: Pozvánka. Kniha první  / Originál:Kepler62 - Kirja 1: Kutsu

Autor: Timo Parvela, Pasi Pitkänen a Björn Sortland  
Nakladatel: Host
Překlad: Jitka Jindřišková a Michal Švec
Ilustrace: Pasi  Pitkänen  
Vazba: vázaná 
Stran: 120
Rozměry: 13,5 × 20,3 cm
Cena: 289 Kč

RecenzeLiteraturaKepler62T. ParvelaP. PitkänenB. SortlandHostJ. JindřiškováM. ŠvecSarden čte dětemFantasy
Categories: Vector Graphic

ANTIKVARIÁT: Fantastický lov #1 - Kir Bulyčov

Sarden - deník o Scifi a fantasy - Sun, 02/10/2019 - 00:00

Hrozně rád navštěvuju kostely a antikvariáty. Mají neopakovatelnou atmosféru a na obou místech na mě dýchá něco mystického. Zatímco v kostele je to úcta k těm, kdo tu krásnou stavbu postavili a neskonalý obdiv k lidskému umu a víře, v antikvariátu se cítím jako ve skladišti osudů. Je to místo, kde najdete tisíce různých příběhů, se kterými si někdo dal strašnou práci, doslova zanechal kus sebe na papíru. Staré knihy jsou pro mě něco jako relikvie smrti alias viteály. Nestávají se jimi hned, ale ta duše autora se v nich zhmotní ve chvíli, kdy samotný předmět získá nějaký příběh a kdy se na něj začne prášit. To je ten moment, kdy do řečeného chrámu vpadnu já a začnu pátrat, protože jestli něco tyhle viteály nejsou, tak nejsou mrtvé, a když se zastavíte a nastražíte uši, uslyšíte jejich šepot: "Vééém si měééé..."

V tomhle nepravidelném seriálu, který bude dost záviset na mých úlovcích a schopnosti je přečíst a ocenit, bych vám rád představil známé i neznámé knihy, které lze sehnat z druhé ruky a stojí za to je mít. Zapomenuté poklady i stará vydání, na jejichž nové inkarnace marně čekáme, případně už jsme je vzdali.

Dnes se vrátím k jednomu autorovi, který se stal klasikem a po některých jeho knihách je pěkná sháňka. Celkem nedávno také proběhlo několik pokusů o nová vydání - jeho poslední publikace vydaná u nás, je z roku 2015, což rozhodně není dávno. Jedná se o Kira Bulyčova a jeho tvorbu pro nás, dospělé scifisty, ale i naše děti.

  Kir Bulyčov 

Kir Bulyčov má u nás z období minulého režimu několik zářezů do vydavatelské pažby, ale přesto, že jde o ruského autora, nejsou to zářezy nijak luxusní, alespoň co se týče beletrie pro dospělé, a navíc některé jeho sci-fi romány byly kráceny a upravovány. "Luxusem" myslím hlavně vizuální stránku, obsahově jsou samozřejmě skvělé. Kir Bulyčov, vlastním jménem Igor Vsevolodovič Možejko, se narodil roku 1934, vystudoval filozofickou fakultu v Moskvě a živil se jako překladatel a novinář. Kromě sci-fi si od něj můžeme u nás přečíst několik odborných populárně naučných knížek o historii asijských a afrických zemí, jako jsou Sny zmizelých králů, Poselství mrtvých měst, případně Pod pirátskou vlajkou. Jelikož nejsou vydány pod pseudonymem, dají se paradoxně sehnat mnohem snadněji. V polovině šedesátých let si Bulyčov zvolil pseudonym pro psaní fikce - maželčino jméno za svobodna v mužském tvaru. Jako první se zaměřil na tvorbu pro děti, a tak vznikla Alisa / Alenka. U nás vyšly tři knihy, ve kterých nám Alenka stárne tak, jak stárnou její čtenáři. Alenka z planety Země (recenze), Alenčiny narozeniny a Milion Alenčiných dobrodružství. V roce 1985 vyšel román Neposedná Alenka zpracovávající v Alenčině stylu ruské pohádky, který se k nám ale už bohužel nedostal. Na Slovensku ještě vyšla v roce 1988 kniha Zajatci Asteroidu, ale ta je u nás bohužel také úplně nesehnatelná. Podle Alenky byl Československou televizí natočen velmi levný film Tři kapitáni.

Dalším Bulyčovovým univerzem je Guslar Veliký -  karikatura města Velký Cesting. Hlavním hrdinou je zde smolař Kornelij Udalov a česky vyšli Mimozemšťané v Guslaru a Marťanský elixír, případně novější Vynálezci v Guslaru.


Docela zajímavé by mohlo být sehnání slovenského vydání knihy Zákon pre draka z roku 1984, ve které najdeme povídku Zachraňte Galju, což je Bulyčovova variace na Piknik u cesty / Stalker od bratří Strugackých.

Vrchol jeho česky vydaných knih je pak Pereval a Za perevalom - česky Osada / Slyšel jsem zemi a Země je příliš daleko. (ukázka) Někde na Sardenu se mi válí retrorecenze, ze které je jasné, jak moc jsem tímhle románem byl nadšený.

Poslední román, který u nás vyšel, je pak Agent Kosmické flotily, který se točí kolem krádeže vesmírné lodi za účelem pašování zbraní z planety, na které se tamní civilizace sama zničila. Bulyčov napsal víc postkatastrofických věcí, ale ty už se bohužel na stánky v ČSSR nedostaly.

Během psaní dál vědecky pracoval a přednášel, dosáhl doktorátu a profesury ve svém oboru. V devadesátých letech po pádu SSSR přispíval i do amerického časopisu Locus, hlavně texty popisujícími reálný rozpad státu a společnosti, která ho obklopovala. Zemřel 5. 9. 2003 na rakovinu.

 

A teď knihy -  kde sehnat

Problém je, že je po něm sháňka hlavně v Praze. Tam jde v antikvariátech o poměrně vysokoobrátkové zboží, takže je ideální se ptát co nejčastěji, rezervovat přes web nebo chodit naopak někam, kde web nemají. První zářez do sebrání knížek Kira Bulyčova proběhl přesně takhle. V antikvariátu v Dělnické ulici, který má pod palcem pan Novák a jen on ví, kde jakou knihu má. Na knihy se nesahá, protože chorobně vysoké sloupečky by mohly spadnout a zavalit vás. To jako fakt.
Každopádně pan Novák, který je tam ve všední dny dopoledne do deseti / jedenácti a večer kolem šesté, sáhl a vytáhl. Alenku z planety Země a Milion Alenčiných dobrodružství. Dohromady jsou knížky o Alence tři a v dětské literatuře patří do fondu knih, které sice zestárly, ale dají se i dnes číst. Podivná vesmírná zvířata, vesmírní piráti nebo cestování časem jsou i dneska aktuální témata a knížka je psaná čtivě a současně. Když budete mít hodně štěstí, můžete narazit i na vydání, které vycházelo na pokračování v časopise Ohníček mezi roky 1979 a 1980, a to hlavně pokud máte rádi ilustrace Jaroslava Maláka. Tahle stará knižní vydání z roku 1971 nebo druhé 1985 jsou skvělá hlavně díky úpravě a ilustracím. Malák je úžasný ilustrátor a ve všech třech dílech Alenky dostal maximální prostor pro drobné, ale i celostránkové ilustrace. Ale zpět k prvnímu lovu - pokud zavítáte do Dělnické, nezapomeňte se zeptat na pobočku, kterou mají o pár ulic dál. A mimochodem, tenhle antikvariát nejen že nemá web, ale dokonce ani telefon.

Další lov

Další lov mě pak zavedl více do centra, do okolí Masarykova nádraží. Pro přespolní je to ideální lovecký revír, protože se v okolí nachází hned několik antikvariátů. Což má ale za následnek zase drobnou nevýhodu - je trochu probráno. Kolem Masaryčky najdete Arco, skvělý Podzemní antikvariát a výdejnu Antikvariáty.cz. Všechny mají webovky, ale osobní návštěva, hlavně v Podzemí, určitě stojí za to. Bohužel tady jsem nepochodil, momentálně ale koukám - mají Alenku. Jenže tu novou bez Maláka a to je strašná škoda.

Po Praze je jich rozeseto mnoho dalších a ještě víc pražských je čistě na internetu a určitě se k nim i dostaneme, ale Bulyčova jsem se jal shánět na dálku. Naštěstí jsem měl služební cestu do Liberce a Liberec, to je místo antikvariátům zaslíbené (na to, jak je malé). Hlavně Fryč je úplně boží. Velký prostor se spoustou knih, sci-fi a fantasy nevyjímaje. Menší, ale výběrem zajímavý je pak Avion, který najdete v ulici od Fryče přes náměstí. Ideálně si zapněte mapy. A tam jsem pořídil pár Saturnů a u Fryče chybějící Alenku.

Edice Saturn je trafiková edice barevných paperbacků a najdete v ní prakticky celé dospělé Bulyčevovo dílo, které u nás v Česku vyšlo. Výjimkou jsou Vynálezci v Guslaru, kteří vyšli v roce 2010 samostatně. Jinak ale v Saturunu najdete Země je příliš daleko, Slyšel jsem zemi, Marťanský elixír, Mimozemšťané v Guslaru nebo Agent kosmické flotily. Slyšel jsem zemi a její pokračování Země je příliš daleko u nás vyšla nově pod názvem Osada. Jde o plné neosekané vydání, takže je na zvážení každého, zda dát cca 120 za saturnovky nebo 250 za novou, doplněnou knihu. Saturnovky jsou ovšem moje srdeční záležitost, protože právě přes ně jsem se s Bulyčovem seznámil. Mimozešťané v Guslaru jsou další kniha, která u nás nově vyšla, ale její nové vydání do antikvariátů ještě nedorazilo.

Naneštěstí v Liberci jsem nesehnal ty Saturny všechny, takže přišel na řadu Antikvariát u kostela v Teplicích, respektive jeho virtuální verze a Agent kosmické flotily byl na světě.

Obecně se Bulyčev neshání úplně jednoduše a chce to hledat, ale zvláště Alenka s Malákovými ilustracemi rozhodně stojí za delší pátrání a trochu té námahy.

antikvariátyK. BulyčovAlenka z planety Země
Categories: Vector Graphic

KOMIKS: Deadpool 6: Prvotní hřích

Sarden - deník o Scifi a fantasy - Fri, 02/08/2019 - 08:55

Deadpool: Prvotní hřích se opět vrací ke schématu jednoho příběhu, a tím pádem je mnohem srozumitelnější a stravitelnější než předchozí Deadpoolova ženitba, která roztříštěností poměrně hodně trpěla. Deadpool si užívá novomanželských radovánek a dalo by se říct, že je docela šťastný, dokonce se zklidnil. Nebýt toho, že odmítnutý Drákula pořád dělá problémy a jde po Shiklah a hláškujícím žoldákovi kde to jen jde, mohl by být jeho novomanželský život v pekelné říši v podzemí docela nuda. Jenže není.

Deadpool se bude muset o upíry postarat, porazit bující upírskou invazi a jako vedlejšák ještě zachránit svou dceru ze spárů teroristické organizace U.L.T.I.M.A.T.U.M. Akce tedy určitě nechybí a je to taky to nejlepší, co v Prvotním hříchu najdete. Hned za ní jsou pak momenty týkající se Deadpoolovy rodiny, protože jsou poměrně silné a rozhodně nečekané a tragické na komiks, který začal jako přímočará zábava. Řekl bych, že se nám z Deadpoola pomalu stává ukecanější obdoba Wolverina. Tedy chlápek se šrámy na duši. Akci Deadpool šperkuje převleky, hláškami, ztřeštěnými nápady a jediné, co by vám na ní mohlo trochu vadit, je kresba, která je hlavně v těch akčních chvílích už pomalu na hranici karikatur. Zvlášť co se upírů týká. Deadpool, Shiklah a Dazzler (To je ta mutantka, co umí vysílat sluneční světlo do diskokoule.) se činí prakticky celou knihu a odpočinou si jen kvůli nějakému tomu nahláškovanému rozhovoru nebo když se dostane na drsnou robotickou agentku Prestonovou.

Druhý příběh - který se ale týká právě prvotního hříchu - si opět hraje na retro a Deadpool očividně minimálně částečně neví, že se vůbec stal, případně zatím nepochopil následky. My čtenáři ano, protože na rozdíl od něj máme všechny dílky skládačky a je to dost na blití. V dobrém.

Co by se dalo příběhu vytknout, je občasná navázanost na jiné řady, které u nás samozřejmě nevyšly, takže občas profrčí příběhem nějaká postava či se objeví situace, s níž Deadpool očividně počítá a zná ji, ale tentokrát jsme na rozdíl od předchozího odstavce za trubky my. Není to ale nic strašného, jen je třeba to přijmout jako fakt. A další věcí jsou prorocké vize agentů Shieldu, o kterých nemám ponětí jak a proč mohou vlastně vznikat, ale očividně mají pro děj stěžejní význam. Tak třeba se vysvětlí příště.

Co se týče kresby, je hodně dynamická a, jak už jsem psal výše, občas trochu karikaturní. Pořád se něco děje, postavy jsou prakticky na každém panelu v pohybu. Furt se někam lítá, skáče, kope, padá apod. Zvlášť pokud se na obraze objeví Deadpool. Už jsem určitě viděl i styl, který mi sedl lépe, ale dá se to přežít a John Lucas ze série stejně mizí, takže už o něj dál nezavadíme. Hodně pěknou kresbu má tentokrát retro sešit, který evokuje devadesátá léta, ale přitom působí moderně.  

Deadpool: Prvotní hřích není nejlepší, nejakčnějí, nejztřeštěnější ani nejemotivnější díl série (i když na ten poslední dost aspiruje), ale je to příjemná hláškující akční oddychovka, která je celá konzistentně fajn a dobře plynule se čte.  Předpokládá dostatečnou znalost předchozích dílů, ale to se u série dá čekat. Krom toho vznese důležité otázky a vyřeší se v ní jeden problém, díky čemuž se Deadpool stane zase o něco lidštějším a autoři si připraví píseček na hraní pro další díly. Celkově je run Gerryho Duggana a Briana Posehna pořád hodně dobré a zábavné čtivo, které můžu v případě, že máte rádi nejednoznačné postavy, jakou Deadpool je, rozhodně doporučit.

 

Deadpool, Prvotní hřích
Série: Deadpool (6.)
Nakladatelství Crew
Vydáno: 2018
Počet stran: 144
Překlad: Darek Šmíd
Ilustrace/foto: John Lucas, Scott Koblish, Irene Y. Lee

KomiksDeadpoolCrewJ. LucasS. Koblish
Categories: Vector Graphic

RECENZE: Václav Dvořák, PÍSEČNÍCI A BLUDNÝ ASTEROID

Sarden - deník o Scifi a fantasy - Thu, 02/07/2019 - 14:31

Na chvíľu som sa vrátila do detských liet a s chuťou si prečítala román Písenčníci a bludný asteroid. A bolo to naozaj s véééľkou chuťou. Pretože Písečníci a ich cesta vesmírom sú pútavé aj poučné čítanie nie len pre mládež, ale aj rodičov. Naučíte sa totiž lietať, ovládať gravitáciu, prípadne spoznáte mimozemské tvory na hodinách tajomnej exobiológie. Usaďte sa prosím, pripútajte, práve vzlietame ku hviezdam!

Na púštnej planéte Písečnici sa žije veľmi jednoducho. Bez technických vymožeností, robiacich náš život takým pohodlným. Vedia však jednu dôležitú vec, že okrem Písečnice, bolo kedysi osídlených viacero planét.
Na Písečnici, v sirotčinci, žije aj hlavný hrdina Tomáš a... Lucie. Dievča mu pridelili, aby na ňu dával pozor pri práci v bani, čo je fakt strašná otrava. Veru áno. Deti zo sirotčinca musia pracovať a zarábať na seba. Tomáš sa pod povrchom, v zložitej spleti chodieb a štôl, dokáže orientovať pomocou zvláštneho zmyslu. Sám netuší, odkiaľ sa v ňom vzal. Keď sa zrazu v blízkosti planéty objaví obrovský koráb, všetci sú z toho nadšení. O to je to nadšenie väčšie, že posádka môže zobrať na palubu pár výnimočných ľudí z Písečnice. Kvôli svojej schopnosti vždy nájsť správny smer, dostane takúto ponuku aj Tomáš, ale váha. Cesta do vesmíru by totiž znamenala, že sa už nevráti, nezistí, kto boli jeho rodičia a čo sa s nimi stalo. A taktiež by tu musel zanechať Lucku, s ktorou sa spriatelil. Našťastie vyhrá túžba po objavovaní.

Na medzihviezdnom korábe sa nikto nefláka. Aj Tom musí chodiť do akadémie pre zvlášť nadanú mládež, kde študujú za tajomných pátračov. Kadeti nesmú o veciach, ktoré sa naučia, či iba dozvedia, nikomu rozprávať. Preto sú Tomáš a jeho priatelia Olle, Alice a Jana nútení zachovávať všetko v tajnosti. Aj to o zákernom profesorovi Fraxinusovi, ktorý si na nich zasadol, aj o tajomstve, objavenom na Potemnici. Tajomný asteroid je s Tomášom previazaný. Netuší ako, no hlboko vo vnútri je o tom presvedčený. Preto sa rozhodne všetkému prísť na kĺb. Priatelia ho v tom samozrejme nenechajú samého. No tajomstvá skryté na bludnom asteroide sú väčšie, než si dokážete predstaviť. Nebezpečenstvo je skryté za každou skalou, vo vzduchoprázdne, aj za hociktorými dverami na akadémii. Pretože nie každý žiak je nadšený, že študuje s deťmi zo zaostalej planéty. Písečníkom to prináša mnoho problémov, ktoré treba prekonať, tajomstiev čakajúcich na vyriešenie a hrozieb, pred ktorými je nutné sa vedieť ochrániť. Do toho sa navyše blížia náročné záverečné skúšky. Zvládnu naši mladí hrdinovia postúpiť do ďalšieho ročníka? Odolajú nástrahám, skrytým vo vesmíre?

Písečníci a bludný asteroid je zručne napísaný príbeh, ktorého autor dokázal vystihnúť myslenie detí. Každodenné starosti, sociálne rozdiely, či problémy s ktorými musia v škole zápasiť. Hrdinovia zažívajú nespravodlivosť, s ktorou nemajú šancu bojovať a vyhrať, no nevzdávajú sa a idú stále ďalej. Román obsahuje aj fakty o fungovaní vesmíru, či prírodných zákonoch. Václav Dvořák ich podáva nenútene a tým, že sú často zábavne, či pútavo zapracované do deja, naučia sa o nich deti možno viac, než v škole. Žiaľ, humor v menách mnohých postáv, ocenia len dospelí. Pochádzajú z latinčiny a okrem povolania , vystihujú aj charakter postavy( Igneus Fraxinus, Libris, Dominus, Servus, MUDr. Intestina...)

Písečníci a bludný asteroid je síce kniha určená mládeži vo veku okolo desať rokov, no ak ste si obľúbili Harryho Pottera, či Enderovu hru, tak veková hranica neexistuje. Budete sa zabávať rovnako dobre, ako vaši potomkovia. Vyššie spomínané knihy som však nemenovala náhodou. Písečníci obe tieto diela dosť pripomínajú. No to im neuberá na atraktívnosti, ani na fakte, že sú napísaní veľmi zaujímavo a po pár stranách vás doslova pohltia.
Veď je také milé, vrátiť sa prostredníctvom príťažlivých príbehov v čase, mať znovu desať a zaoberať sa v mysli úplne inými vecami, k akým nás núti náš dospelý život.

 

Písečníci a bludný asteroid
Autor: Václav Dvořák

Rok vydání: 2018
Obálka: Jakub Cenkl
vlastním nákladem
Počet stran: 366
ISBN: 978-80-270-3973-9

 

RecenzeLiteraturaFantasySci-fiSarden čte dětem
Categories: Vector Graphic

RECENZE: Andy Weir, Artemis

Sarden - deník o Scifi a fantasy - Wed, 02/06/2019 - 11:35

Artemis, první město na Měsíci. Luxusní destinace pro každého pozemšťana na dovolené. Ovšem ne každý je návštěvníkem. Jazz Bašarová patří k těm, kteří v Artemidě vyrostli a zajišťují její chod. Nepatří mezi bohaté, je obyčejnou doručovatelkou. Občas si tajně přivydělává jako pašeračka. Nikdo nezná měsíční město a jeho odvrácenou tvář lépe než ona. Bude vám tou nejlepší průvodkyní. Vítejte na Měsíci…

Jazz Bašarová vyrostla na Měsíci. Zná každého v malém měsíčním městě a využívá toho pro svou práci doručovatelky, legálních i ilegálních věcí pro bohaté. Její jediný sen je mít dostatek peněz na pořádný byt, kde by mohla v klidu žít. Levné ubytování, které prozaicky nazývá „rakev“, a společné sprchy jí nestačí. Její touha ji však dovede až k velmi riskantní zakázce, která ohrozí život jak její, tak samotnou existenci Artemidy.

Od dob Marťana Andy Weir pořádně přitvrdil. Jazz není sympaťačka, je to zlobivá holka, která má potenciál dotáhnout to ve světě vědy daleko, ale ona raději žije na hraně společnosti. Je drzá a nebere si servítky před nikým. Její připomínky pobaví a leckdy i překvapí. Kontroverze může vyvolat její zdánlivě promiskuitní život a muslimské vyznání. Snad se jedná o autorovu snahu pobouřit a tím získat více čtenářů, kdo ví. Co se týče technické stránky věci, Artemis  rozhodně nezaostává za Marťanem. Z knihy sálá nadšení pro vědecké a technické popisy. Ty jsou citlivě zasazeny do děje, a pokud si na ně opravdu nepotrpíte, není problém odstavec přeskočit. Kniha vás bude bavit i tak. Neustávající akce, stále nové zvraty a rozmanité postavy z různých společenských vrstev vás zabaví minimálně na jedno odpoledne. Jazz, která se nikdy nevzdá a vždy ví, co dělat, se pak stane vaší hrdinkou ať chcete, nebo ne.

Jedinou větší slabinu nachází kniha v českém překladu. Chybějící písmenka, mezery… Nikdo není neomylný, ale u knihy tohoto formátu se to stát nesmí. Největší podíl překlepů je navíc v první polovině a milovník češtiny tak může být již po pár stránkách odrazen. Což ho připraví o originální děj okořeněný sarkastickými hláškami a akčními honičkami v gravitaci Měsíce.

Artemis
Andy Weir

Vydavatelství: Knižní klub
Rok vydání: 2018
Počet stran: 277
Překlad: Michal Prokop
Cena: 349 Kč

LitaraturaRecenzeSci-fiA. WeirKnižní klubEuromedia Group
Categories: Vector Graphic

Nový titul z nakladatelství Epocha

Sarden - deník o Scifi a fantasy - Wed, 02/06/2019 - 00:01

Závěrečný díl akční postapokalyptické tetralogie Spad je tu.

Je po válkách, které nikdo nevyhrál. Většinu planety vymazaly výbuchy jaderných bomb a tam, kde lidé přežili, je situace stále horší – šíří se hlad, chaos, otrokářství a postapokalyptické kulty. V sutinách Prahy se dějí strašné věci, ale ti, kdo mají moc, netouží po změně. A už vůbec ne od člověka, který přináší pořádky starých časů. Navíc, když je to žena. S divokým tetováním na tváři a lidmi, kteří pro ni udělají cokoliv. A k tomu se blíží nejhorší zima od doby, kdy začala poslední válka.
Spad a jeho tři pokračování Poločas rozpadu, Rázová vlna a Řetězová reakce jsou ponuré, znepokojivé, ale navýsost zábavné čtení plné akce.


V Nakladatelství Epocha právě vychází 1. vydání Řetězové reakce Františka Kotlety. Kniha je již k dostání na pultech knihkupectví a zároveň vychází jako e-kniha. Audio podoby by se měla dočkat v roce 2019. Čtenáři si ji také mohou pořídit s 25% slevou na e-shopu či facebookových stránkách Nakladatelství Epocha.


E-shop: http://epocha.cz/detailknihy.php?id=928
E-kniha: https://www.palmknihy.cz/akcni-fantastika/retezova-reakce-181006
Facebook: https://www.facebook.com/commerce/products/2409875839085975/

František Kotleta
Hvězda současné české literatury bourá žebříčky bestsellerů perfektně namíchaným mixem akce, hlášek, strhujícího děje a pikantních scén! Začtete se okamžitě a snadno a bavíte se až do konce! Knížky svérázného řezníka z Bruntálu s pestrými životními zážitky se dočkaly již několika dotisků.


Informace o knize
Titul: Řetězová reakce
Autor: František Kotleta

Ilustrace na obálce: Žaneta Kortusová
Grafická úprava obálky: Lukáš Tuma
Formát: brožovaná, 110 x 180 mm
1. vydání
328 stran  
Cena: 299 Kč, E-kniha: 199 Kč
Nakladatel: Nakladatelství Epocha
ISBN: 978-80-7557-167-0

O Nakladatelství
Dominantním směrem ediční koncepce Nakladatelství Epocha je literatura faktu a historie, ale velký prostor je věnován právě fantastice. Ta přináší tituly žánrů sci-fi, fantasy i hororu. Věnuje se zahraničním i tuzemským autorům. Dominantní pozici zaujímají knihy nejtajemnějšího autora současné české fantastiky Františka Kotlety a akčně hororový urban-fantasy seriál Kladivo na čaroděje, který se postupně stal mezi fanoušky kultem.
Většinu vydaných knih lze zakoupit také v elektronické podobě a některé tituly ve formě audioknih.

Nakladatelství Epocha
Kaprova 12/40, 110 00 Praha 1
www.epocha.cz
https://www.facebook.com/Nakladatelstvi.Epocha
https://www.facebook.com/FantastickaEpocha

EpochaFantastická EpochaF. KotletaSpad
Categories: Vector Graphic

RECENZE: Natalja Ščerba, Časogram

Sarden - deník o Scifi a fantasy - Tue, 02/05/2019 - 09:11

S již pátým přírůstkem do série plné hrátek s časem se Natalja Ščerba pomalu přibližuje k velkému finále. To znamená rostoucí napětí, rostoucí oběti a zvraty, které mladým hrdinům těsně před koncem ještě pěkně zamíchají kartami.

Vasilisiny čtrnácté narozeniny se pomalu blíží, a ačkoli je ráda, že je tentokrát bude moci oslavit s přáteli, má teď jiné, mnohem větší starosti. Její otec, Severin Ohnivý, prakticky vyhlásil válku nejmocnějšímu z duchů Astragorovi, když ho zradil a ukryl u sebe jeho žáka Feše, Vasilisina nejlepšího kamaráda. Všechny mladé klíčníky a členy Řádu přátelství čeká mnoho zkoušek – zatímco se snaží rozluštit tajemství zrezivělé střely, kterou našli ve starobylém Rozeklaném zámku, a kterou se sám Astragor snažil tak urputně najít, celá Eflara očekává začátek konfliktu s Ostalskými duchy. Vasilisa se stává žákyní stavitele Mirákla, přítele jejího otce, a učí se ovládat svůj výjimečný a mocný dar, časový flér. Tajemství minulosti pomalu vyplouvají na povrch, aby ovlivnila přítomnost i budoucnost, a bude potřeba toho ještě hodně obětovat, aby se podařilo Astragora zastavit…

Ačkoli by se po konci čtvrtého dílu mohlo zdát, že příběh už kluše cílovou rovinkou přímo k velkolepému finále, není tomu tak. Před závěrečným zúčtováním si pro čtenáře Ščerba nachystala ještě mnohé časodějné záhady a kostlivce v kdečí skříni, kteří se hlásí o slovo. Mnohé z motivů a záhad příběhu nám tak vysvětlila a nutno říct, že tentokrát se žádných zvratů opravdu nebála. V předešlých dílech bylo znát, že se atmosféra postupně stává temnější, a Časogram není výjimkou. I dětské postavy už znatelně povyrostly, a to hlavně co se jejich chování a uvažování týče.

Neduh téměř všech předchozích dílů, tedy velmi uspěchané finále shrnuté v řádu stran, se v Časogramu k mé radosti neopakuje. Tentokrát kniha vrcholí v několika kapitolách přirozeným sledem událostí, ke kterým hrdiny děj dovedl přirozeným vývojem, a nebyly s velkou parádou očekávány už od začátku (jako třeba různé výpravy v minulých knihách). Časodějové tak už nepřipomínají jen rámec vyplněný malými epizodami a to je z mého pohledu rozhodně změna k lepšímu. Samozřejmě nám v magickém světě přibyly opět nové reálie a triky, ale další postavy už do mixu autorka nepřidává, naopak začíná příběh těch stávajících pomalu zaobalovat. V některých případech definitivně.

Pokud se čtenář pročetl sérií až k pátému dílu, rozhodně nemá cenu přestávat. Časodějové si stále drží laťku nasazenou prvním dílem, troufám si dokonce říct, že se série postupně zlepšuje. Postupně také nabírá temnější tón a větší komplikovanost děje – to vše ale samozřejmě v rámci čtiva pro mladší čtenáře, kteří jsou cílovou skupinou. Co jsem však již zmiňovala u předchozích dílů, zde zmíním znovu – ani dospělí toužící po odpočinkovém výletu se v knize nezklamou.

 

Natalja Ščerba – Časogram (Časodějové, 5. díl)
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 400, vázaná
Překlad: Martina Pálušová
Rok vydání: 2018
Cena: 349 Kč
 

 

RecenzeLiteraturaN. ŠčerbaFantasyFragmentSarden čte dětem
Categories: Vector Graphic

Soutěž: Paul Anderson, Tři srdce, tři lvi

Sarden - deník o Scifi a fantasy - Mon, 02/04/2019 - 21:17

Po dvaceti letech se na knižní pulty vrací Tři srdce, tři lvi. Legendární román Paula Andersona vychází v novém provedení pod hlavičkou edice Pendragon v nakladatelství Fragment. Což je skvělá příležitost si o tuhle klasiku zasoutěžit. Román poputuje k tomu z vás, kdo nám odpoví na otázku:

Z které války je profesor Holger přenesen do neznámého světa?

Svoje odpovědi pište na známou adresu sardensoutez@centrum.cz do nedělní půlnoci 10.2.2019, do předmětu napište Tři srdce a nezapomeňte na svoje jméno a korespondenční adresu.

Těšíme se na vaše odpovědi.


 

P. AndersonTři srdce tři lviAlbatros mediaAlbatrosSoutěže
Categories: Vector Graphic

RECENZE: Star Trek - Meč Damoklův

Sarden - deník o Scifi a fantasy - Mon, 02/04/2019 - 13:54

Star Trek TITAN si mě získal hned prvním dílem, který mimochodem pro čtení této knihy tak nějak potřebujete znát. Ne že by Meč Damoklův nešlo číst bez znalosti Mezi dvěma světy, ale za prvé proč číst sérii odzadu a za druhé, a to hlavně, TITAN, to je multirasová a multikulturní posádka a některé nuance týkající se všech těch postav - například proč se posádka bojí svého doktora nebo proč je druhý poradce mazel uschovatelný v tašce, se tady prostě už neřeší. Stejně tak jako dilema první důstojnice ohledně nestadardní vedoucí manželské dvojice Deany Troi a Willa "Troi" Rikera, která se mimo jiné projeví i v Damoklově meči. To jsou věci, které byste měli vědět, abyste se chytli hned od začátku, jinak vám to bude nějakou tu chvilku trvat.

TITAN se konečně věnuje tomu, pro co byl zkonstruován a pro co byla vybrána jeho posádka. Výzkumu. Jenže i výzkum v hlubokém vesmíru může přinášet různé nepříjemnosti, zvlášť pokud jde o rutinní, i když hodně zajímavou záležitost jako dlouhotrvající výzkum nezmapovaných a nepopsaných temných oblaků uprostřed ještě temnějšího vesmíru. Taková dlouhodobě prováděnná činnost v neprostupné černotě bez svitu hvězd, která zaměstnává jen malou část posádky má totiž tu vlastnost, že umožní ostatním zabývat se svými bolístkami a vztahy. Vztahy se tvoří a rozpadají, hlavní inženýr se žene za stíny své minulosti a tím štve prakticky všechny, s kterými se setká, a Will a Deana taky už nejsou tím sluníčkovým párem, jenž bělostnými úsměvy a optimismem ozařoval lodi cestu ke světlým zítřkům. O dlouhotrvajícím problému s doktorem Ree se už ani nezmiňuju. Něco se děje a to něco by mohlo misi přerušit stejně účinně jako dobře mířená dávka z phaseru. Naštěstí ale loď zachytí nouzové volání ze sesterské lodi a vydá se prozkoumat planetu sužovanou jakýmsi tajemným objektem na oběžné dráze. Will se rozhodne vyslat na planetu výsadek a pak..    

Meč Damoklův je opět jeden díl Star Treku, kde cestujeme časem. Naštěstí k tomu nedochází samoúčelně, aby se ušetřilo za efekty, jako je tomu v seriálech, ale dává to smysl a autoři nám servírují zajímavý příběh rozbitý na časové i prostorové střípky a je jen na posádce a jejích členech, aby v nastaveném puzzle zaujali pozice dílků a doplnili skládačku tak, aby začala dávat smysl. A nakonec se tak taky stane. Příběh je na jednu knížku komplexní a přiměřeně složitý a občas dá fušku se v těch časových kapsách vyznat, ale nakonec to jde. Ani tady se nevyhneme ztrátám a zároveň i vyzdvihnutí nových zajímavých postav a já se docela těším na to, jestli se s nimi bude dál pracovat. Ztráta citelně zamrzí, skoro jako od G. R. R. Martina, ale má smysl a o to jde.

Meč Damoklův je plnohodnotná sci-fi se zajímavými novými mimozemšťany a asynchronně vyprávěným příběhem jedné nešťastné civilizace, ale i knížka, kde se budete moct trochu ponořit do života posádky a zase se o těch fajn "lidech" z TITANu dozvědět něco víc - a to přeci chceme!

 
Star Trek - Titan: Meč Damoklův  

Autor: Geoffrey Thorne
Nakladatel: Brokilon
Překlad: Jakub Marek  
Vazba: brožovaná
Stran: 331
Rozměry:10,8 × 16,5 cm
Cena: 298 Kč

RecenzeLiteraturaStar TrekBrokilon
Categories: Vector Graphic

V lednu narození...

Sarden - deník o Scifi a fantasy - Sun, 02/03/2019 - 11:50

Čtenáři, kteří nás sledují na Facebooku, si jistě všimli, že s novým rokem se zde začaly objevovat citáty autorů spojených s fantastikou. Nemůžeme a ani nechceme obsáhnout všechny spisovatele fantastiky, kteří se narodili v lednu či v kterýkoli jiný měsíc. Ani to není naším záměrem. Jen bychom rádi připomněli alespoň některá zajímavá, velmi známá nebo naopak pozapomenutá jména, která se v daném měsíci v narozeninovém kalendáři objeví.
Dá-li zdraví, počasí, rosný bod a démon prokrastinace, dostanete na začátku každého následujícího měsíce souhrnný článek se všemi citáty, které se objevily na Facebooku, i s pár zajímavostmi o autorech a tipy, co si od nich přečíst.
Kohože jsme to citovali v lednu?


„Píši ze stejného důvodu jako dýchám – protože kdybych to nedělal, umřel bych.“
Isaac Asimov * 2. 1. 1920

Čím je Tolkien pro fantasy, tím je Asimov pro sci-fi. Jeden z nejslavnějších vědecko-fantastických autorů se narodil v Rusku se jménem Izák Judovič Ozimov. Jeho rodiče záhy emigrovali do Ameriky, z malého Izáka se stal americký občan a nikdy nedostal příležitost naučit se rusky. Napsal víc než tři sta prací včetně vědeckých a vědecko-populárních, z nichž mnohé v češtině nebyly nikdy publikovány. Naopak drtivou většinu jeho sci-fi románů i povídek lze česky přečíst a nic vám nebrání se vrhnout na sérii o Nadaci nebo o robotech, případně zkusit nějakou povídkovou sbírku, pokud vás slavný autor tří zákonů robotiky dosud míjel.

„Ne každý, kdo bloudí, je ztracen.“
J. R. R. Tolkien * 3. 1. 1892

Představovat a jakkoli přibližovat zbožštělou ikonu fantastického žánru by jistě bylo nošením trpaslíků do jeskyně. Statí na téma „Ó náš král fantastiky vezdejší“ nebo naopak „Co na tom britském Jiráskovi všichni vidí“ byly sepsány kilometry a není třeba je prodlužovat.
Možná vám ale uniklo, že relativně nedávno, v červnu 2017, vyšla kniha Beren and Lúthien, kterou editoval Christopher Tolkien. Jedná se o zkompletovaný příběh dvou ústředních postav, na kterém pracoval Tolkien dlouhá léta, ačkoliv jej nikdy samostatně nevydal. Jeho syn nakonec vše poskládal a vydal symbolicky přesně sto let poté, co jeho otec na tomto příběhu začal pracovat.
Dlouho to vypadalo, že se v Čechách nechce nikdo ujmout překladu, ale podle zpráv z nakladatelství Argo se na něm již pilně pracuje. Překladu se ujal Filip Krajník a definitivní termín vydání zatím není určen, nicméně v nakladatelství jsou s překladatelem předběžně domluveni na dodání koncem léta. Pokud se sejde správná konstelace hvězd, mohli by si milovníci epické tolkienovské fantasy nadělit novinku letos pod stromeček.
A v neposlední řadě jistě stojí za zmínku, že se v letošním roce dočkáme i filmového zpracování Tolkienova života, na což se jistě jeho fanoušci právem těší. Doufejme tedy, že nás mistr Tolkien v podání Nicholase Houlta nezklame.

„Představte si to ticho, kdyby lidé říkali jen to, co vědí.“
Karel Čapek * 9. 1. 1890

Karel Čapek patří pro změnu mezi světově nejproslulejší české spisovatele obecně. Rozhodně má své právoplatné místo mezi autory sci-fi, ať už se nám to líbí, nebo ne. I sám Asimov kdysi přiznal, že slovo robot si „vypůjčil“ od Čapka, ačkoliv se mu prý samotné RUR nelíbilo. Zajímavé je, že autorem slova robot, které se díky divadelní hře R.U.R. rozšířilo po světě, je údajně / ve skutečnosti jeho bratr Josef. Původně chtěl Karel Čapek roboty nazvat „laboři“. Slovo robot vzniklo ze slovesa robotovat (pracovat).
Pokud chcete zkusit Čapkovy sci-fi romány, musíte počítat s tím, že doba jejich vzniku je v textech velmi patrná a v dnešní době to není úplně snadné čtení. Ačkoli bychom striktně vědecky neměli psát sci-fi, protože literární věda označuje tyto romány jako utopickou část Čapkovy tvorby a řadí sem utopické romány a dramata, ve kterých autor kritizuje společenské problémy celé moderní společnosti včetně často vyjadřované obavy ze zneužití techniky proti člověku. Pro tato díla bývá Čapek považován za jednoho z předchůdců či průkopníků sci-fi literatury. V každém případě jsou vám Válka s mloky nebo Věc Makropulos kdykoli k dispozici.

„Smíření se s osudem a zapomnění není dostupné každému, zvláště těm, kdo o to nestojí.“
Miroslav Žamboch * 13. 1. 1972

Miroslav Žamboch je dlouholetou stálicí českého fantastického nebe a může se pochlubit pěknou řádkou vydaných i úspěšných knih. Taky je to jaderný fyzik, extrémní sportovec a velký sympaťák. Koniáš, Bakly nebo agent John Francis Kovář jsou asi jeho nejznámější postavy a série knih. Na sklonku loňského roku vyšla nová kniha Bakly, hledání smrti a vzápětí druhá půlka příběhu V objetí smrti.
Ačkoliv patří spíše mezi ty plaché autory, kteří se na conech a festivalech příliš často neobjevují, můžete se podívat na jeho webovky, kde se dá přijít na spoustu zajímavých věcí o jeho hrdinech i o tom, na čem zrovna pracuje.
www.miroslavzamboch.cz

„Čím víc nepřátel pobiješ, tím víc jich máš.“
Petra Neomillnerová * 16. 1. 1970

Přesto, že už pár let žádná nová dospělácká kniha od Petry Neomillnerové nevyšla, rozhodně se tato autorka nedá jen tak přehlédnout. Ať už proto, že její hrdinky nejsou žádné květinky, nebo proto, že se mimo beletrie věnuje také psaní populárně naučných knih o magii a napsala i velmi zajímavé a čtivé knížky pro děti o Amélii a jejích příhodách. Chcete-li se přesvědčit, že i v českých vodách čeří vodu pěkné štiky, zkuste Tinu Salo nebo zaklínačku Lotu.

„Civilizované národy nikdy nemají sobecké motivy k řezničině, znásilňování a rabování; to jen ti hrozní barbaři.“
R. E. Howard * 22. 1. 1906

Ani poslední sardenský lednový oslavenec nebyl žádný příštipkář. Pro milovníky epické hrdinské fantasy má jméno Robert E. Howard pořád dobrý zvuk, a to i přesto, že pobyl na tomto světě pouhých třicet let. Nevěnoval se jen fantastice, byl také autorem historických dobrodružných příběhů, hororů a westernů. Že vám jeho jméno nic moc neříká? Jedna z jeho nejslavnějších postav ale určitě ano, tak si na něj vzpomeňte, až budete číst o barbaru Conanovi nebo koukat na film s touto postavou.

 

Máte nějakého oblíbeného autora, který se narodil v lednu a v našem výběru chybí? Napište nám do komentářů.

publicistikaLiteraturaI. AsimovJ. R. R. TolkienM. ŽambochP. NeomillnerováK. ČapekR. E. HowardM. Dvořáková
Categories: Vector Graphic

Pages

Subscribe to inkscapers.cz aggregator - Vector Graphic